Re: [Ekodum] superkomfortni vetrani

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

> Ta možnost cirkulace je ale automatickou součástí větracích jednotek a
> ani je příliš nekomplikuje.

Myslím, že běžné kompaktní agregáty (ty s výkonem do 1500 W) ji nemají.
Koukl jsem pro kontrolu na snad nejlepšího výrobce,
  http://paul-lueftung.de
 (hlavně v těch downloadech mají pod WRGpřístroji pěkný obrázek
průsvitného předavače tepla s krásnou dlouhou protiproudou částí a
pečlivými rozdělovači ve zbývajících trojúhelníkových hlavách, já to viděl
na výstavě v Krems, proto to ,,nejlepšího``, viz soubor
  http://paul-lueftung.de/download/16_Vortragsfolien_WRG_Geraete.pdf ),
recirkulaci asi nemá nikde.

Nějaký seznam jednotek, nejlíp s URL, s účinnosti nad 85 % a spotřebou
nejvýš 0.4 Wh na m3 dodaného čerstvého vzduchu (z toho vyplývá i ,,topný
faktor`` lepší než deset) by byl skvělý, měl by být rovnou i na hlavních
stránkách Ekodomu, a jistě jej přivítaly i takové
  http://www.igpassivhaus.at apod.

> > (cirkulace se u pasivních domů takřka nepoužívá, i když experti uznávají, 
> > že
> >  by mohla být výhodná -- ale např. ve Švýcarsku ji zatím zakazují normy).
>
> Co je vedlo k zákazu? Jaké riziko může mít honění vzduchu dokolečka dokola?
> Možnost cirkulace proměnného množství vzduchu považuji za důležitou právě
> proto, že mohu zatopit v obýváku či kuchyni a teplo si rychle poslat do
> ostatních částí domu. Navíc se tím vzduch průběžně filtruje od prachu.

Nevím. Asi to, že vnitřní vzduch je přece jen obvykle prašnější než
venkovní, je to vlastně jen ,,odpadní vzduch před odvedením z budovy``, a
že i přes filtraci se přece jen potrubí špiní. Jen hádám, že vycházeli z
nějakých nedobrých zkušeností z praxe (např. úplné absence filtrování v
cirkulačním okruhu, třeba tím, že ucpané filtry někdo zahodí, místo aby je
vyměnil, když to udělá u potrubí čerstvého vzduchu, nejsou důsledky tak
brzo tak zlé). To neznamená, že to nelze udělat a provozovat bez problémů,
já se vyjádřil příliš opatrně, cirkulace některé experty vyloženě láká,
jiní soudí, že je lepší se bez ní obejít. Já si to myslím taky, ono by to
jinak mohlo vést k tomu, že by vlastně limit příkonu domu 10 W/m2 nebyl
vůbec respektován (a přitom je i z dalších důvodů velmi žádoucí se mu
aspoň blížit). Nějaké přídavné foukání z místnosti, kde jsou kamna, do
jiných částí domu by snad mohlo být uděláno i jinak než jako součást
větracího systému (podobně, jako foukání vlhkého vzduchu z koupelny).

> Při více jak jedné ložnici se to ale množí a celková délka potrubí
> narůstá. A každý přidaný prvek v potrubí znamená komplikace při čištění.
> Z hlediska komfortu bych objem, který mi to zabere, asi raději věnoval
> na zvětšení průřezu potrubí, aby mohl mít proud vzduchu i při největším
> požadovaném průtoku co nejnižší rychlost. A spal bych stejně jako teď v
> létě velmi nalehko.

Zcela souhlasím, celá ta věc je jen pro ty, kteří prostě chladnou ložnici
musí mít, u nás je to možná méně běžné než v sousedních zemích. Má rodina
má místo toho chladný celý byt, nemíváme doma v zimě přes dvacet stupňů,
pokud si v kuchyni nezatopíme dřívím (teď v máji, když už zdi nejsou
studené, nám úplně stačí necelých osmnáct, aneb klasická pokojová
teplota).

Toho čištění se ale není potřeba bát, pokud se něco hodí čistit, je to
leda topný registr. Potrubí se asi čistit nemusí nikdy, odtud realizace,
kdy vzduch proudí dutinami stropních nosníků (známý dům na Brünnerstraße
ve Vídni) apod. Já rozhodně doporučuju kanály v konstrukci spíš než
samostatné potrubí, je to levnější a rychlosti i odpory klesnou skoro
k nule. Klasičtí klimatizátoři se právě toho bojí, že když vzduch je moc
pomalý, prach v rozvodech sedimentuje.

> A proč vlastně výměník teplot a ne tepla? Vždyť se tam předává teplo a změna
> teploty je jen důsledkem.

Právě, teplo se předává, nevyměňuje. Je to _předavač_ tepla. Je rozdíl
dostat od někoho dar, a vyměnit s někým jednu věc za jinou. Feist občas
někde už dřív měl Wärmeübertrager, teď je to už běžnější, např. v nové
brožuře německého http://ig-passivhaus.de (na stránkách ji asi ještě
nezmiňují, můžu ale půjčit výtisk). V němčině ten pojem vždycky přežíval,
i když to ,,Wärmetauscher`` úplně špatně není. Dá se totiž přeložit jako
,,tepelný výměník``, a to je pro _protiproudé_ předavače přijatelné.
Vyměňují se teploty, ale je to tepelný proces, takže to adjektivum není
chybné. Jen může vést k nevhodné změně na přívlastek neshodný, a to už
chybně je.

Já na to sám nepřišel, našel jsem to už před lety v úžasném mnohadílném
technickém slovníku Teyssler-Kotyška, který jsem od malička měl doma (kam
se hrabe Otto).

Ke geometrickým synonymům lze kromě ,,registr`` přidat i ,,had``,
,,žebrovaný had``, atd.

To, že je nějaká věc zažitá, neznamená, že se nemá změnit, když to podpoří
lepší chápání věcí, na kterých záleží. Jazyk má pomáhat, ne mást (mám s
tím letité zkušenosti v astronomii, ale i v didaktice fyziky vůbec). V
publikaci, co vydá Veronica, bude odstavec i o ,,TUV``. Tam je důvod
zavržení zkratky i pojmu ten, že ekodomy by skutečně měly mít víc vod než
jen vodovodní pitnou (můžou mít až čtyři další, dešťovou, povrchovou,
spodní a šedou, pravda, málokdy současně, z toho dešťová se hodí na praní
a ilegálně i sprchování i teplá).

uf, dnes bych už měl skončit s psaním, ať se lidé z listu neodhlásí, a já
su s terminologii vžycky otravný... díky za dobrá témata,

jeník