Re: [Katastr] Hranice oprávnění z věcného břemene neexistuje?

[Jan Šafář <jan.safar AT geoprogres.cz>]

Dobrý den, děkuji za reakci. Stále mi to není zcela jasné - nešlo mi primárně o ty jednotlivé příklady, ale o způsob, jakým je v těchto věcech vykládán § 2 písm. a) KatZ. Dovolil jsem si ještě doplnit:

Dne 13. 6. 2017 v 13:49 Kveta.Olivova AT cuzk.cz napsal(a):

Dobrý den,

nedá mi to, abych se nevyjádřila k níže uvedeným odrážkám:

- „Když si chcete koupit kus pole (část pozemku orná půda), stačí souhlas s dělením. Když si ho chce dočasně propachtovat, musíte mít uzemní souhlas.“

To ale není tak úplně pravda. Hranice pachtu na části pozemku není sice hranicí pozemku, která by se zobrazovala v katastrální mapě, ale neznamená to, že nemohu část pozemku propachtovat a tento pacht vložit do katastru nemovitostí, aniž bych měla územní rozhodnutí, územní souhlas nebo souhlas s dělením pozemku od stavebního úřadu. Pacht bude zapsán k celému pozemku s tím, že v bližším popisu tohoto práva může být upřesněno, že se vztahuje pouze k části pozemku, např. jak je vyznačeno v kopii katastrální mapy, která je součástí smlouvy o pachtu k části pozemku. 

Přiznám se, že toto jsem nevěděl - tedy že je možné v katastru nemovitostí evidovat právo k části pozemku, aniž by tato část byla jednoznačně vymezena. Napadá mne při tom mnoho slov, která se ale netýkají původního vlákna.

- „Když chcete zatížit kus pozemku zástavním právem, stačí souhlas s dělením. Když ho chcete zatížit budoucím zástavním právem, musíte mít uzemní souhlas.“

To není pravda. Pro budoucí zástavní právo platí totéž co pro zástavní právo. Pro vklad budoucího zástavního práva do katastru nemovitostí k části pozemku stačí souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku stejně jako u zástavního práva k části pozemku.

Beru na vědomí. Z čeho jsem měl ale vyvodit, že to tak je? Bylo mi řečeno, že souhlas stačí jen u vznikajících hranic uvedených v § 2 písm. a) KatZ. Je tam uvedeno "hranicí rozsahu zástavního práva", není tam "hranicí rozsahu budoucího zástavního práva". Je zástavní právo to samé, jako budoucí zástavní právo? V číselníku ISKN jsem našel 10 druhů zástavních práv, k nim neexistují "budoucí" varianty. Budoucí zástavní právo je uvedeno samostatně bez rozlišení - znamená to tedy, že budoucí zástavní právo je prostě 11. druh zástavního práva? Nebo má tento druh práva tak výsadní postavení, že bylo nutné ho samostatně uvést do § 11 odst. 1 písm. e) KatZ? Pochopil sem to tak, že taxativní výčet § 2 písm. a) KatZ obsahuje odkaz na zástavní právo dle § 11 odst. 1 písm. d) KatZ, nikoliv i na budoucí zástavní právo dle § 11 odst. 1 písm. e) KatZ. Mýlil jsem se, takže je v této teoretické konstrukci nějaká chyba. Ale kde?

- „Když chcete zatížit kus pozemku právem stavby, stačí souhlas s dělením. Když ho chcete zatížit předkupním právem, musíte mít uzemní souhlas.“

Ano, pro vklad věcného předkupního práva k části pozemku oddělené geometrickým plánem je nezbytný buď regulační plán nebo územní rozhodnutí. Jedná-li se o dělení pozemku v souvislosti s případy uvedenými v § 96 odst. 2 stavebního zákona, pak i územní souhlas.

V případě vymezení předkupního práva k části pozemku podle § 101 stavebního zákona  se předkupní právo zapíše k dotčenému pozemku a skutečnost, že se předkupní právo vztahuje podle § 101 odst. 3 stavebního zákona pouze k části pozemku se uvede v popisu práva.

Odkaz na § 101 StavZ je velmi trefná připomínka. Zde ale vzniká oddělovaný pozemek až vkladem kupní smlouvy, což je běžný případ.

 

Závěrem bych chtěla ještě připomenout, v jakých případech se vydává územní souhlas:

 

§ 96 odst. 2 stavebního zákona

„Územní souhlas postačí v případech

a) stavebních záměrů uvedených v § 103,

b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,

c) změn staveb,

d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,

e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,

f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.“.

 

Územní souhlas se tedy nevydává v případech pouhého dělení nebo slučování pozemků. Územní souhlas je ale přílohou k návrhu na vklad nebo k ohlášení změny údajů katastru, pokud k ohlašované změně hranic pozemků dochází v důsledku realizace případů podle § 96 odst. 2 stavebního zákona a přiložený geometrický plán tomuto územnímu souhlasu odpovídá.

Ano, to je právě ten problém. Pokud chci zřídit oprávnění z věcného břemene jen na část pozemku, musím tento pozemek rozdělit a potřebuji k tomu územní souhlas (ten se pro tyto případy nevydává) nebo územní rozhodnutí (na žádost o vydání rozhodnutí reaguje stavební úřad sdělením podle § 82 odst. 3 StavZ, takže rozhodnutí nevydá). Tudíž takové právo nejde za normálních podmínek samo o sobě zřídit, což považuji za nepřijatelné. To jediné, co tomu podle mého názoru brání, je taxativní výklad výčtu v § 2 písm. a) KatZ - proto se snažím dobrat k tomu, jestli je takový přístup k uvedenému § nezbytně nutný.

S pozdravem Jan Šafář

 

S pozdravem

Květa Olivová

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Šafář
Sent: Monday, June 12, 2017 5:08 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: Re: [Katastr] Hranice oprávnění z věcného břemene neexistuje?

 

Dobrý den,
v kauze, kterou jsem popsal na začátku tohoto vlákna, přiložil navrhovatel vkladu souhlas s dělením pozemků podle § 82 odst. 3 StavZ, nikoliv územní souhlas. To jsem zjistil až poté, co jsem si nechal zaslat kopii této listiny - konstatování paní Olivové, za které děkuji, není žádným překvapením. Dílčím zjištěním je pouze to, že laická veřejnost a někteří právníci tento rozdíl příliš nevnímají. Ani se jim moc nedivím.

Rozdíl se týká výkladu § 2 písm. a) KatZ (viz text původního příspěvku níže). Tento nešťastně formulovaný výčet, který se na první pohled zabývá pouze definicí pojmu "pozemek" a stojí daleko od § 11 KatZ (práva zapisovaná vkladem), je striktně vnímán jako taxativní (alespoň takto mi to vysvětlil autor zamítnutí onoho původně popisovaného vkladu). Z toho lze např. odvodit, že:

- Když si chcete koupit kus pole (část pozemku orná půda), stačí souhlas s dělením. Když si ho chce dočasně propachtovat, musíte mít uzemní souhlas.
- Když chcete zatížit kus pozemku zástavním právem, stačí souhlas s dělením. Když ho chcete zatížit budoucím zástavním právem, musíte mít uzemní souhlas.
- Když chcete zatížit kus pozemku právem stavby, stačí souhlas s dělením. Když ho chcete zatížit předkupním právem, musíte mít uzemní souhlas.

To mi přijde podivné. Jsou s tím spojené i další potenciální problémy, z pohledu mých klientů velmi závažné. Proto jsem se zeptal přímo ČÚZK - obávám se, že na této konferenční platformě nemá smysl věc řešit.

S pozdravem Jan Šafář


Dne 6. 6. 2017 v 18:48 Kveta.Olivova AT cuzk.cz napsal(a):

...

 

Možná ještě stojí za upozornění, že územní souhlas podle § 96 stavebního zákona není totéž, co schválení navrhovaného záměru stavebním úřadem podle § 82 odst. 3 stavebního zákona (souhlas s dělením pozemku). Pouze tento souhlas nestačí k samotnému zápisu rozdělení pozemku na základě ohlášení vlastníka a geometrického plánu do katastru nemovitostí.

 

S pozdravem

Květa Olivová

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Šafář
Sent: Monday, June 05, 2017 3:01 PM
To: 'Katastr nemovitosti'
Subject: [Katastr] Hranice oprávnění z věcného břemene neexistuje?

 

Vážení kolegové,

řeším případ, kdy věcné břemeno má rozsah povinnosti vymezený v GP (na tom není nic divného), v tom samém GP vzniká i nový pozemek dělením sousedního pozemku, do kterého vymezení povinnosti nezasahuje. Cílem smlouvy i návrhu na vklad bylo vymezit "oprávněnost" pouze na část existujícího pozemku - protože se to nedá vyznačit podobně jako povinnost na části pozemku, musí vzniknout nový pozemek a tudíž budou pozemky dva, oddělené hranicí. Oprávněnost z VB bude zapsána pouze na jednom. Samozřejmě se musí doložit souhlas s dělením pozemků.

Vklad byl ale zamítnut z následujícího důvodu:

"Pozemek je rozdělen na základě smlouvy o zřízení služebnosti. Podle ustanovení § 2 písm. a) KatZ, lze hranici pozemku určit hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19 KatZ, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. Hranici pozemku tudíž nelze určit zřízením služebnosti."

Jsem přesvědčen o tom, že výše uvedený vklad je zamítnut neprávem, protože hranice vzniká v tomto případě územním souhlasem a vymezení nového pozemku je pro zápis práva uvedeného ve vkládané listině nezbytný.

Jaký na to máte názor? Setkali jste se někdy s takovým případem? Potřeboval bych poradit, jak se v této věci bránit.

S pozdravem Jan Šafář

 

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr