[Ekodum] akumulace a izolace

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

Přeju pěkný vlahý máj,

trochu se zase dostávám k teorii stavění. Nakoukl jsem do posledního
příspěvku z dlouhého vlákna Krbové vložky (zamotaného vinou špatných
poštovních programů, předsunujících další Re:, ba i RE:), konkrétně
  http://web.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum/2004/000759.html
 od jiného Jana, Písačky, s nímž zcela souhlasím, a připojuju pár svých
poznámek. Ježto to už o vložce není, zvolil jsem nový Subject.

Úvodem, mám fakt radost, že už se o domy nejvyšší kvality zajímá tolik
lidí, a tak dobře tomu rozumí. Já se nad různými věcmi zamyslel nedávno
znova sám, byv dotlačen k podání rozkladu pro příslušný první krok svého
,,vědeckého růstu...``. Rozklad jsem teď dal do starého adresáře
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/
 jako soubory keepd.html a keepd.pdf, ten název je z písmen nadpisu, jak
jej doplnil můj školitel. Psát ,,energeticky úsporných`` jako adjektivum
pro pasivní domy je pravda redundantní, ale lze tomu dát nějaký obsah,
jako že jde o drobnosti, kterými lze základní pasivní standard občas
vylepšit, pro pohodlí uživatelů i další, jistě už ne velké snížení
spotřeby.

Napsal jsem přitom seznam asi většiny delších textů, co jsem v tomto oboru
vytvořil, u některých jsem zjistil, že nebyly vystavené, tož jsem to taky
napravil. Odborníci tam už moc nového nenajdou, je to pořád jen základní
osvěta, na něco lze ale odkázat nováčky.

> > Chápu, že topení kusovým dřevem nemusí každému vyhovovat, ale např. u 
> > pelet
> > by moje roční náklady činily necelé 4000,- u zemního plynu pak 6600,- Kč.

> > Jinak se domnívám, že o masivních či lehkých stavbách lze v principu
> > diskutovat donekonečna. Obávám se, že nelze ani provést nějaký definitivní
> > exaktní výpočet, protože nikdy nebudou zcela jasné všechny výchozí

Zkoumat masivnost navrhoval i můj školitel, napsal jsem k tomu do toho
rozkladu pár vět. Mohl bych víc, to hlavní asi je, že zcela lehkým
konstrukcím lze a je fakt vhodné dát na interiérové straně tlustou
hliněnou omítku, a tím je po problémech. Zimní solární zisky už nebývá
potřeba odvětrat, a o víc moc nejde. Leda o ještě o chlup lepší rezistenci
proti letním vedrům, když není k dispozici zemní kolektor. A pak o pohodlí
při topení, když se užívají jen kamna na kusové dřevo: topit stačí, když
má člověk čas a chuť, není potřeba každý den. Ale to do značné míry asi
zvládnou i ty omítky plus knihovna atd.

(Uvědomil jsem si taky, že kazit beton tepelně izolačním ,,ztraceným
bedněním`` na interiérové straně je hrozná škoda.)

> To byly i mé loňské argumenty. Tehdy se mi líbila myšlenka masivní
> konstrukce se ztrátovou akumulací solárních tepelných zisků do podloží.
> Jenže tu jsem záhy

Já taky, ten model Lovinsů v RMI je zjevně jen pro ,,freaks``, však se
taky neujal. Ona ta trocha topení v kamnech je milá a vůbec ničemu nevadí.
Alternativně, jde jen o to, aby se masovou výrobou a konkurencí poněkud
zlevnil větrací ,,Kompaktagregat``.

> je asi vůbec největší problém - zatím nikdo nevymyslel lak (tedy
> polymer), který by dostatečně odolával kombinaci povětrnostních vlivů u
> nás. Bez laku prý slušně odolává modřín, ale jak dlouho? A jak by
> použití kvalitního dřeva zacvičilo s cenou? Zatím tedy nemám moc jasno.

Hodně dlouho, a nejen modřín, i když ten dýl.  Jen je pak prostě šedý,
jakoby zanedbaný. Až se obklad rozpadne, dá se nový, jeho zbytky naši
potomci stopí. Ostatně by byl zajímavý výzkum, jak staré jsou různé, právě
se rozpadající obklady a stěny různých šop atd. Když nějakou uvidíte,
poptejte se. Je to pro vytvoření důvěry v takové netradiční fasády
obytných domů důležité.

jeník hollan

PS. snad se teď už budu do Ekodomu dívat, ale kdybych nějakou zprávu měl
vidět určitě, pošlete ji prosím cc i rovnou mně. Hlavně kdybyste mohli
pomoct při řešení nějakých věcí, které jsem v tom "keepd" vypsal.