Re: [Ekodum] akumulace a izolace

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

> pokud by část této vody zmrzla, jsou energetické zisky obrovské
> (přes 0,3 GJ na m3 vody, tj. cca 100 Kč/ GJ)
> (pokles teploty = možnost pro další zisky země-voda-vzduch)
> připadá mi to srovnatelně náročné jako zemní kolektor
> a odpadají hygienická rizika
> co takhle vlhčit jen když v zimě mrzne
> a nedělat vůbec zemní kolektor, ale použít rovnou pitnou vodu?
> Broněk B.

To je zajímavý nápad. Protimrazová ochrana rekuperátoru sprchováním
čerstvého vzduchu... ještě si to tak pak v holomrazech nanosit na mez, aby
děti mohly sáňkovat. Běžně se jednoduše dělá jen elektrickým
předehřevem dle skutečné potřeby.

Jinak, velké budovy zpravidla místo velkého vzduchového potrubí skutečně
mají v zemi zpravidla právě hadice s kapalinou, ne ovšem čistou vodou, ale
vodou asi s etylenglykolem (ne-li propylenglykolem). Samozřejmě lze použít
místo glykolu etanol, snad se to tak i dělá, nevím (glykol je potřeba jen
v solárních systémech a autech při pracovních teplotách ke stovce stupňů a
víc).  Oni totiž na 8. PHT říkali jen genericky ,,Sole`` (česky je to sol,
samozřejmě lyosol, jde ovšem o pravý roztok mísících se kapalin). Jen tak
může předehřev poskytovat protimrazovou ochranu rekuperátoru, o kterou
jde. Nejen na registru předehřívajícím mrazivý vzduch se kapalina ochladí
pod nulu, ale i v zemi za registrem může být na konci zimy zem zmrzlá.

(Pletou se nám subjekty, tohle bylo do toho superkomfortního větrání.)


K běžným akumulacím můžu Víťo dát jen nějaké věci na papíře německy,
německy je i k tomu i diplomka Joachima Clemense (třičtvrtě mega)
    Jméno odkazu: PDF-Datei
        URL: http://nesa1.uni-siegen.de/download/Diplomarbeit_Clemens.PDF
a zčásti i ta Bierova. Clemens tam má popletené efektivní tepelné kapacity
pro případ vnitřní izolace (počítal ji asi jako vnější).

Mírná nevýhoda úplně lehkého interiéru se projeví v létě jen tehdy, když
se v noci hodně intenzívně napříč či ještě líp i ,,navýš`` budovy větrá a
masivní interiér s dobře vodivými svrchními slupkami se vychladí (zdaleka
teda ne všude, v dnešních budovách spíš málokde).

V zimě pak tehdy, když uživatelé mají pořád horko a trvají na stálé
teplotě. Pak vskutku větší solární zisky u lehkých interiérů odvětrávají.
Nijak dramaticky se to ale na roční úhrnné spotřebě neprojeví. Jen člověk
jaksi nemá takovou radost z toho, jak dům funguje sám. Jinak je to věc
dost podružná.