RE: [Katastr] protokol o vytyčení - bod 16.29 kat. vyhlášky

[Jan Pěčonka <peconka AT hdgeo.cz>]

Dobrý den pane kolego,

 

Asi mi nezbyde než reagovat na Váš email, i když jsem to neměl (z časových důvodů) v plánu. Pokusím se o stručnost.

 

Text barevně viz níže:

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Šafář
Sent: Monday, June 12, 2017 11:29 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: Re: [Katastr] protokol o vytyčení - bod 16.29 kat. vyhlášky

 

Zdravím,
můj názor je na to takový:

Políčko ve sloupci "Podpis" v tabulce v protokolu označuje místo, kam se na řádku uvedená osoba může podepsat, tedy vlastní rukou vepsat své jméno. Tento úkon tak pouze zakládá vyvratitelnou domněnku, že daná osoba měla možnost se v dané chvíli (během projednání) seznámit s předtištěným obsahem protokolu, nikoliv ale s celým protokolem, neboť některá vyjádření mohou být do protokolu uvedena později.

Zde je to pravda, jen s poznámkou, že protokol lze samozřejmě doplňovat v rámci seznámení s hranicí na vhodné místo protokolu, na druhou stranu, nebo na samostatné listy (třeba k tomu předem připravené a upravené) papíru, které jsou pak součástí protokolu o vytyčení. Případné poznámky by měl vlastník podepsat. Nárok na úplnost protokolu tady opravdu není, může být měněn, doplněn jiným nepřítomným vlastníkem, (stejným později … .

Skutečnost, že se má pravděpodobně jednat o jakýsi způsob doložení přítomnosti na projednání výsledků vytyčení hranic, lze volně odvodit ze slov "Nedostavil se" ve vzoru protokolu ve vyhlášce. Z podpisu ale nelze dokazovat fyzickou účast na projednání, protože tabulka uvádí účastníky pozvané, nikoli přítomné. Je tedy zřejmě přípustné projednat s pozvanými účastníky výsledky vytyčení hranice, aniž by se k projednání dostavili (např. telefonicky) s tím, že podpis učiní později - protokol lze doplnit i po ústním jednání ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) KatV.

Ano má se za to, že když se osoba podepsala, tak byla na ústním jednání. Ovšem při vytyčování nedává vyhláška ÚOZI, ani vytyčovateli možnost zjistit totožnost vlastníků a potvrdit tak, že podpis provedla pozvaná osoba. ÚOZI a vytyčovatel tak mohou pouze požádat vlastníky o předložení dokladu, ale povinnost a právo (dle mě) to není. Jsem za, aby bylo však někde nějak stanoveno, že neprokáže-li se osoba dokladem před vytyčovatelem, pak … jaký to má důsledek.

Ostatně § 63 nezmiňuje možnost ověřit pravost podpisu obecně zjištěním ÚOZI, ale na druhou stranu umožňuje jiný vhodný způsob – a tam se již ÚOZI může vejít. Paragraf se dle mého netýká jen vkladu – další otázkou je, zda vytyčovací protokol je a může být označen za soukromou listinu – vytyčení neprobíhá podle správního řádu.

Projednání s nepřítomnými vlastníky na ústním jednání jinak, např. telefonicky je jistě možné, ale nesouhlasí-li tento nepřítomný vlastník s hranicí, nebo s trvalou stabilizací, která již byla v terénu provedena, tak má (lidově) smůlu a trvalou stabilizaci neměním za dočasnou (§ 88 odst. 2 a názory v proběhlých seminářích k novelizaci). Tedy přítomný vlastník má trochu větší možnosti. Vytyčením se hranice neupřesňuje, a tak nepřítomný vlastník pouhou trvalou stabilizací vytyčeného bodu nic neriskuje (jen je konečně na terénu vidět evidovaný stav v KN s určitou přesností.

Odbočím: je mým názorem, že když budu chtít stavět nějakou stavbu a stavební úřad dá podmínku 2 m od vlastnické hranice, tuto hranici (s KK 8) si nechám vytýčit (oprávněnou osobou) a neupřesním ji (různé důvody), pak mohu od takto vytyčené hranice začít stavět v případě, že nesouhlasící soused do doby určené stavebním úřadem nedoložil, kde ona hranice vlastně vede.

Pokud je vlastník přítomen na ústním jednání a zároveň vyjádří svůj nesouhlas s trvalou stabilizací, musí být tento nesouhlas pro účely aplikace § 88 odst. 2 KatV v protokolu uveden bez ohledu na to, zda je dotyčný podepsán či nikoliv nebo zda prokázal svou totožnost či nikoliv. Dokonce se může jednat o osobu, která nebyla k projednání pozvána a která pouze tvrdí, že je vlastníkem dosud nezapsaným v katastru (dědic nebo nabyvatel v probíhajícím řízení o povolení vkladu) - přítomnost takového vlastníka na ústním jednání lze později doložit svědeckou výpovědí nebo jinak.

