Re: [Ekodum] Textilní izolační materiály

[Zdeněk Meisner <meisner AT cmail.cz>]

Cituji:  ""Z pohledu chemika jde o tepelně aktivované procesy a ty jsou
> exponenciálně závislé na teplotě, lineárně na čase""
Takhle plošně to vůbec nelze brát, Jen surovin na jídlo jsou tisíce.
Příklad: čaj. Tmavé fermentované čaje se většinou spařují vodou vřelou (!) a
louhují se pár minut, pak se uvolňuje tříslo a čaj (pokud nejde o českou
čajovou polévku) přestává být považován za kvalitní. Čaje zelené se naopak
většinou "spařují" jen vodou horkou, na druhé straně je lze dlouho louhovat,
ba i tuplák udělat. Přitom v obou případech jde zhruba stejnou surovinu
lišící se jen zpracováním
Jsou jídla, která je dobře nakrátko ohřát na vysokou teplotu, jiná chtějí
var  či  lépe prodlevu na 60-70 stupních, kdy fermentují atd.
Mléko je nejlepší nepasterované., pak tzv "čerstvé" t.j.pasterované,  UHT
mléko je konzerva, nutričně podřadná, protože mrtvá.  Každý medař potvrdí,
že ztekucovat  med se  musí opatrně, jen co se začne roztékat, již 60 stupňů
z med znehodnotí (a tak se často prodává).  V posledních letech se
upozorňuje, že karcinomy v některých vznikají již při teplotě okolo 120
stupňů, nejen při horkém smažení.A  Švédové nedavno konstatovali v některých
jídlech vznik karcinomů již při vaření.  Samozřejmě to vnímá ten, kdo chce,
jiný si dá denně smažák. Nechci strašit, sám nejsem hypochondr a jím
pomfrity.
 Hřát zeleninu dlouho, většinou znamená znehodnotit  ji. Ale protože většina
zelenin je jedlá i v syrovém stavu je i jídlo  jedlé v kterékoliv fázi mezi
syrovým stavem a rozvařeninou, přičemž někdy stačí lze jen prohřátí ve vodě
teplé do 100 stupňů.
Máte - li obilí namočené, ba naklíčené, stačí jej prohřát v teplotě pod 100
st. Pár hodin není na škodu.  Naopak - pokud je nějakou hodinku v teplotě do
80 stupňů, zesládne, dojde k enzymatickému štěpení na cukry (podobně jako
slad) .
Předešlý text nebyl propagace dlouhodobého máčení v horké vodě, ale chtěl
upozornit na to, že v mnoha případech je utajený var výtečný a užívá se
méně, než by zasloužil.O ušetřené energii nemluvě.
Zd. Meis.
Pozn: srovnání úpravy jídla a teploty kompostu poněkud  nesedí. Jídlo se
většinou neupravuje tak, že projde žížalama a vší tou mikrobí havětí. Aspoň
u mne doma ne.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
       >
> > Přesto to poslední dobou používáme tak nanejvýš na rýži, myslím si
> > totiž že poškození potravin (vitamíny, enzymy aj.) je větší než při
> > krátkém vaření při vyšší teplotě (starej dobrej papeňák). Stejný
> > problém mám se solárním vařením. Úspora energie zjevná ale kvalita
> > jídla?
>
> Mám o tom vcelku prd nastudováno, ale mám asi takovýhle pocit:
>
> * z pohledu "živé hmoty" - biologicky aktivních látek a živých
> organismů mi
> připadá, že doba a teplota jsou spojené nádoby - je tedy lhostejné zda
> vyšší
> teplotu krátce nebo nižší déle, přičemž opticky (na stupnici
> teploměru) malé
> snížení teploty odpovídá poměrně velkému prodloužení času - něco jako
> sterilizace kompostu vlastním teplem - o pár stupňů míň znamená ne dny
> ale
> týdny
>
> * z pohledu "čistého chemika" bude patrně pro poškození konkrétní
> molekuly
> rozhodující dosažení kritické teploty po nezbytně nutnou (poměrně
> krátkou)
> dobu a tam mi připadá "papeňák" stejný nebo horší - záleží jaká
> teplota je
> kritická. Nebo myslíš že by třeba koření která hodně trpí teplem (a je
> na
> nich 'poškození' subjektivně dobře patrné) dopadla v papeňáku lépe?
>
> Honza Čáp
>
>
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum AT fsv.cvut.cz
> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum AT fsv.cvut.cz
> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum