RE: [Ekodum] Krbová vložka

["Cerovsky, Stanislav (externista)" <ext.Stanislav.Cerovsky AT skoda-auto.cz>]

"Tady právě vidím rozpor. Budu-li mít dům velmi dobře izolovaný, nemohou v
něm v 
ustáleném stavu (t.j. po dosažení požadované teploty) existovat výrazné
teplotní 
gradienty, protože nemají příčinu. Běžný nízkoenergetický dům ale
pravděpodobně 
není izolovaný dostatečně. Snad tehdy, je-li blízký domu pasivnímu, ale pak
už 
podlahové topení nepotřebuje." 

Myslím, že podlahové topení pro nízkoenergetický dům dobré je. Platí-li, že
pro špatně izolovanou stavbu vychází teplota podlahy příliš vysoká a pro
pasivní dům není topení nutné vůbec, jistě bude někde mezi těmito dvěma
extrémy stavba, na jejíž vytápění stačí teplota zdravotně nezávadná. Velkou
výhodou tohoto topení je pak skutečnost, že vystačí s minimální teplotou
média, což je při použití kolektorů velmi podstatná věc.

Zaujala mě také hodnota Vámi uváděného tepelného odporu stěn 0,1 W/m2K,
která odpovídá 40 cm izolace. Můj dům je v tomto ohledu dvakrát horší,
přesto mi (dle výpočtu Energetického centra ECČB) vychází roční náklady na
vytápění kusovým dřevem ve výši 1800,- Kč (bez využití kolektorů!). Je 40 cm
izolace ještě ekonomicky návratná hodnota? Chápu, že topení kusovým dřevem
nemusí každému vyhovovat, ale např. u pelet by moje roční náklady činily
necelé 4000,- u zemního plynu pak 6600,- Kč. Dvojnásobná izolace obvodového
zdiva navíc jistě neznamená poloviční náklady na vytápění. 

Jinak se domnívám, že o masivních či lehkých stavbách lze v principu
diskutovat donekonečna. Obávám se, že nelze ani provést nějaký definitivní
exaktní výpočet, protože nikdy nebudou zcela jasné všechny výchozí
předpoklady, mezi které patří i chování obyvatel domu. Vy sám zmiňujete
např. pečení a vaření. Jen se mi zdá, že všechny tyto faktory jsou v
masivním domě s možností akumulace méně kritické, ale to je pouze můj názor.


Také si někdy říkám, zda všichni - včetně mě - trochu nepřeháníme snahu o
dokonalé řešení, které navíc může pro každého vypadat trochu jinak.
Doženu-li to do extrému, pak dnes již lze postavit dům, který je zcela
nezávislý na veškerých sítích a má studnu, fotovoltaické články, kvantum
kolektorů apod. To však již není ani ekonomické a v konečném důsledku ani
ekologické řešení. Ideální praktické řešení je vždycky určitým kompromisem.
Když si vzpomenu na místa, kde jsem doposud bydlel (činžovní dům z třicátých
let, družstevní bytovka z osmdesátých let, chalupa z předminulého století a
nyní řadový domek z padesátých let) aniž bych tím nějak strádal, tak si jsem
jist, že při troše snahy bude bydlení v novém nízkoenergetickém domku velmi
příjemné ať už se by se jednalo o masivní či lehkou stavbu. A pokud jde o
náklady na topení, tak ty např. u mě budou činit jen zlomek toho, co se
spotřebuje třeba na jídlo. To by ovšem neměl být důvod proč o těchto věcech
nediskutovat.
S. Čeřovský


-----Original Message-----
From: Jan Pisacka [mailto:ekodumjp AT scyla.ipp.cas.cz] 
Sent: Friday, May 07, 2004 1:18 PM
To: Ekologicke stavebnictvi
Subject: Re: [Ekodum] Krbová vložka


Pane Čeřovský,

díky za obsáhlou odpověď. Přidávám k tomu své názory a prosím i ostatní, aby
mne 
upozornili, jestli někde dělám logickou chybu. Nic z toho, co tady píšu,
nemám 
podloženo vlastními zkušenostmi, jen se snažím aplikovat selský rozum, abych

zvolil to nejlepší pro svou budoucí stavbu. A není to rozhodování
jednoduché.

Cerovsky, Stanislav (externista) wrote:

> Nepochybuji o tom, že se vždy najde někdo, kdo bude tvrdit, že právě 
> proudící teplý vzduch je tím nejpříjemnějším nosičem tepla. V tomto 
> ohledu se však prakticky veškeré prameny (nemám samozřejmě na mysli 
> propagační materiály jednotlivých firem) shodují v jednom: Ideální pro 
> tepelnou pohodu je sálavá složka, nejhorší pak konvektivní přenos.

