Dobrý den,
Všem děkuji za odpovědi. V parku prostě stabilizovat nebudu.
Ještě mě napadlo, v § 88 je (viz níže) je, že nesouhlas vlastníka přítomného na ústním jednání se vztahuje nejen k průběhu hranice, ale také k stabilizaci hranice. Je tedy možné to vzít i „hraničně“ tak, že pokud si vlastník nepřeje trvalou stabilizaci, pak neoznačím bod trvale? Pak však musí být uveden nesouhlas vlastníka s touto stabilizací v protokolu.
I když spíše si myslím, že tato věta inklinuje k logickému spojení obou podmínek, tedy: když nesouhlasím s průběhem hranice, pak nesouhlasím (logicky) s její stabilizací. Naopak, „souhlasím s průběhem hranice, ale nesouhlasím s její stabilizací“ je poněkud mimo logiku a předpis by měl mít asi možnost nadiktovat co má být jak stabilizováno.
Důsledek může být, že lidé v rámci šetření prostředků nebudou často volit (hlavně mimo zástavbu) tuto trvalou stabilizaci. V minulosti se mnohdy divili, že není možné dát plast a dnes zase někteří, že je nutíme dávat plast. Vždy budou oba tábory lidí, nebo v jednoduchém vytyčení jim to bude jedno, ale u velkého např. s 20 a více body již ne.
Jaký je Váš názor?
Pěčonka Jan
§ 88
Zeměměřické činnosti v terénu
(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.
(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků nevyplývá nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání, s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.
Dobrý den
Pane Tošnere, při vší úctě, to poslední co bych chtěl dělat je tlouct cca 300 dřevěných kůlů z tvrdého dřeva na břehu Odry.
Radomír Říčný
Dobrý den.
V katastrální vyhlášce stále zůstává možnost "V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm." Myslím, že břeh řeky či rybníka lze považovat za "bažinaté území". Dokonce si myslím, že podobnou stabilizaci lze obhájit kdekoli v extravilánu. Když nejsme zrovna na skále, nebo na poušti.
Hezký den.
Jan Tošner
Dobrý den, řešíme něco podobného při ZPH pozemkové úpravy. Část hranice obvodu tvoří břeh řeky Odry v chráněném území Poodří. Odra meandruje a tím je vlastně toto území ceněno. Všichni členové komise cítili, že je nesmysl hranici stabilizovat hnusnými plasty. Jde jen o to jak a na co to „navléci“. Nabízí se §91 odst.2, ale koryto to není. Pravda je, že a část stabilizace je odsouzena k zániku erozí a část by zůstala, ale hyzdila chráněné území. Poraďte prosím co stím.
Děkuji Radomír Říčný
Dobrý den.
Přesně takový postup jsme úspěšně používali, například když majitel revitalizovaného rybníka z důvodů řekněme ochrany přírody nechtěl oplácat těleso rybníka ani dřevěnými kolíky natož pak plasťáky. Napsalo se, že „dle §91…. po dohodě s vlastníkem…. nebyly osazeny“ a s potvrzením nebyl problém. Samozřejmě se nedá tvrdit, že na jiném úřadu to proběhne stejně. Když jde majitelům o estetiku, mohli by si třeba připlatit za mnohem estetičtější mezník kamenný J.
Jan Pěkný
Dobrý den,
nevím jestli je to ve Vašem případě přímo uplatnitelné, ale §91 odst. 2 říká následující : "Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje" . Takže pokud by hraniční znak z estetických důvodu bránil užívání pozemku a jste domluvený se stávajícím i budoucím majitelem použijete pouze dočasnou stabilizaci. Tento postup je však už hodně na hraně.
S pozdravem
Dohnal
Dne 24. 4. 2017 v 23:02 Jan Pěčonka napsal(a):
Dobrý den,
Kolegové prosím o Váš názor, zda se dá hledět na park v obci (areál zámku) jako na pozemky sloučené do většího půdního celku a není nutné tam umisťovat trvalou stabilizaci – tedy v případě vytyčení stávajících hranic.
Jak to bude, když se bude část pozemku parku oddělovat a tento díl majitel zámku (i parku) prodá obci. Park je veřejně přístupný. Musí být na nových hranicích trvalá stabilizace, když si vlastníci (současný i budoucí) nepřejí, ať není park „zkrášlován“ těmito stabilizacemi?
Děkuji Pěčonka
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
