RE: [Katastr] Neznatelná hranice

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý podvečer.

 

Jo, jo, je to tak pane Pěčonko.

I číselně určená hranice může být podle § 81 odst. 3 KatV neznatelná, nejsou-li její lomové body označeny trvalým způsobem.

A třeba v případě, že se zrovna jedná o body „trojkové“, na kterých už nelze pro účely katastru dokonce ani nic zpřesnit, je užitečnost celé ceremonie vytyčování a označování lomových bodů takové hranice (a zvaní všech dotčených vlastníků) docela diskutabilní, byť samozřejmě nemusí být zcela bezvýznamné. Technicky se se svým novým bodem na tu „trojkovou“ hranici pochopitelně ze souřadnic strefíte, a při té práci Vám nějaké zvědavé komentáře dalších přítomných asi moc nepomohou.

Ale naopak, případ, kdy se vytyčovat vůbec nemusí, venku je plot ale souřadnice jsou „jenom“ s kódem kvality 5 (např. kdysi zaměřená hranice kultury v tzv. hrubých rysech na svislou tachymetrickou lať, ze které se později jedinou kupní smlouvou najednou stala hranice vlastnická) by v případě účasti vlastníků a zpřesnění katastru určitě pomohl a těm vlastníkům mohl být možná i k užitku.

Samozřejmě jsem si vymyslel to, na co v praxi narazíte dost výjimečně. J

 

Lumír Nedvídek

 

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Pěčonka
Sent: Friday, February 14, 2014 9:26 PM
To: Katastr nemovitosti
Subject: Re: [Katastr] Neznatelná hranice

 

Dobrý večer,

 

tento koutek českého jazyka je opravdu odpočinek od neustálého bombardování §§ na naše geodetické hlavy.

V mém výkladu jsem se nepouštěl do větného rozboru, ale jen logicky “operoval”. S tím, že se před “a” píše čárka, není-li ve smyslu slučovacím, nemám žádný problém a dokonce tomu i rozumím.

 

Ovšem nevyřkl jsem jeden “axiom”, který platil v mém logickém úsudku a totiž ten, že “číselně určená hranice nemůže býti nikdy neznatelná”.

 

Tento úsudek je pochopitelně čistě z jazykového pojetí omylem a chybou, ale ta naše vyhláška česká nám tento výklad (axiom) vnucuje (nejspíše vyvratitelnou domněnkou), když tvrdí, že trvale stabilizovat se při vytyčování musí právě (a jen právě) tyto body a dále body, které budou upřesněny. Já dále tvrdím, že i body “obecně nové”, tedy i ty, kterými třeba rozděluji onu neznatelnou hranici. Tento bod navíc mohu třeba i jen zaměřit (a přestabilizovat na plast), když si jej tam nabil vlastník pozemku.

 

V případě, že platí vše podle jazykového smyslu a neplatí výše zmíněný axiom, pak jenom dobře. V tom případě bych však musel opravit svůj názor řečený v minulém mailu. Tedy musel bych nesouhlasit s tvrzením ZKI o nutnosti splnění obou podmínek a s tím, že se vlastně jedná o spojku slučovací (i když to takto přímo neřekli) a že paseku dělá jen ona včleněná věta.

 

Správněji by bylo, kdybych popsal obě varianty, tedy s platností výše řečeného axiomu a bez něj.

 

Právě dnes mi na KP řekli, že bych neměl dávat na novou hranici, která končí (rozděluje) na stávající neznatelné plastový znak. Pak dále to, že si bral inspektor nějaké elaboráty a že se mu nelíbí, že v náčrtu ZPMZ jsme použili modrou kresbu pro vyznačení zaměřeného skutečného stavu (ploty, cesta, ....), který nesouhlasí s obrazem mapy. Necháme se překvapit co přinese kontrola.

 

Dnes už toho mám dost, zase někdy jindy. Dobrou noc.

 

Pěčonka

 

 

 

From: Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz

Sent: Friday, February 14, 2014 8:50 PM

To: katastr AT fsv.cvut.cz

Subject: RE: [Katastr] Neznatelná hranice

 

Dobrý večer.

Pane Pěčonko, samotný gramatický výklad není asi až tak neřešitelný problém.

Ustanovení druhé poloviny souvětí v § 81 odst. 3 KatV zní:

„… přitom za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.“

Základním gramatickým pravidlem je, že čárka před „a“ se píše úplně vždycky, s jedinou výjimkou, jde-li o souvětí slučovací.

V dané případě tedy nejde o souvětí slučovací (protože před “a“ je čárka).

Úplně jiný smysl by ta věta samozřejmě měla, kdyby zněla:

„… za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.“

Ale tak ta věta nezní!

Gramaticky je tedy (alespoň pro mne) věc docela jasná a stejný smysl věty lze popsat třeba i takto:

„… za neznatelnou hranici se považuje kterýkoliv z následujících tří případů:

1) hranice jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, nebo

2) hranice, která není číselně vyjádřena, nebo

3) hranice jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem a současně není ani číselně vyjádřena.“

 

Zrovna pomocí gramatického výkladu se tedy asi nic moc jiného nevykoumá.

Problém je spíše v hledání akceptovatelných odpovědí na otázky typu: a k čemu je to dobré, je to dobré vždycky nebo jenom někdy, nebo dokonce je to vůbec dobré?

 

Lumír Nedvídek