RE: [Katastr] Geometrické a polohové určení hranice pozemku.

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.

Reaguji několika poznámkami na některé pasáľe z příspěvku Václava Čady.

 

K fotogrammetrickému mapování THM:

„… Vľdy» neexistuje naprosto ľádný doklad o tom co bylo zobrazováno při tvorbě mapy THM letech 1968-74 při fotogrammetrickém vyhodnocení!“

Tím dokladem je přeci samotná mapa. Dle mého názoru fotogrammetrické vyhodnocení probíhalo v letech 1968-1974 nepochybně jen analogově (prostřednictvím mechanického spojení vyhodnocovacího přístroje s koordinatografem) a mapa tak vznikala při vyhodnocování průběľně přímo „na papíře“. Co má být vyhodnoceno (jaké konkrétní hranice) bylo naznačeno v náčrtech z místního ąetření. Nějaké souřadnice podrobných bodů nebylo třeba při samotném vyhodnocení podrobných bodů ani registrovat. Vznikající analogový mapový originál byl pak dále upravován a doplňován o výsledky doměřovacích prací (např. případné redukce střeąních pláą»ů či doměření nevyhodnocených prostorů či bodů). Teprve ve finále se zpětně na koordinátografu odečítaly souřadnice podrobných bodů (tj. kartometricky z papíru), které se pouľily pro výpočet výměr (bylo to rychlejąí i přesnějąí neľ pracné planimetrování). Takové dodatečně získané kartometrické souřadnice samozřejmě uľ neměly originální měřickou (vyhodnocenou) hodnotu. Domnívám se tedy, ľe ani nelze psát, ľe se souřadnice nedochovaly a spíąe se jedná o situaci, ľe v té době souřadnice ani nebyly pořizovány (tedy souřadnice z přímého fotogrammetrického vyhodnocení). Existovaly ale značné krajové odliąnosti, takľe tomu moľná bylo někde i jinak. I analogové vyhodnocení mělo být pochopitelně kontrolováno (např. prostřednictvím oměrných). Nemám čas bádat v dobových předpisech, ale jsem přesvědčen, ľe i v nich byla zřejmě zakotvena povinnost (nebo jen moľnost?) přebírání předchozích přímých měření v terénu provedených při údrľbě dosavadní mapy (alespoň u nějakých rozsáhlých GP). Dle mých zkuąeností se toho ale moc nepřebíralo, spíąe vůbec nic.

Vznikla tak nová pozemková mapa, která vykazovala uľ od samého počátku výrazně niľąí přesnost (a tu nikdo nezastíral a stát s ní byl srozuměn), neľ údaje měřických náčrtů pořízené přímým měřením v terénu za desítky let údrľbových prací (tj. od roku 1883).

 

K rozhodnutí Nejvyąąího soudu ČR 22 Cdo 1840/2003 z 3.1.2005:

Tento rozsudek nepřináąí vůbec nic nového ani překvapivého. Zásadně platí, ľe o skutečné existenci nebo neexistenci nějakého právního vztahu můľe rozhodovat jedině soud. Zákonem přiznaná dobrá víra ve správnost zápisů v katastru učiněných po 1. 1. 1993, znamená tedy důvěru v to, ľe zápisu bylo dosaľeno na základě zákonného rozhodování a perfektních úředních postupů katastrálních orgánů. Nemůľe vąak nikdy znamenat důvěru v to, ľe stav tabulární je ve vąech případech absolutně shodný se stavem naturálním. Tak tomu nebylo ani v době, kdy byly na území České republiky právní vztahy evidovány v pozemkové knize. Jako příklad lze citovat z více jak 80 let starého judikátu Nejvyąąího soudu ze dne 30. 4. 1932 č.j.: Rv I 75/31:
„Knihovní převod bez platného titulu nemá jiný význam neľ odevzdání při movitých věcech, a má hmotněprávní účinnost jen, jsou-li splněny veąkeré předpoklady, jeľ předepisuje občanský zákon pro zamýąlenou a chtěnou změnu. Knihovní převod zjednává nabyvateli jen knihovní drľbu, jeľ není skutečnou drľbou ve smyslu § 309 obč. zák. a neskýtá ani posesorní ochranu.“.
I za stavu, kdy budou absolutně bezchybně dodrľeny vąechny katastrální předpisy, bude stále existovat velmi mnoho případů, kdy tabulární (evidovaný) právní stav (a to bezchybně evidovaný stav) nebude odpovídat právnímu stavu naturálnímu (skutečnému).

Příklad:

Podle ust. § 460 občanského zákoníku:

„Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele“

Jakmile tedy dědeček umře, přestal být vlastníkem a od této právní události je vlastníkem dědic. Katastr nikdy nemůľe takovou právní události sám zachytit a evidovat právní skutečnost (nového vlastníka). Po dobu několika měsíců (v případě sporů i několika let) bude v katastru evidována jako vlastník osoba jiľ zemřelá, tj. stav, který je ve zcela hrubém rozporu s právní skutečností. Katastr přitom nijak nepochybil.

