Skip to Content.
Sympa Menu

ekodum - Re: [Ekodum] Krbová vložka

ekodum AT fsv.cvut.cz

Předmět: Ekologické stavebnictví

List archive

Re: [Ekodum] Krbová vložka


Chronological Podle vláken 
  • From: Jan Pisacka <ekodumjp AT scyla.ipp.cas.cz>
  • To: Ekologicke stavebnictvi <ekodum AT fsv.cvut.cz>
  • Subject: Re: [Ekodum] Krbová vložka
  • Date: Fri, 07 May 2004 13:17:45 +0200
  • List-archive: <http://web.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum>
  • List-id: Ekologicke stavebnictvi <ekodum.fsv.cvut.cz>

Pane Čeřovský,

díky za obsáhlou odpověď. Přidávám k tomu své názory a prosím i ostatní, aby mne upozornili, jestli někde dělám logickou chybu. Nic z toho, co tady píšu, nemám podloženo vlastními zkušenostmi, jen se snažím aplikovat selský rozum, abych zvolil to nejlepší pro svou budoucí stavbu. A není to rozhodování jednoduché.

Cerovsky, Stanislav (externista) wrote:

Nepochybuji o tom, že se vždy najde někdo, kdo bude tvrdit, že
právě proudící teplý vzduch je tím nejpříjemnějším nosičem tepla. V tomto
ohledu se však prakticky veškeré prameny (nemám samozřejmě na mysli
propagační materiály jednotlivých firem) shodují v jednom: Ideální pro
tepelnou pohodu je sálavá složka, nejhorší pak konvektivní přenos.

Sálavá složka je jistě příjemná, o užitečnosti krbu (krbové vložky) pro pocit "tepla domova" vůbec nepochybuji.

V rámci
nesálavých (nebo minimálně sálavých) zdrojů tepla pak vede stěnové topení a
těsně za ním je právě podlahové topení, které zaručuje téměř optimální
rozvrstvení teploty vzduchu v místnosti. Stále občas uváděné zdravotní
námitky proti podlahovce jsou v nízkoenergetickém domě nesmyslné. Tyto
námitky platí pouze ve špatně izolované stavbě, kde pro dosažení potřebné
teploty interiéru musí být neúměrně vysoká teplota podlahy.

Tady právě vidím rozpor. Budu-li mít dům velmi dobře izolovaný, nemohou v něm v ustáleném stavu (t.j. po dosažení požadované teploty) existovat výrazné teplotní gradienty, protože nemají příčinu. Běžný nízkoenergetický dům ale pravděpodobně není izolovaný dostatečně. Snad tehdy, je-li blízký domu pasivnímu, ale pak už podlahové topení nepotřebuje.

Provozně
úspornější však principielně musí být masivní stavba, která dokáže zejména v
přechodném období překlenout několik chladnějších dní, aniž by bylo nutné
topit. Nutno podotknout, že stále hovořím o trvale obývaném domě, nikoli o
víkendovém bydlení.

Podle mého názoru je to spíš otázka množství tepla, než jeho rozložení v čase. V pasivním domě v přechodném období také není nutno topit. Stačí si uvařit čaj.

Nesouhlasím s Vámi v tom, že ve výborně izolované lehké
stavbě panuje také konstantní teplota - kdyby nic jiného, tak musíte větrat
- viz (možná trochu extrémní) příklad s polystyrénem výše. Také z hlediska
letního přehřívání na tom bude lehká stavba nepochybně hůře.

Větrání ale neuvažuji jiné, než nucené s rekuperací a cirkulací, takže předpoklad konstantní teploty kdekoliv v domě je nedotčen, naopak by byl problém mít v různých místnostech odlišné teploty.

K letnímu přehřívání nemůže při správném návrhu dojít, protože:

1. Izolace je vynikající (stěny 0,1 W/m2K, okna včetně rámů 0,8 W/m2K).
2. Žádným oknem v létě dovnitř nesvítí přímé sluneční světlo.
3. Případný přebytek tepla je kompenzován přívodem chladnějšího vzduchu ze zemního registru. Zdroj přebytku vidím hlavně ve vaření a pečení.

"musím navěky žít při konstantní teplotě" - Sám jistě cítíte, že to je
trochu přehnané a také to tak chápu. Ale na druhou stranu mi ta představa
vlastně vůbec nevadí. A až přijdu vymrzlý z lyží, tak je tu pořád ještě krb,
ke kterému si mohu sednout. Také nižší teplotu v ložnici lze zaručit i v
masivní stavbě.

A to bych právě rád věděl, jestli je to opravdu prakticky proveditelné. Různé teploty by znamenaly potřebu vzájemné tepelné izolace místností a samozřejmě žádnou cirkulaci.

Jinak nevím, proč bych měl např. v rámci jednoho dne
vyžadovat nějaké změny teploty.

Třeba mám někdy radši vyšší teplotu a jindy zase nižší.

Pokud jde o ty investice, tak máte naprostou pravdu. Jistě by bylo možné vše
vyřešit jen vzduchotechnikou. Zdá se mi však, že pokud již stavím dům, je
nesmysl ušetřit dejme tomu 5% investičních nákladů a pak si po zbytek života
říkat, že jsem to mohl udělat lépe. A co se týká šetření, snažil jsem se
spíše hned od začátku zvažovat, jaké místnosti doopravdy potřebuji, a
nakonec z toho vyšel poměrně malý domek. V jeho technickém vybavení však
kompromisy dělat nechci - znám se a vím, že by mě to později mrzelo.

Člověk ty peníze zaplatí tak jako tak. Snažím se přijít na to, která varianta je nejlepší z hlediska mých představ a potřeb a zajímá mě, jaké důvody mají ostatní stavebníci pro jejich konkrétní rozhodnutí. Od toho tato konference, doufám, je. Každopádně přeji hodně štěstí.

J. Písačka





Archivace běží na MHonArc 2.6.19+.

Top of Page