Re: [Ekodum] Venkovní dřevěné obložení

[Zdeněk Meisner <meisner AT cmail.cz>]

K diskusi o dřevu:
není jisté,  zda k nějakým  obecným závěrům  jsou užitečná  konstatování o
tom, jak to má kdo na své chalupě, aniž čitatelé tuší jaké jsou další
konkrétní podmínky a okolnosti popisovaného stavu.
V dobrých podmínkách dřevo vydrží ne staletí, ale tisíciletí (viz
archeologické nálezy, z novějších pak 1500  let staré dřevěné detaily např
Hagie Sofie či původní, víc, než tisíc let staré  krovy a stavební prvky
středomořských kostelů, včetně zvonic vystavených počasí).  Sever na tom
není o mnoho hůře, ve Skandinávii jsou středověké kostelíky v nichž velká
část konstrukce je původní. Dtto např v rumunské Bukovině (horské
prostředí), kde jsou pozdně středověké kostely stavěné z  dřevěného masivu,
ale technikou připomínající spíš zdění a klenutí z cihel či kamene, a přesto
to existuje.
Tyto namátkou vzaté příklady uvádím proto, abychom si uvědomili, že padesát
let je jak nic a pokud někomu za tu dobu dřevo zahyne, je to dáno komplexem
místních podmínek. Známý příklad je šindel - řezaný, na pohled rovný,
nasáká, protože řez jde přes vlákna, štípaný vydrží déle, protože povrch je
pro přímé vnikání  vody  uzavřený. Dtto výdrž v nížině a na horách . V
deštivém drsném horském prostředí vydrží déle, protože průměrná roční
teplota je nižší,  dřevo je deštěm vymýváno od organického materiálu a
nebezpečí hnití a úchytu mechů je menší.
K nedavným  zmínkám o prknech svisle - či vodorovně:
 inu, uvádí se, že vodorovné je praktičtější, neb ohnilá spodní prkna lze
občas nahradit, na druhé straně,  příkladem mohou být severské státy, kde je
svislé pobití prkny (spoj překrytý latí) běžné, v jižním Finsku jsem zažil
dnes památkově chráněné klasicistní dřevěné městečko z prvé pol. 19 stol,
konstrukce i kožich původní, přesahy střech normální. Ostatně,  některé nás
prodávané venkovní barvy na dřevo (finské VALTI) se mají natírat na svislé
(!) dřevo, pak výrobce garantuje dlouholetou ochranu.
Je zajímavé, jak tvrdošíjně se drží některé mýty - za komunismu to byla
víra, že vyjetý olej ochrání (čím víc pro našince  kancerogenní, tím líp na
tu hnilobu, že), přičemž např. ploty či vrata "ošetřené"  olejem hnily
mnohem rychleji, prostě proto, že jedy v oleji byly plísním fuk, zato
povrchově promaštěné dřevo sice vodu přijalo (podle kapilár  vždy něco
projde),  ale neprosýchalo a vyhnívalo ve hmotě.
U  "ošklivých" spodků prkenných vrat je nejlépe zapřemýšlet - jednak - jak
snížit ostřik odražených kapek při dešti apod.  Dále (a to hlavně) pomoci si
klasickou technologií - lidová, desítky let stará vrata bývala dole
nepravidelná a přesto krásná, protože přirozená. Současné  konstrukční
hybridy  (např:  vata  ze svařených  L profilů s prkennou výplní) jsou
snesitelná jen v zánovním stavu,  jakmile to trochu eroduje, bývá to hnus.
K otázce mezery pod krytinou:
Vlhkost tam nemusí   jít jen prostupem zevnitř, zafoukáním z boku, či
nacucnutím podtlakem od závětrné strany. Stačí, aby za teplého  počasí
(vysoká absolutní vlhkost) zapršelo, rozehřátá střecha se zchladí (včetně
vzduchu pod ní) a podtlak vyvolaný ochlazením natáhne z okolí vzduch, jehož
vlhkost již není jen absolutní, ale i relativní a tudíž je možnost srážení.
Při opakovaném cyklu (duben)  se dá pod zdánlivě dobrou střechou nastřádat
pěkná mokrota.
U organických, přírodou darovaných  materiálů není třeba lámat rekordy v
životnosti. Jen je třeba uvědomit si, k čemu to má sloužit, kolik to stojí
a zda věc je přirozená. Příkladem opět severské domky s travnatou střechou
na březové kůře (namísto asfaltové lepenky), to vše na  krovu z  kuláčů. Bez
ohledu na překvapivou životnost takovéto živé střechy v jejich podnebí je
jasné, že taková střecha jednou odejde a je přirozené, že zhruba po jedné
generaci se to vymění - prostě to patří k životu. Přiznám se, že mi to
přišlo přirozenější, nežli když jsem náhodou sledoval  rekonstrukce plochých
střech funkcionalistických řaďáků  od Alvara Aalta, kde se zrovna měnily
rozpadlé lepenky, protože plochá střecha může být  špatná na českém paneláku
stejně, jako na stavbě od jejich  národního umělce
Z.Meis.