Zrovna tak v případě nového mapování můľe být vyąetřena a sousedními vlastníky i odsouhlasena hranice, kterou soud v pozdějąím nalézacím soudním řízení nalezne ve skutečnosti jinde. A je úplně jedno, jestli tomu tak je proto, ľe doąlo k nastoupení institutu vydrľení, nebo zda sousedi při místním ąetření jednali v omylu či dokonce lhali.

Ve sporech o hranice pozemku je obsah katastru jen jedním z moľných důkazních prostředků a je zcela na soudu nakolik k takovému důkazu přihlédne nebo zda u něj převáľí důkazy jiné. Celý smysl upřesňování a zpřesňování hranic pozemků také spočívá předevąím v tom, ľe si prozíravě budujete výrazně silnějąí důkazní situaci pro nějaký případný budoucí hypotetický spor a výrazně si tím zvyąujete pravděpodobnost úspěchu v takovém případném budoucím hypotetickém sporu. Absolutně vaąi hranici neochrání nikdy nic, jako vás nic absolutně neochrání před tím, ľe vás zabije opilý řidič, nebo před tím, ľe soud rozhodne ve váą neprospěch pravomocně, a přitom nesprávně a nekvalifikovaně.

Oblíbené spojení slov „chyba v katastru“ se v běľné řeči pouľívá hodně promiskuitním způsobem a větąinou jeątě se značně negativní emotivní akcentací. Přitom se z pohledu právních předpisů jedná o právem dost podrobně popsaný pojem v § 8 KatZ. Za chybu v katastru ve smyslu § 8 KatZ prostě nelze pauąálně označovat kaľdý rozpor mezi tabulárním (evidovaným) a naturálním (skutečným) stavem.

Například prostý rozpor obrazu nějaké stavby mezi ortofotem a přepracovanou katastrální mapou vidí kromě nevidomých kaľdý, a to i s katastrální odborností nulovou. Je pak jednoduché primitivní tvrzení o „chybě v katastru“ a mnohametrovém „posunu“ nějaké budovy. Pečlivějąí, opatrnějąí a zkuąenějąí třeba zjistí, ľe v katastrální mapě je stále správně zobrazena původní stavební parcela (by» stavba na ní jiľ byla dávno zbořena) a ve skutečnosti stojí o něco jinde budova nová (by» nikdy nezaměřená a třeba ani nezkolaudovaná).

Samozřejmě, ľe moc dobře vím, ľe i těch chyb odpovídajících smyslu § 8 KatZ je víc neľ dost. Jsou nastřádány za 200 let vývoje katastru celými generacemi geodetů, úředníků i právníků a mnohdy se jedná i o ploąnou devastaci katastrálního operátu v důsledku pochybných nebo nereálně ambiciózních technologií.

 

Pochopit skutečnou míru entropie katastru a porozumět mu (zejména jeho skutečnému právnímu významu pro individuální konkrétní případy) je značně obtíľné a zpravidla to vyľaduje opravdu mnohaletou praxi včetně absolvování několika vlastních fatálních omylů. J

 

Hezký den přeje

Lumír Nedvídek

 

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Cada Vaclav
Sent: Tuesday, April 09, 2013 3:31 AM
To: Katastr nemovitosti
Subject: [Katastr] Geometrické a polohové určení hranice pozemku.

 

    Dobrý den.

Děkuji vąem za cenné poznámky a zkuąenosti, které ač z rozdílných koutů republiky, jsou myslím konvergentní. Velice si váľím předevąím naprosto přesné analýzy pana ředitele Nedvídka. Dovolím si proto pouze krátkou (dvoubodovou) rekapitulaci (opakování matka moudrosti ;-) ):
1) V platném katastrálním zákoně jsou geometrické určení i polohové určení  definovány jako samostatné a svébytné pojmy a tyto samostatné definice jsou platné beze změny od 1.1 1993 aľ do dneąních dnů.
2) Přesto podzákonné normy (katastrální vyhláąky) v různých časových úsecích platnosti KatZ dané definice vysvětlují různě a dokonce odliąně.

Vyhláąka č.126/1993 Sb. podrobnějąí definici řeąila poměrně elegantně §5, nebo» bylo stanoveno, ľe geometrické a polohové určení je dáno:
a) číselným vyjádřením hranic pozemků .... souřadnicemi jejich lomových bodů v S-JTSK, popř. i údaji pro pro automatizované zobrazení polohopisu digitální katastrální mapy nebo
b) údaji ZPMZ s případným výpočtem souřadnic podrobných bodů...nebo jen
c) zobrazením hranice pozemků ... v katastrální mapě.
Tento výčet vylučujícím způsobem jednoznačně říkal co je v kterém případě geometrické i polohové určení a jak kvalitní! Bylo např. zřejmé, ľe údaje v ZPMZ (měřené hodnoty ve standardizovaném zápisníku měření pro počítačové zpracování) jsou kvalitnějąí neľ vlastní zákres v katastrální mapě...

Naprostý chaos do této problematiky vnesla poslední novela vyhláąky č. 26/2007 Sb., která říká, ľe nejsou-li hranice pozemků určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami v S-JTSK, pak geometrické a polohové určení je dáno zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě. I toto ustanovení vąak neříká, ľe geometrické a polohové určení je dáno zákresem hranic pozemků v katastrální mapě. A aby bylo moľno totiľ něco zobrazovat, tak přece musí být co zobrazovat...

V případě mnou dříve popsaném je evidentní shoda mezi skutečným stavem v terénu trvale vyznačených vlastnických hranic označených ploty s původním geometrickým plánem z roku 1949 (posuzováno odchylkami přímo měřených měr po hranicích stávajících plotů a oměrnými mírami uvedenými na původním GP). Nesoulad nastává právě při porovnání skutečného stavu terénu se zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, která vznikla v letech 1968-74 fotogrammetricky a nezachovaly se ľádné souřadnice podrobných bodů! I přes tyto zjiątěné skutečnosti je moľné se tvářit, ľe geometrickým a polohovým určením ve znění KatZ je zákres v katastrální mapě? Vľdy» neexistuje naprosto ľádný doklad o tom co bylo zobrazováno při tvorbě mapy THM letech 1968-74 při fotogrammetrickém vyhodnocení!

Vąechny vaąe odpovědi snad vyčerpávajícím způsobem (přetrvávající pochybnosti uvádím výąe) řeąí pouze mé první dvě otázky. Velice by mě vąak také zajímalo jak v těchto případech má být řeąena problematika určování výměr a předevąím z čeho by mělo vycházet  přepracování katastrálního operátu při tvorbě DKM.

Zajímalo by mě to předevąím v souvislosti s judikátem Rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 22 CDO 1840/2003, obnova katastrálního operátu a změna vlastnictví. Celý judikát je hutný, tak snad pouze pro "ochutnání"...

Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, v § 2 odst. 2 stanoví, ľe evidence nemovitostí obsahuje měřické a písemné operáty a sbírku listin; jejím technickým podkladem jsou mapy velkých měřítek. Obnova operátu evidence nemovitosti a jeho oprava je upravena v § 5 odst. 4 a 5 vyhláąky č. 23/1964 Sb., ve kterých se uvádí: „Stane-li se některý operát evidence nemovitostí nebo jeho část pro své opotřebení nebo nepřehlednost k daląímu vedení nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem nebo otiskem podle právě platného stavu. Měřický a písemný operát se obnoví vľdy při technickohospodářském mapování. Pokud bylo nesporně zjiątěno, ľe zákresy vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí byly provedeny nesprávně, opraví chybné zákresy orgány geodézie po předchozím protokolárně zjiątěném souhlasu vlastníků dotčených pozemků“.
Zápisy údajů a zákresy vlastnických hranic v evidenci nemovitostí neměly vliv na skutečné právní vztahy k nemovitostem, pokud byly s tímto zápisem v rozporu. Tak v R 12/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek se uvádí: „Závaznost údajů evidence nemovitostí ve smyslu ustanovení § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a § 8 vyhl. č. 23/1964 Sb. je nutno vykládat jen v rozsahu vymezeném v § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a v souvislosti s účelem sledovaným tímto zákonným ustanovením, jímľ je získání a udrľování podkladů pro plánování a řízení zemědělské výroby i nákup zemědělských výrobků. Takto chápaná závaznost údajů evidence nemovitostí nebrání jistě tomu, aby si státní notářství ověřilo v řízení o registraci smlouvy, zda jsou údaje evidence nemovitostí v souladu se skutečným stavem věci“.
Od účinnosti zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) se operát evidence nemovitostí povaľuje za katastrální operát (§ 29 odst. 1 katastrálního zákona). Nadále platí, ľe v případě rozporu mezi údaji katastru nemovitostí a skutečným stavem práv k nemovitosti platí skutečný stav. Např. v rozsudku Nejvyąąího soudu České republiky ze dne 5. září 2000, sp. zn. 22 Cdo 389/99, se uvádí: „Vlastnické právo k nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, nelze sice bez vkladu do katastru převést, avąak existence tohoto práva není na údajích katastru závislá. To ostatně vyplývá i z § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb., podle něhoľ ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, ľe stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaľe musel vědět, ľe stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Pokud by zákon nepředpokládal, ľe můľe být rozdíl mezi skutečným právním stavem a jeho zápisem v katastru nemovitostí, postrádalo by uvedené ustanovení smysl“.

S přáním úspěąného dne
                                                             Václav Čada