Sálavá složka je jistě příjemná, o užitečnosti krbu (krbové vložky) pro
pocit 
"tepla domova" vůbec nepochybuji.

> V rámci
> nesálavých (nebo minimálně sálavých) zdrojů tepla pak vede stěnové 
> topení a těsně za ním je právě podlahové topení, které zaručuje téměř 
> optimální rozvrstvení teploty vzduchu v místnosti. Stále občas uváděné 
> zdravotní námitky proti podlahovce jsou v nízkoenergetickém domě 
> nesmyslné. Tyto námitky platí pouze ve špatně izolované stavbě, kde 
> pro dosažení potřebné teploty interiéru musí být neúměrně vysoká 
> teplota podlahy.

Tady právě vidím rozpor. Budu-li mít dům velmi dobře izolovaný, nemohou v
něm v 
ustáleném stavu (t.j. po dosažení požadované teploty) existovat výrazné
teplotní 
gradienty, protože nemají příčinu. Běžný nízkoenergetický dům ale
pravděpodobně 
není izolovaný dostatečně. Snad tehdy, je-li blízký domu pasivnímu, ale pak
už 
podlahové topení nepotřebuje.

> Provozně
> úspornější však principielně musí být masivní stavba, která dokáže 
> zejména v přechodném období překlenout několik chladnějších dní, aniž 
> by bylo nutné topit. Nutno podotknout, že stále hovořím o trvale 
> obývaném domě, nikoli o víkendovém bydlení.

Podle mého názoru je to spíš otázka množství tepla, než jeho rozložení v
čase. V 
pasivním domě v přechodném období také není nutno topit. Stačí si uvařit
čaj.

> Nesouhlasím s Vámi v tom, že ve výborně izolované lehké stavbě panuje 
> také konstantní teplota - kdyby nic jiného, tak musíte větrat
> - viz (možná trochu extrémní) příklad s polystyrénem výše. Také z 
> hlediska letního přehřívání na tom bude lehká stavba nepochybně hůře.

Větrání ale neuvažuji jiné, než nucené s rekuperací a cirkulací, takže 
předpoklad konstantní teploty kdekoliv v domě je nedotčen, naopak by byl
problém 
mít v různých místnostech odlišné teploty.

K letnímu přehřívání nemůže při správném návrhu dojít, protože:

1. Izolace je vynikající (stěny 0,1 W/m2K, okna včetně rámů 0,8 W/m2K). 2.
Žádným oknem v létě dovnitř nesvítí přímé sluneční světlo. 3. Případný
přebytek tepla je kompenzován přívodem chladnějšího vzduchu ze 
zemního registru. Zdroj přebytku vidím hlavně ve vaření a pečení.

> "musím navěky žít při konstantní teplotě" - Sám jistě cítíte, že to je 
> trochu přehnané a také to tak chápu. Ale na druhou stranu mi ta 
> představa vlastně vůbec nevadí. A až přijdu vymrzlý z lyží, tak je tu 
> pořád ještě krb, ke kterému si mohu sednout. Také nižší teplotu v 
> ložnici lze zaručit i v masivní stavbě.

A to bych právě rád věděl, jestli je to opravdu prakticky proveditelné.
Různé 
teploty by znamenaly potřebu vzájemné tepelné izolace místností a samozřejmě

žádnou cirkulaci.

> Jinak nevím, proč bych měl např. v rámci jednoho dne vyžadovat nějaké 
> změny teploty.

Třeba mám někdy radši vyšší teplotu a jindy zase nižší.

> Pokud jde o ty investice, tak máte naprostou pravdu. Jistě by bylo 
> možné vše vyřešit jen vzduchotechnikou. Zdá se mi však, že pokud již 
> stavím dům, je nesmysl ušetřit dejme tomu 5% investičních nákladů a 
> pak si po zbytek života říkat, že jsem to mohl udělat lépe. A co se 
> týká šetření, snažil jsem se spíše hned od začátku zvažovat, jaké 
> místnosti doopravdy potřebuji, a nakonec z toho vyšel poměrně malý 
> domek. V jeho technickém vybavení však kompromisy dělat nechci - znám 
> se a vím, že by mě to později mrzelo.

Člověk ty peníze zaplatí tak jako tak. Snažím se přijít na to, která
varianta je 
nejlepší z hlediska mých představ a potřeb a zajímá mě, jaké důvody mají
ostatní 
stavebníci pro jejich konkrétní rozhodnutí. Od toho tato konference, doufám,
je. 
Každopádně přeji hodně štěstí.

J. Písačka

_______________________________________________
Ekodum mailing list
Ekodum AT fsv.cvut.cz http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum