Re: [Ekodum] Definice ekodomu?

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

Letmo jsem prolétl, o čem zatím šla řeč, a mám dojem, že nějaké
parametry domu, jehož výstavba neškodí, ale dokonce v pár ohledech
prospívá, mohu uvést. To abych si odpočal od práce, co spěchá...

Budu volně citovat Georga W. Reinberga a Rolanda Meingasta dle výkladu,
který poskytli v sobotu u nové firemní budovy Natur und Lehm v Tattendorfu
(jižně od Vídně, v půlce mezi jejím okrajem a Neustadtem, jinak viz
http://www.lehm.at).

Budova je montovaná na betonový provětrávaný základ jeřábem rovnou z
železnice, z připravených dřevěných panelů vyplněných slaměnými balíky a
omítnutými hlínou (zvenku jsou dřevěné trámky přiznané, takže dům
připomíná hrázděné stavby, akorát tam nejsou viditelné šikmé prvky). Obsah
uhlíku zachyceného z ovzduší obilím a stromy a uskladněného dnes na
staletí (jistě aspoň jedno) v budově je tak velký, a množství fosilního
uhlíku zoxidovaného vinou stavby domu naopak tak malé (v domě téměř nejsou
kovové prvky, dřevo je spojované dřevěnými čepy), že postavení domu se
stalo čistým příspěvkem k ochraně klimatu.

Stavba také výrazně zvýší biodiverzitu v tomto předtím fádním kousíčku
ždibci mezi tratí a silnicí: poskytuje hnízdní dutiny pro netopýry
(vletové otvory jsou v jižním podhledu výrazného přesahu střechy), střecha
se stává ostrůvkem xerotermní vegetace, před budovou bude tůň, jaká
předtím široko daleko nebyla.

Pojem ekodům je dost mlhavý a je vhodné se mu spíš vyhnout, nicméně pro
tento krásný pasivní dům takové označení snad lze použít bez špatného
svědomí.

Mimochodem, dům sousedí se zajímavou ,,hasičárnou`` projektovanou také
Reinbergem (o té je něco na obecních stránkách, jistě i na reinberg.at).
Na opačné straně vyrostou řadové domy užívající stejné technologie
jako dům firemní.


Ještě přidám poznámky k dešťové vodě dle našich domácích zkušeností, to
ale k ,,definici`` už nijak nepatří:

Pokud jde do pračky jen dešťovka (změřím, kolik elektřiny její čerpadlo za
měsíc spotřebuje), poskytuje to velký komfort (příjemné měkké prádlo) a
šetří to peníze i prostředí (stačí polovina pracího prostředku a ten
nemusí obsahovat změkčovadla). Doma tak pereme už léta (dvoukubíkovou
nádrží je přehrazená půlka ,,kumbálu`` vyložená PE folií, rýna jde rovnou
do ní, voda je pěkně průzračná).

U splachování to máme (z jiné rýny) tak, že do splachovače jsem přidal
další plovákový uzávěr, snadno jej šlo upevnit na protější bok. Oproti
běžnému uzávěru jsem jen zvětšil otvor v plastovém sedle ventilu (voda má
malý tlak). Když dešťovka (analogicky jiná ,,voda zdarma``) už není,
otevřeme kohoutek, pouštějící pitnou vodu do uzávěru původního. Výpusť
máme typu vrapové hadice, která pouští vodu dolů tak dlouho, dokud ji
člověk drží ohnutou (takové bývaly na trhu, jen pokažené nasazeným
,,přidržovátkem ke hladině``, aby vypustily vždy celý splachovač).

hezký zbytek babího léta přeje
 jeník