Souhlas s trvalou stabilizací lomových bodů nevyjadřuje vlastník svým podpisem, nýbrž konkludentně - nevyjádřením nesouhlasu nebo nepřítomností na projednání.

Zde nesouhlasím. Předpis umožňuje mít vliv na trvalost či dočasnost stabilizace jen přítomným vlastníkům. Jiným vlastníkům je to odepřeno, jen mohou písemně vyjádřit svůj nesouhlas, který však nemá na stabilizaci vliv. Tedy nepředpokládá se souhlas nepřítomného vlastníka mlčky, ten na to prostě nemá vliv. Mluvíme o vytyčování (ne o bodu napojení navrhované nové hranice).

Výše uvedené lze shrnout konstatováním, že podpisy v tabulce na protokolu jsou zbytečné a prakticky nic neznamenají - rozhodující vliv má pouze přítomnost nebo nepřítomnost vlastníka na projednání a vyjádření nesouhlasu s trvalou stabilizací. Doporučuji proto do protokolu (někam, např. do poznámky) napsat seznam všech přítomných osob, ideálně s údajem o dokladu totožnosti. Tím se nic nezkazí.

Ano dopsat někam okruh přítomných lidí je vhodné i s jejich stanovisky. Podpisy na protokolu znamenají (nejméně) jistě to, že jste přítomné vlastníky prokazatelně pozval na ústní jednání, a tedy splnil předpis (což není málo), dále ukazují právo přítomného vlastníka se domáhat trvalé/ dočasné stabilizace a ukazuje dále to, že měl/ neměl vlastník nějaké připomínky. Je zajímavé, že v případě, kdy vlastník přítomný na jednání si poté rozmyslí své stanovisko, tak se k jeho nové námitce v případě stabilizace již nepřihlíží a platí to, co řekl/ neřekl na ústním jednání. Jeho nesouhlas se musí přiložit k protokolu.

Výše uvedený podrobný názor na tuto věc jsem si udělal až po nedávné zkušenosti. Musel jsem do protokolu dopsat asi deset vět (připomínek), aby bylo nezpochybnitelné, co všechno vlastníci svým podpisem nepodepsali. Jinak by to nepodepsali vůbec.

Ale tento stav, možnost dopisovat poznámky vlastníků do protokolu tady byla vždy a často jsme do protokolu uváděli jejich poznámky, které pak stvrdili svým podpisem.

Když se na začátku jednání účastníci ptali, co se stane, když se nepodepíší, tak jsem jim vysvětlil, že nebudu mít doklad o jejich přítomnosti, což znamená jejich neúčast a tudíž je musím vyloučit z projednání - kdo tedy nechce protokol podepsat, ať odejde. Jeden pán protestoval - nechtěl odejít, protože byl pozván, měl s sebou doklad totožnosti, který mi předložil a tvrdil, že má nárok se projednání účastnit bez ohledu na to, jestli podepíše nebo ne, navíc když ještě ani neví, co se bude projednávat. Vysvětlil jsem mu, že projednání není veřejné a účasti na něm se nemůže domáhat osoba, u které nebyl dokončen proces ověření totožnosti následovaný procesem ověřením přítomnosti, které se děje podpisem v protokolu. Pán se zeptal dalších účastníků, zda jim bude vadit, že je přítomen, aniž by podepsal. Nevadilo jim to, ale začali se ptát, jestli když také nepodepíšou a vzájemně si to odsouhlasí, zda to je problém. Řekl jsem jim, že pokud to nepodepíše alespoň jeden z nich, tak se projednání ukončuje s tím, že se nikdo nedostavil. Navíc jsem jim řekl, že jsem také účastníkem a že nesouhlasím s tím, aby se projednání účastnily osoby, které svým podpisem nestvrdí svojí přítomnost, protože pouze prokazatelně přítomné osoby mohou mít k vytyčení připomínky. Potom jsme řešili, zda to budeme podepisovat před nebo po projednání - někteří svůj podpis podmiňovali tím, že nejprve chtějí vyjádřit své připomínky, pod které se klidně podepíší, ale dopředu že nic podepisovat nebudou. Vzhledem k závazku všech přítomných to podepsat až po seznámení se s výsledky vytyčení, jsem podpisy odložil až na konec. Všichni přítomní vlastníci se nakonec do tabulky podepsali.

