RE: Re[4]: [Katastr] právo stavby

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý večer.

Pane Jordák, já si myslím, že různé možné situace můžou mít také různá možná řešení dle potřeb (a někdy třeba i rozmaru) účastníků takových právních jednání.

Jednak by nemuselo být třeba pozemek zatížený různými právy stavby vůbec dělit. Evidovat k jednomu pozemku více práv stavby (která se navzájem nevylučují) je dle mého názoru možné. I když pak na základě každého ze stavebních práv k témuž pozemku vznikne jiná stavba, nebude problém na různých LV rozlišit, kterého práva stavby je ta či ona konkrétní stavba součástí. Všechny relevantní informace samozřejmě nebude možné zjistit jen ze samotného obsahu katastrální mapy (jako tomu není ani dnes).

Jindy bude třeba vhodnější, výhodnější, nebo potřebnější, zřizovat právo stavby jen k části nějakého dosavadního pozemku, a tudíž se třeba bude pozemek dělit na více samostatných pozemků a na každém novém pozemku bude zřizováno právo stavby samostatně a individuálně.

Nelze dnes domýšlet, jaké možné záměry, potřeby a jejich kombinace mohou v budoucnu vzniknout (natož vyčerpávajícím způsobem).

Pan Šafář třeba ve svém příspěvku hezky „vymodeloval“ jeden takový hypotetický příklad.

Mne třeba napadlo jak, nejlépe řešit situaci, pokud by někdo chtěl na svém pozemku zřídit právo stavby pro 50 řadových garáží (a tudíž 50 vlastníků práva stavby + ještě jejich manželky J).

Zhruba si to tak přirovnávám třeba k věcnému břemeni (byť se jedná o jiné právo a nikoliv nemovitost). Mít různá věcná břemena k jednomu nerozdělenému pozemku pro různé oprávněné (nebo i téhož oprávněného, ale s jiným obsahem práva) také evidovat umíme. Jindy jsou zřizována věcná břemena třeba jen k dílčím částem takového pozemku. Obdobně u zástavních práv. Někdo třeba zřídí 5 zástavních práv pro různé (nebo i téhož) věřitele k jedinému nerozdělenému pozemku, jiný si nechá pozemek třeba rozdělit (úměrně velikosti zajišťovaných pohledávek) na více samostatných pozemků.

Teprve čas a praxe ukáže, co bude ohledně práva stavby pro řešení té či oné konkrétní situace „vykoumáno“ jako nejlepší (nejlacinější, právně výhodnější nebo právně spolehlivější pro tu či onu stranu, obchodovatelnější, atd.). Samotné právo stavby lze pak zase dále zcizovat, zatěžovat zástavním právem apod., a takových různých možných dalších okolností může být „fůra“.

Nějaký jednoznačný algoritmus toho nejlepšího možného postupu bychom dle mého názoru dnes hledali ještě marně. Přesto jsou takové alternativní úvahy samozřejmě zcela namístě.

Lumír Nedvídek

 

 

 

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Přemysl Jordák
Sent: Monday, January 20, 2014 7:24 AM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: Re[4]: [Katastr] právo stavby

 

Dobré ráno. Já jsem neměl zrovna na mysli SPI - to jsem viděl a slyšel již několikrát. Že jde o nemoviost, jehož je stavba součástí je mi také jasné. Jde mi o rozlišení v SGI. V zákoně stojí, že pozemky jsou jeden od druhého oddělené mj. hranicí rozsahu práva stavby. Já se tedy snažím dopátrat, zda se bude pro právo stavby oddělovat nový pozemek? Zkrátka se mi jedná o praktickou aplikaci z pohledu geodeta, kterou na školeních nikde nikdo nezmínil.  Zkusím popsat teoretickou situaci:

Dva odlišní investoři chtějí postavit na cizím pozemku dvě nákupní centra a budou je řešit právem stavby.  Jaký je postup? Zavkladují k celému pozemku dvě různá práva stavby - jak se potom budou rozlišovat - podle nějakého náčrtu, který bude součástí vkladové listiny? Nebo se oddělí se dvě nové pozemkové parcely, které budou zatíženy každá jedním právem stavby? Co bude následovat po kolaudaci? Geometrický plán, kde se zaměří obvod nové budovy a oddělená pozemková parcela se přečísluje (v případě dvou řad) na stavební a tato bude následně zatížena právem stavby?

 

Děkuji, P. Jordák