[Katastr] příloha 10.2 vyhl. 31/1995

[<bartekj1 AT seznam.cz>]

Ještě jednou jsem zkopíroval pro přehlednost celý text ustanovení přílohy 10.2 vyhl. 31/1995:

bod h) 
Délka rajónu může být nejvýšše o 1/3 většší než délka měřické přímky
(je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší
části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být většší, než je
délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.

Z odpovědí jsem vyrozuměl toto:

Příklad 1:
Měřická přímka 4001-4002, délka mezi body je 100 m.
Uprostřed této přímky určím bod 4003 o staničení 50,00 m. Potom rajón 4004 určený z bodu 4003 (orientace pouze na 4001 a 4002) může být délky maximálně 50*1,33 = 66,67m.
Délka orientace na bodě 4003 je tedy 50 m a 50 m. Maximální délka záměry je tady 1,33x větší než délka orientace.

Příklad 2:
Stanovisko 4001 s orientací na body 4002 a 4003. Délka orientací je 50m a 50 m.
Maximální délka rajónu 4004 určeného z bodu 4001 může být 50*1=50 m. Maximální délka záměry je stejná jako délka (delší) orientace.

Na první pohled mi není zřejmé, v čem je přesnější postup ad 1, když délka orientací je stejná (50m). Ledaže by to vyplývalo z rozborů přesnosti, které jsem neprováděl.

A teď, co kdybych uvažoval speciální příklad 3:
Měřická přímka 4001-4002, délka mezi body je 50m.
Na měřické přímce určím bod 4003 o staničení 0,00. Bod 4003 = 4001. K tomu jedna kontrolní orientace o délce 40 m aby "byly orientace dvě".
Je maximální délka rajónu nyní 50*1,33=66,67m (jsem přece na měřické přímce)?


V čem je měřická přímka "lepší" než polární metoda se dvěmi orientacemi?
Shrnuto: stále se mi nedaří proniknout do "problému". Asi jsem zbytečný šťoural.

Josef Bártek


=