----- Original Message -----
From: "EkoWATT Č. Budějovice" <ekowatt AT cmail.cz>
To: "Ekologicke stavebnictvi" <ekodum AT fsv.cvut.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 11:59 AM
Subject: Re: [Ekodum] Venkovní dřevěné obložení


> Hnědá barva starého dřeva naznačuje, že to bylo nejspíš něčím napuštěné.
> Vyjetý olej bývala pro tento účel žádaná surovina :-(
> ale pak je dřevo černočerné.  Nebo za tu hnědou barvu může sluníčko?
> Mám v chalupě u rodičů něco podobného: prkenné stěny staré nejmíň 50 roků
> (hřebíky zatím drží :-) a prkna se rozhodně rozpadnout nechystají. To je
> ovšem do tím, že na stěnu nezahání déšť (střecha dost přesahuje).
> Pokud je dřevo vystaveno dešti (třeba štítové stěny), má spíš černošedou
až
> stříbrnou barvu.  Hezky to bývá vidět třeba na vratech - horní část
schovaná
> pod římsou je "jako nová", spodní část opelichaná odstřikující dešťovou
> vodou (pokud není okap). Vypadá to nehezky (aspoň mně se to moc nelíbí).
> Řekl bych tedy, že  stavba opláštěná dřevem by měla mít dost přesahující
> střechu a okolo stěn travnatý pás (o beton se déšť rozstřikuje, i když
máte
> okap), případně ne-dřevěný sokl. Pak vám obložení vydrží celý život.
> Ale snadno si z něho zadřete třísku :-)
>
> Karel Srdečný
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bronislav Bechník" <bechnik.b AT fce.vutbr.cz>
> To: "Ekologicke stavebnictvi" <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> Sent: Tuesday, May 18, 2004 10:01 AM
> Subject: [Ekodum] Venkovní dřevěné obložení
>
>
> > > ...Ostatně by byl zajímavý výzkum, jak staré jsou různé, právě
> > > se rozpadající obklady a stěny různých šop atd. Když nějakou uvidíte,
> > > poptejte se. Je to pro vytvoření důvěry v takové netradiční fasády
> > > obytných domů důležité.
> > > jeník hollan
> > Koupil jsem pozemek se stodolou
> > sloupy jsou postavené z pálených cihel na hliněnou maltu
> > zbytek je ze dřeva (v podstatě obklad z dřevěných desek)
> > údajně je 40 let stará, známý tam bydlí 20 let
> > začíná se rozpadat, protože zrezavěly hřebíky,
> > desky jsou velmi tmavě hnědé, vystupují jim léta (cca 2-3 mm)
> > poškozené jsou hlavně na horních koncích
> > Broněk B.
> >
> > _______________________________________________
> > Ekodum mailing list
> > Ekodum AT fsv.cvut.cz
> > http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> >
>
>
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum AT fsv.cvut.cz
> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum