RE: [Katastr] Re:Geometrické a polohové určení hranice pozemku.

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.

 

Odpověď na otázku Václava Čady co je platným geometrickým a polohovým určením by byla v různých dobách různá.

 

Ustanovení § 27 písm. e) a f) KatZ zní:

„Pro účely tohoto zákona se rozumí

e) geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině,
f) polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,“

Ze zákonné definice geometrického určení lze vyrozumět, ľe předpokládá existenci nějakého rovinného zobrazení (zobrazovací roviny).

Zákonná definice polohového určení pak ani nevychází z předpokladu existence nějakého absolutního souřadnicového systému, ale jedná se o určení polohy nemovitosti a katastrálního území vzhledem k nemovitostem a katastrálním územím ostatním.

Není bez zajímavosti, ľe tyto definice nebyly nikdy v KatZ měněny (platí tedy beze změny uľ od 1.1.1993) a doslovně jsou převzaty i ve vládním návrhu nového KatZ. Bylo by proto moľné soudit, ľe se tyto dvě definice osvědčily a nepřináąejí ľádné praktické potíľe.

Podrobnějąí definice toho, co se vlastně za geometrické a polohové určení povaľuje vąak v podzákonných normách (katastrálních vyhláąkách) zdaleka stabilní nebyly.

Od 1.1.1993 do 27.4.1993 ľádná katastrální vyhláąka neexistovala a kaľdý si tedy po svém rozumu musel vystačit jen se zákonnou definicí pojmů geometrické a polohové určení.

Od 28.4.1993 do 31.8.1998 bylo ve vyhláąkách č. 126/1993 Sb. a č. 190/1996 Sb. stanoveno, ľe katastrální území a nemovitosti jsou v katastru geometricky a polohově určeny mimo jiné i:

„… údaji záznamu podrobného měření změn s případným výpočtem souřadnic podrobných bodů v jiném souřadnicovém systému neľ S-JTSK …“

V tomto období tedy nemusely být vůbec ľádné souřadnice v ZPMZ ani spočteny (tj. ani souřadnice místní) a přesto se údaje i v takových ZPMZ povaľovaly za geometrické a polohové určení. Jednalo se o ZPMZ, kde změny byly třeba zaměřeny ortogonálně na různé přímky, které ani nebyly měřicky navzájem propojeny a tudíľ nebylo moľné ani ľádné souřadnice v nějakém jediném místním systému spočítat (natoľ v S-JTSK). Pochopitelně se i dnes dá z takových ZPMZ dobře vytyčovat, pokud nalezneme původní identické body geometrického základu.

Od 1.9.1998 do 28.2.2007 bylo v novelizované vyhláące č. 190/1996 Sb. stanoveno, ľe katastrální území a nemovitosti jsou v katastru geometricky a polohově určeny mimo jiné i:

„…údaji záznamu podrobného měření změn s výpočtem souřadnic podrobných bodů v případném jiném souřadnicovém systému neľ S-JTSK …“

Vyľadovaly se uľ tedy v kaľdém případě souřadnice (by» třeba jen místní). Neąel-li ZPMZ do jediných souřadnic (by» jen místních) spočítat nebylo moľné povaľovat údaje v něm obsaľené za geometrické a polohové určení.

Od 1.3.2007 do 30.6.2009 bylo ve  vyhláące č. 26/2007 Sb. stanoveno:

„Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů určených v S-JTSK nebo v jiném souřadnicovém systému a jejich spojnicemi, nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě podle § 16 odst. 1 písm. b).“

Striktně tedy jiľ začaly být vyľadovány souřadnice (a třeba i jen místní) a bez ohledu na podklad. Nebyly-li souřadnice k dispozici bylo geometrické a polohové určení dáno zobrazením v katastrální mapě.

Od 1.7.2009 aľ dodnes je v novelizované vyhláące č. 26/2007 Sb. stanoveno, ľe katastrální území a nemovitosti jsou v katastru geometricky a polohově určeny:

„Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů, nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě.“

Geometrickým a polohovým určením jsou tedy dnes buď souřadnice v S-JTSK (a to určené skutečným měřením a nikoliv tedy získané kartometricky nebo z vektorizace) nebo jen obraz v mapě.

 

V případě, který popsal Václav Čada bude tedy geometrické a polohové určení dáno převáľně zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v analogové katastrální mapě (samozřejmě kromě hranic které vznikly nově nebo jiľ byly zpřesněny na podkladě GP v S-JTSK).

 

Moľnost vyuľít pro případné vytyčení původní GP z roku 1949 je samozřejmě velmi lákavá, ale skrývá v sobě jednu velkou oąidnost. V dané lokalitě byl měřický operát (tj. tehdejąí pozemková mapa EN) obnoven novým mapování. A nelze jen tak pauąálně tvrdit, ľe třeba v roce 1970 bylo v souvislosti s novým mapováním skutečně vyąetřeno to samé, co bylo v roce 1949 zaměřeno. Při novém mapování byl za účasti vlastníků vyąetřován aktuální právní stav hranic, který jiľ nemusel být zcela totoľný se stavem hranic v roce 1949 (třeba z důvodu uplatnění institutu vydrľení).

Za stavu, kdy byl měřický operát obnoven pozdějąím novým mapováním není předcházející GP z roku 1949 uľ oním „původním“ výsledkem zeměměřických činností jak o něm hovoří § 85 odst. 1, věta druhá KatV. Tím „původním“ výsledkem zeměměřických činností je v takovém případě právě pozdějąí nové mapování (výsledek fotogrammetrického vyhodnocení). Ten GP z roku 1949 by v takovém případě ale bylo moľné vyuľít jako tzv. „jiný“ výsledek zeměměřických činností a to ve smyslu poslední věty téhoľ ustanovení KatV.

Pojem „půdní výsledek zeměměřické činnosti“ jev KatV legálně definován v § 2 písm. i) KatV takto:

„Pro účely této vyhláąky se rozumí

i) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností při obnově katastrálního operátu nebo geometrický plán, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení.“

V daném případě nebyl GP z roku 1949 podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení, tím podkladem byl výsledek procesu nového mapování (jehoľ součástí bylo i místní ąetření). GP z roku 1949 proto uľ nemůľe být oním „původním výsledkem zeměměřických činností“. Kdyby tomu tak nebylo, ztrácelo by jakékoliv nové mapování zcela svůj smysl (proč nově mapovat, kdyľ přednost by mělo mít stejně vľdy to starąí).

 

Já osobně bych nejdříve hranice vytyčil z GP z roku 1949, výsledek bych zaměřil a porovnal se zobrazením v analogové katastrální mapě. V případě nějakých rozdílů přesahujících parametry přesnosti dané grafické mapy by bylo namístě třeba i pátrat v dobových náčrtech místního ąetření a ve finále třeba i preferovat výsledek nového mapování. ®ádné pauąální algoritmické řeąení neexistuje a kaľdý případ i jednotlivá hranice můľe mít svůj zcela specifický osud.

 

Některé úvahy o podkladech pro vytyčení tam, kde proběhlo nové mapování, by bylo moľné najít v dokumentu, který jsem kdysi zveřejnil i prostřednictvím serveru časopisu Zeměměřič na URL:

http://www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki074.htm

Jedná se ale o dokument 6 let starý a odpovídající tehdejąí platné právní úpravě (vyhláące č. 190/96 Sb.).

 

Lumír Nedvídek