Tak tady z toho odstavce jsem zcela ohromen. Tolik pravomocí má podle vás vytyčovatel? Zdaleka ne! Jednak máme vystupovat v souladu s § 5 občasného zákona, a tedy jednat znale a pečlivě v souvislosti s našim povoláním a vůbec …… jak mohu tvrdit, že:

• Když nepodepíšou, že nebyli účastni jednání

• Jen maličkost, jistě zde je hlavní důraz na vlastníky, ale pozor na oprávněné zájmy těch, co mají k pozemku odvozené právo od práva vlastnického (viz § 2 odst 2 vyhlášky). Vy jistě nebudete tím, kdo bude posuzovat oprávnění všech osob účastnit se jednání. Navíc proč bych nevzal syna, kterému to budu předávat, manželku, kamaráda, který tomu více rozumí než já ….. i když nebudou nic zapisovat do protokolu.

Jak je můžu vyloučit z jednání (to teda nemohu)

• Vyloučit byste je mohl snad v případě, kdyby se chovali nevhodně (dobré mravy), nabádali by či by dělali protiprávní činnost atd. Tyto povinnosti, spíš možnosti však mají všichni. V případě potřeby můžete zavolat policii ČR, můžete na toho, kdo znemožňuje výkon vašich činností poslat ZKI (ČÚZK) s odkazem na porušení pořádku na úseku zeměměřictví (§ 17a zákona o zeměměřictví)

Jak mohu někomu vlastně nařizovat ať odejde (to teda nemohu)

• Máme svobodu pohybu. Ani vlastník hospody Vás nemůže vykázat ven jen pro nic za nic, ale až musí prokázat nutnou obranu a chránit svůj majetek. Jinak dále platí vše výše řečeno.

Jak mohu tvrdit, že je jednání neveřejné. Kde je to dáno!

• Opravdu bych chtěl vědět, kde je toto napsáno. Nemohu nic nařizovat, pokud to nenařizuje zákon – to je stará dobrá ústavní pravda.

Jak mohu vyžadovat proces ověření totožnosti – jaký právní předpis Vám dává toto výsostné postavení (donedávna po Vás ani strážník městské policie nemohl vyžadovat průkaz totožnosti)Co Vás opravňuje ke lživému tvrzení, že když alespoň jeden nepodepíše, tak se projednání ukončuje a nikdo se nedostavil

• Vždyť vlastník může odmítnout podpis, a to nejen vytyčovací dokumentace, ale podepsat  listinu kdekoliv a jakoukoliv (s důsledky s tím spojenými)

Kde jste zjistil, že jste také účastníkem (zde ústního jednání z pohledu pozvaných) a můžete souhlasit/ nesouhlasit s přítomností dané osoby na jednání

• Např. je snad stavební úřad účastníkem stavebního řízení – není, účastníkem je obec a ne SÚ  (SÚ je vykonavatelem), je snad katastrální úřad účastníkem řízení o povolení vkladu – není (je vykonavatelem). Vytyčovatel je zde vykonavatelem svěřeného úkonu v případě, že je věc ve veřejném zájmu (nebo-li jednání mířící k veřejnému blahu a pořádku, k tomu k čemu se zavázal stát vůči lidu).

To že vlastníci chtěli podepsat protokol až po jednání je zcela logické a správné. Na výslechu u policie také nepodepíšete protokol před výslechem (po zjištění totožnosti), ani při místním šetření stavebního úřadu na jeho začátku, ……. .

Pane kolego, měl bych mnoho dalších připomínek a odkazů, ale ……. .

Věřím, že zdravý rozum zvítězí u nás všech nad prvotním nepochopením. Také prosím hledejme účel právního předpisu a jeho naplnění ve třech jeho (doplňujících a zároveň protiřečících) podobách: spravedlnost, právní jistota, obecné blaho (veřejný zájem).

Pěčonka Jan

S pozdravem Jan Šafář

Dne 12. 6. 2017 v 16:03 Petr Holý napsal(a):

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, co vlastně podepisuje vlastník v protokolu o vytyčení, který je napsaný podle bodu 16.29 katastrální vyhlášky v platném znění. Zeptal se mě vlastník pozemku, že mu není jasné, jestli podpis bude znamentat něco jako prezenční listinu, nebo vzetí vytyčených bodů na vědomí, nebo výslovný souhlas s polohou vytyčených bodů. Je sice jasné, že podpis neznamená pouhou prezenci, co ale podpis ve vytyčovacím protokolu přesně znamená?
Petr Holý

_______________________________________________

Katastr mailing list

Katastr AT fsv.cvut.cz

http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr