[Katastr] Re: Vytyčovat nebo nevytyčovat ?

[Petr Holý <holy.p AT volny.cz>]

Ještě jednou dobrý den,
vytyčování všech bodů s k.k.6-8, kdykoli se takové hranice dotkne 
jakékoli změna, i když jsou v terénu označené a uznávané, bude podle 
mého názoru v mnoha připadech nelogické a zbytečné, někdy i 
kontraproduktivní nebo přímo škodlivé. Bude to v rozporu s praxí, která 
je v těchto konkrétních případech stejná už od Rakouska a mění se až 
novou vyhláškou od 1.1.2014. Není pravda, že se jen upřesňují ustanovení 
předchozích vyhlášek. Ve skutečnosti jde o velkou, podle mého názoru 
nedomyšlenou změnu.

První příklad je rozsáhlá vilová čtvrť staršího data, která je v KMD 
osmičková. Náčrt na její vznik nejde moc spočítat. Výpočet bodů z náčrtu 
vychází trochu posunutě vůči terénu, ale to je spíš dáno tehdejší 
měřickou metodou a nejistotou v identifikaci výchozích bodů, než posunem 
plotů vůči evidované hranici. Rozměry pozemků v terénu souhlasí s 
terénem. Normální by bylo ověřit kontrolními mírami výchozí body vůči 
sousedním, udělat g.p. třeba garáže na hranici, zaměřit skutečné 
souřadnice a nic nevytyčovat, protože fakticky není co a fakticky není 
proč. Nikdy v historii katastru se to tak nedělalo, právě proto že v 
daném případě není proč a není co vytyčovat. Když se bude vytyčovat, tak 
se bude muset řešit, jestli za každou cenu počtítat vytyčovací prvky z 
původních přímek a vytyčit to navzdory souladu původních oměrek s 
terénem mírně posunutě, nebo to "vytyčit" podle selské logiky kontrolou 
oměrných, což ale technicky vzato není vytyčení. V daném případě by se 
určitě mělo pracovat s původním náčrtem, ale požadavek na vytyčení 
považuju za nelogický. Jde o absurdní požadavek nové vyhlášky, nidky 
předtím se v konkrétním případě naprosto logicky nevytyčovalo.

Druhý příklad jsou pozemky, vzniklé geometrickými plány z 20.let. V 
třicátých letech se zaměřily domy na těchto pozemcích. V konkrétním 
případě se spolu s domy znovu zaměřily i oplocené pozemky, i když v 
jiných podobných případech nebylo nové zaměřování celých pozemků zvykem. 
Rozdíly v rozměrech pozemků vůči původnímu parcelačnímu plánu 
nepřesahují půl metru, ale z dnešního pohledu tam rozdíly jsou. Při 
zákresu domů do katastru se rozdíly neřešily, v měřítku 1:2880 se to 
nepozná. Skutečný stav v terénu dodnes odpovídá náčrtu z 30.let, rozdíly 
jsou většinou do 10 cm. Od té doby se tam udělalo několik g.p. Hranice v 
terénu se vždycky braly jako souhlasící s katastrem, i když striktně 
vzato jsou tam vůči původnímu parcelačnímu náčrtu rozdíly. On je totiž 
stav v terému mnohonásobně vydržený a jak se ukázalo, tak s vyjímkou 
jediné konkrétní hranice i vlastníky uznávaný. Kdyby se tam dělalo 
mapování, tak se v konkrétním případě celkem jistě zaměří ploty a nic se 
nebude řešit. Tak jak se katastr chápal až do letošního roku, dokud 
trvalo uznávání hranice vlastníky,sedělo to dobře do mapy, přesně vůči 
novějšímu náčrtu a přibližně vůči staršímu náčrtu, tak nebylo co řešit. 
Prostě se ověřily oměrkami původní hranice a udělal g.p.
Nová vyhláška všechno postavila na hlavu. Když se bude dělat g.p. garáže 
na hranici, tak nebude stačit udělat ověřovací míry, ale bude se muset 
vytyčovat. V tom případě se ale musí vytyčovat z původního náčrtu na 
parcelaci. To vyjde až o půl metru mimo ploty. Tím se nesmyslně naruší 
léta trvající smírný stav, který v mezích tehdejšího chápání přesnosti 
odpovídá katastru. V tomto případě tedy bude vytyčování naprosto 
kontraproduktivní a geodet který bude postupovat přesně podle 
katastrální vyhlášky bude z obecnějšího hlediska podle mého názoru dělat 
špatnou práci.

Teoreticky se oba případy dají vyřešit upřesněním hranice, první určitě, 
snad i druhý. To ale v mnoha případech nebude reálné. Od faktického 
uznávání hranice vlastníky k zpřesnění v katastru je někdy dlouhá cesta, 
kterou z různých důvodů často není možné prakticky absolvovat. Navíc v 
druhém případě se situace nově zkomlikuje tím, že se před zpřesněním 
budou muset povinně dát kolíky na vytyčenou, tedy mimo uznávanou 
hranici. Povinné vytyčování hranic v terénu patrných, jen proto že z 
různých důvodů mají k.k. 6-8, je zásadní změna dosavadní praxe. Považuju 
za naprosto správné a logické, že se v takových případech pracuje s 
původními náčrty, a bylo s podivem, že se to až do teď jakoby nemuselo. 
Dokázal bych pochopit, že by se v případě nedostatečně přesných, 
nejasných nebo neexistujících původních náčrtů povinně přizvali ke 
kontrolnímu měření dosavadní hranice sousední vlastníci, i když se to v 
případě hranic znatelných v terénu pokud vím nikdy v historii nedělalo. 
Ale to, že se v terénu znatelné a často poměrně přesně ověřitelné 
hranice budou muset od 1.1.2014 VYTYČOVAT, to ať se na mně nikdo 
nezlobí, to považuju za kardinální kravinu.
Petr Holý