[Katastr] Re: Změna výpočtu výměr

[Petr Holý <holy.p AT volny.cz>]

Dobrý den,
pane inženýre Konečný.
Výpočet výměr z posunutých obrazů místo bodů polohy k.k.3 je podle mého 
názoru v konkrétních případech technicky správný a vede k přesnějším 
výsledkům vůči skutečnosti v terénu, než Vámi požadovaný výpočet.

Dám konkrétní příklad. Dělá se geometrický plán pro výkup pozemků cesty 
mezi polemi, loukami a lesíky. Při tvorbě KMD se v daném místě neměřily 
žádné identické body, respektive ty body, které se pro KMD měřily, jsou 
dost daleko. Při zaměření g.p. se v blízkém okolí zaměřily identické 
linie, převážně meze a původní okraje lesíků. Je jasně patrný lokální 
posun KMD vůči terénu, průměrná hodnota posunu je více než dva metry. V 
průsečících nového a starého stavu g.p. se tedy vytyčí body, které mají 
o zhruba o dva metry jiné souřadnice, než jsou osmičkové body v KMD. 
Drtivá většina vlastníků se k vytyčení nedostaví, možná proto že všichni 
vlastníci pronajímají své polnosti místnímu zemědělskému podniku a ta 
cesta tam už dávno je. Tak je to asi nezajímá tolik, aby si vzali 
dovolenou. Nelze tedy zpřesňovat. I kdyby vlastníci přišli, tak by 
stejně šlo zpřesnit většinou jen průsečíky, ne celé obvody dotčených 
dosavadních parcel, a už vůbec ne celou posunutou lokalitu. Body na 
zaměřené cestě mají převážně k.k.3, body v průsečících s dosavadními 
hranicemi mají k.k.8. Vzhledem k posunu KMD vůči terénu mají všechny 
body dvojí souřadnice. U menší části parcel jsou body polohy k celému 
obvodu parcely, u větší části jsou body polohy jen k části parcely.

V principu jsou tři možnosti výpočtu výměr:
1) Výpočty výměr ze souřadnic polohy, i když jde zčásti o body s k.k.8, 
a přiřazení kódu 1. V daném případě ho jde udělat jen u části parcel. 
Kde se dá udělat, tak by podle mě byl technicky nejsprávnější a 
nejlogičtější, ale budoucí vyhláška ho výslovně zakazuje. Ani současná 
vyhláška neumožnuje takový výpočet ze souřadnic JTSK, musel by se udělat 
navíc místní souřadnicový systém a počítat výměry z místních souřadnic. 
(Zdržím se komentáře k těmto ustanovením vyhlášky.)
2) Výpočty výměr výhradně ze souřadnic obrazů, bez ohledu na to, že 
některé body mají k.k. 3 a některé k.k.8. Lze provést u všech parcel. V 
konkrétním případě dává tento výpočet výměr přijatelné výsledky.
3) Výpočty výměr z bodů geometrického a polohového určení, čili z obrazu 
bodů k.k. 8 a polohy bodů k.k.3 V konkrétním případě, vzhledem k posunu 
KMD vůči terénu, by šlo o technický paskvil. U části parcel, kde se 
vzhledem k jejich tvaru a vzájemné konfiguraci bodů s k.k.3 a 8, posun 
promítá do výměry nejvíc, by z technického hlediska šlo o vyloženě 
chybnou metodu výpočtu.
Má-li být výměra přiměřeně správná a zároveň průchodná, tak v daném 
případě podle mého názoru zbývá jedině výpočet ze souřadnic obrazů (ať 
se nám to líbí nebo ne).

Myslím, že DKM a KMD vzhledem k časovému rámci nemůžou být lepší. 
Mapování na 100% území místo KMD považuji ze časově nereálné. Problém 
vidím "jen" v tom, že platné předpisy přisuzují DKM a KMD co největší 
geometrickou a polohovou závaznost, kterou by ale  vzhledem k použité 
metodice neměly mít. Každý geometr ví, že souvislé zobrazení a PET jsou 
omalovánky místy hodně nevalných kvalit. KMD je vzhledem k urychlenému 
zpracování, jen s minimálním měřením v terénu, prakticky totéž. Jen se 
to zatím oficiálně "neví". Při tvorbě konkrétního g.p. se musel kromě 
KMD použít i rastr mapy PK, jinak by se nalícování terénu a mapy nedalo 
dát dohromady. Afinní transformace vyššího řádu a omalování digitálním 
způsobem zajistily jen to, že zaměřené identické linie v daném případě 
sedí lépe na rastr PK než na KMD. (Použitím rastru PK se i rychle 
rozlišilo, co v okolí je starší kresba a co kresba z 60. let zaměřená se 
sníženou přesností.) KMD jako každá odvozenina zkrátka musí mít lokálně 
horší kvalitu než má originál, ze kterého je vytvořena.

Taky je otázka, jestli neměl systém dvojích souřadnic vypadat úplně 
jinak, přehledněji a pochopitelněji. Třeba tak, že by číslo bodu bylo 
přiřazeno jen k souřadnicím měřeným v terénu (tedy souřadnicím polohy) a 
obrazy bodů by žádné číslo neměly. Body, kde žádné souřadnice polohy 
nejsou, by tedy byly úplně bez čísla, údaj o souřadnicích lomových bodů 
by byl obsažen přímo v definici vektoru každé hraniční přímky. Každý 
geodetický i mapový software to umí, včetně potřebných topologických 
kontrol. Určitě by se to dokázal "naučit" i katastrální software, muselo 
by se ale chtít. Od měřených bodů by v případě dvojích souřadnic vedlo 
třeba "ukazovátko", krátká přímka od značky bodu k příslušnému lomovému 
bodu kresby. V takovém systému by nynější diskuse o výpočtu výměr vůbec 
nemohla vzniknout, všechno by bylo srozumitelnější a pochopitelnější. GP 
by se daly dělat jednoduše tak, jako se dělaly v prvních pokusných KMD v 
JTSK, kde se (s vyjímkou výměr k.v.0 a zákresu do mapy) pracovalo jen se 
souřadnicemi měřenými v terénu. Opět by byly daleko srozumitelnější a 
pochopitelnější. Ale to už trochu vybočuju z tématu výpočtu výměr ...
Petr Holý