[Katastr] příloha 10.2 vyhl. 31/1995

[daniel.svoboda AT areazkh.cz]

Dobrý den,

domnívám se, že příloha  10.2 h) vyhl. 31/1995 v podstatě jen povýšila vnitroresortní předpis  na   předpis obecně závazný.

Text se  s drobnými odchylkami (doslovně jsem  nesrovnával)    opakuje (možná  i  opisuje)  již  od  prozatímního návodu pro  obnovu operátu z roku 1995 a ani   tam  není  jeho  původ. Ten  by se  našel  někde  v   předpřevratových  technologických postupech   či  metodických  návodech.

Na  tom   není  nic   nepatřičného,   protože   geometrie  má     stále  stejná pravidla  a  diskuze na  toto téma   je spíše   úsměvná.  

V  popisovaném případě  měřické  přímky dané např.     body 4001  a  4002  vzdálenými 100 m na  této přímce staničením mezilehlý bod 4003.  Pokud  nemám na  tomto  bodě  jinou  orientaci  než 4001 a 4002, může  být  délka   rajonu  maximálně  o 1/3 .....,  pokud z  bodu 4003   mohu  vzít  orientaci  na  jiný  bod (kostel 3 km vzdálený) může  být  délka  rajonu větší. (do   vzdálenosti     tohoto  bodu,  ale  nejvýše 1000m)

Problém tohoto  předpisu  je,    že  se  tváří,     že  požadované  přesnosti  výsledných  souřadnic  nelze  dosáhnout  jinak  než  splněním v  něm  uvedených   pravidel.

Toto pojetí  bylo snad  odůvodněné v  době  (cca před  třiceti lety) kdy  výpočty  bylo možné provádět  maximálně  na   programovatelné kalkulačce.

Už tehdejší předpisy však byly  postavené tak,   že   měřiči usnadňovaly   rozhodovací proces.   Např. pro  polygonové pořady  to  byly  tabulky  délkových tvarových parametrů  a přípustných  odchylek.  Zjednodušeně  platilo:  tohle   splním,  a   bez  nějakého složitého    vyrovnávání  a  rozborů přesnosti  mohu pokládat výslednou přesnost   za  vyhovující.

Pokud nastavené    parametry  měřických úloh nebylo možno   dodržet  bylo  předepsáno vyrovnání MNČ a popsáno,   jak   má  být   výsledná přesnost    testována.

Dnes většina programového vybavení  pro   zeměměřiče vyrovnání i  testování zvládá.  V příloze proto  postrádám     větu   ve  smyslu   "není-li  výsledná přesnost doložena jiným způsobem".

Za  povšimnutí  stojí   bod e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.

Pokud  bude  brána  doslova, tak v lokalitách kde  nelze  použít GNSS by  to  nařizovalo  budování PBPP  na  vlastní náklady.

 

S  pozdravem Daniel Svoboda

 

 

  

   

 

 

 

Příloha

Dne 18.02.2016 06:52, Lubos.Vanek AT cuzk.cz napsal:

Dobrý den,
já tomu rozumím tak, že se jedná o dvě různé věci nešťastně formulované do jednoho souvětí. První část je dávno používaný způsob, kdy třeba v historických částech města je měřeno ortogonální metodou a z měřické přímky je polárně zaměřeno další stanovisko do dvora, s orientací na body této měřické přímky. A za slovem „nebo" je ošetřena polární metoda obecně, bez zohlednění tohoto postupu s využitím orientace v měřické přímce.

 

Hezký den, Luboš Vaněk

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of bartekj1 AT seznam.cz
Sent: Thursday, February 18, 2016 12:18 AM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: [Katastr] příloha 10.2 vyhl. 31/1995

 

Dobrý den,
rozumí někdo formulaci v příloze 10.2 h) vyhl. 31/1995?

"Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 delší než délka měřecké přímky .... nebo nesmí být větší než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu"
Mám problém zorientovat se, jaký je rozdíl mezi pojmem "měřická přímka" a "stanovisko-orientační bod".
Odpověděl někdo p. Neužilovi?

Děkuji
Josef Bártek

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr