Re: [Ekodum] akumulace a izolace

[Zdeněk Meisner <meisner AT cmail.cz>]

Vážený pane Písačko. Nejsem  honěný přes dřevo, tu skandinávii  a  oblasti
se dřevem jsem uvedl ne proto, že jsou v cizozemsku, ale proto, že tam je
užití dřeva  masové a dlouhodobé ale ve všech případech kapku nějak
specifické- i dřevařem či sekerníkem se člověk musel  vyučit a jak zde včera
zaznělo, ochrana dřeva je věda složitá a promrskaná.  .
V historii se průběhu života stavby se většinou moc neošetřovalo. Čím také.
Vápenná voda, kravinec.  Úspěch byl dán především konstrukcí a technologií
stavby. Klasické postupy (často technologie "lidového stavitelství") jsou z
dnešního pohledu tvarově a typologicky chudé. Ale během času se stavebníci
obvykle naučili vyvarovávat se rizikových technologií a detailů. Dřevo v
konstrukcích i tam, kdy bylo vystavené povětrnosti, vydrželo prostě proto,
že bylo v takových podmínkách, kdy nedocházelo k rozkladným procesům, resp.
rozkladné procesy byly zpomalené.
Proč tuto "Ameriku" objevat, můžete  říci. Ale zatím se tak nechováme. Dřevo
na betonovém soklu - proč vůbec a pokud ano, tak s vědomím nutnosti vyřešit
tento styk, ostatně beton je znám nějakých 5000 let.
Kolik mailů do této  diskuse dodal (většinou Aleš.Brot) o vhodnosti  stavění
na patkách jako jednom z příkladů, kdy odpadá riziko vzlínání nejen pro
dřevo, ale i slámu atd.  U včera  zmíněných klasicistních  finských domů
(1.pol.19. stol.) samozřejmě jejich prkenná fasáda (svislá prkna, překryv
latě) končila cca 30 cm nad zemí,   byla zřetelně odsazena od kamenného
základu, v sousedství domů byly kytky a keře zamozřejmostí. V zimě sice
nejsou, ale v zimě tam fasáda  nehnije. Domy mají aspoň 100 let  okapy, ale
nejsem si jistý, zdali tam byly od samého počátku. Přesto - některé kožichy
těchto dřevěných domů jsou dodnes původní,  místy jsou dole kapku okousané.
Dřevo se ošetřovalo nikoliv v průběhu života stavby (ono toho moc k
dispozici nebylo,vápno, kravinec..) většinou jen ošetření povrchu) ale
předtím. Kácelo se v zimě (bez mízy), pokud se např. v Čechách, plavilo,
dřevo se vymylo. Horské splavené dřevo bývalo jako konstrukční materiál
cennější, než místní. Stavělo se z vyschlého, v náročných případech z
vyzrálého dřeva.
V USA v 19. století nechtěli čekat,  vymysleli m.j. systém 2x4,  t.j  kmen
protáhli katrem na hranoly jednotného rozměru 2x4 palce a z těch pak (ještě
za syrova) podle potřeby  sbíjeli méně či víc tlusté sloupy a trámy  apod. V
takto vzniklém  trámu se síly vzájemně požerou, konstrukční prvek se při
vysychání skoro nekroutí.   Z 2x4  staví dodnes,  od RD po fabriky a úřady.
Ale to nevyřešíme zde v obecnosti, to Vám jistě poví zmíněná dáma -
dřevařská odbornice. Zdravím.
Zd.Meis.




























































































































 krok byl geniální - dřevo, ač čerstvé, se při schnutí (již coby součást
stavby) nekroutilo, v jednotlivých sbitých latích se síly vyrušily.




> Co se dřeva týče, pan Meisner uvedl případ středověkých skandinávských
dřevěných
> kostelíků (jeden, i když ne tak starý, stojí docela blízko - nemusíte
cestovat
> do Skandinávie, stačí zajet k Banskej Bystrici). Ale ve všech případech
bylo
> dřevo nějakým způsobem ošetřeno, nebo spíš průběžně ošetřováno. To je
jednak
> nepříjemné, jednak nákladné. I pak se dřevo časem začne kroutit, různě se
> sesychá a popř. i praská. Zajímalo by mě, které druhy dávají z tohoto
hlediska
> nejlepší poměr výkon/cena. Zkusím se zeptat jedné absolventky Drevárskej
fakulty
> Technickej univerzity Zvolen, třeba je to úplně jasné a není co řešit. :-)
>
> Hezký večer
>
> Jan Písačka
>
> Jan Hollan wrote:
> > Napsal jsem neco vic k izolacim uvnitr budovy, tj. mezi byty nebo kolem
> > loznice a koupelny. Je to spis k zamysleni, otevreni tematu, ktere se
> > zatim mozna moc neprobiralo, aspon o tom nevim. U tech loznic to jde
delat
> > tehdy, kdyz v nich za horkych letnich dni nikdo moc nepobyva nebo kdyz
jde
> > z vetrani pekny chladny vzduch.
> >
> > Ja se ted musim venovat oknum (krome tmy), na tohle cas mit nebudu. Koho
> > by to zajimalo, je to (spis koncept):
> >
> >  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/int_isol.pdf
> >  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/int_isol.html
> >
> > jenik
> >
> > PS. mam radost, ze drevo zrejme skutecne vydrzi na budove dlouho.
> > Stribrite sediny muzou byt i slusive...
>
>
>
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum AT fsv.cvut.cz
> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum