RE: [Katastr] přesnost hranice k.ú. v sáhové mapě

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.

 

Pane Holý, povaľuji Vás v oblasti katastru za erudovaného (letitá praxe i zkuąenosti jsou znát) a stěľí Vám na dálku k Vaąí konkrétní záleľitosti po technické stránce něčím „generálně objevným“ přispěji. Dopídit se prostřednictvím „katastrální archeologie“ skutečné „pravdy“ či alespoň „nejpravděpodobnějąí pravdy“, to nemusí být záleľitostí nejen hodin, ale často ani dnů. O různých moľných podrobnostech bychom se pak navzájem mohli upsat k smrti. Hodně dobré je, ľe máte celou konkrétní lokalitu na základě předchozích měření docela dobře „přečtenou“, a to i z hlediska moľných historických souvislostí. Ve Vaąich úvahách mne z mého neúplného vnějąího pohledu nic neiritovalo a Vaąe domněnky se jeví jako moľné i pravděpodobné.

Podporu hypotézy, ľe JV hranice parcely pp. 524/1 (která je současně hranicí katastrální, obecní a okresní) je hranicí historickou, která byla v mapě zobrazena jiľ při původním mapování v 19. století a od té doby nebyla měněna, lze orientačně nalézt v císařském povinném otisku stabilního katastru (samozřejmě po shlédnutí listů z obou stran hranice).

Hypotézu o tom, ľe skutečnou vlastnickou hranici pozemků (a ą»astnou shodou okolností i historické „katastrální obce“) v terénu tvořila skutečně vodoteč (jak ji větąina vlastníků respektuje i dnes a jak tomu nasvědčuje i orientační zákres této vodoteče i v dosavadní analogové mapě) by bylo moľné i bez jakéhokoliv měření posílit skoro na jistotu, pokud by byl dohledán dobový popis hranic obou dotčených katastrálních obcí. „Co se týče popisu obecních hranic, stanoveno bylo, ľe provésti se má po skončené grafické triangulaci a nejméně rok před měřením podrobným. Současně nařízeno bylo, aby hranice obecní byly vymezníkovány, tj. osazeny kameny, tak kde se hranice lomí aneb, je-li přímá ve vzdálenosti 100^o od sebe. Výminku činily ovąem hranice přirozené, jako na př. potoky, řeky a horské hřbety.“ Z takového popisu se lze dozvědět, zda hranice vedla korytem vodoteče nebo po jejím pravém či levém břehu. Dochované popisy hranic katastrálních obcí jsou dnes uloľeny v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru, který je specializovaným archivem, a který vede Zeměměřický úřad. Na Internetu se vąak k tomu od ZÚ lze dočíst toto: „Poznámka: Popisy hranic katastrálních obcí, které jsou obsahem inventární jednotky C1, se vyskytují v archivně nezpracovaném písemném operátu, je nutné přeřazení.“, viz poslední věta na URL:

http://archivnimapy.cuzk.cz/ISAR/Data/Popisy/B2/B2-a.htm

Zda jsou takové dokumenty pro dotčená konkrétní dvě sousedící k.ú. dochovány nebo zda jsou dohledatelné, to se lze dozvědět asi jen po provedení „průzkumu bojem“.

Pokud se týká měřických podkladů, tak nejpřesnějąím dochovaným podkladem jsou kartografické originály původních map stabilního katastru. Jsou rovněľ uloľeny v ústředním archivu ZÚ, avąak pochybuji, ľe by Vás s nimi někdo nechal fyzicky pracovat (moľná se mýlím). Asi by bylo moľné se nějak domoci (asi za peníze, a nevím jak velké) přesného „měřického“ skenu takového originálu (na ploąném, velkoformátovém skeneru). Mapy PK (uloľené dnes u KÚ) jsou jen tiskem, a větąinou se jedná o jejich uľ několikáté litografické zpracování (kdyľ byla mapa celá „červená“ změnami a „umolousaná“ fyzickým pouľíváním skoro k nečitelnosti, znovu se vyryla a vytiskla celá černě a vąe daląí se zas od té chvíle doplňovalo ručně a červeně). Kaľdé takové nové litografické zpracování a následný tisk s sebou pochopitelně nesly daląí desetiny milimetru moľných (a v podstatě nevyhnutelných) chyb. A kaľdá taková desetina milimetru reprezentuje daląích 30 centimetrů v terénu. Prostě kaľdá obnova měřického operátu, která nevychází z nového měření je ve své podstatě daląí ploąnou devastací měřické hodnoty předcházejícího díla, natoľ díla zcela původního. Jenom zapsané číselné údaje takové devastaci „obnovou“ vlastně nepodléhají.

Zjistit, po technické stránce, k čemu vlastně ve Vámi popisovaném konkrétním případu skutečně doąlo, a kde se stala chyba (a zda se jedná skutečně „jen“ o realizační chybu nějakého předepsaného algoritmického postupu), to znamená nastudovat si „Návod pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK“, č.j.: 1015/2004-22 z URL:

http://cuzk.cz/NAVODY_CUZK

a bádat, co který realizovaný krok skutečně způsobil. Dneąní výpočetní technika Vám prakticky cokoliv ztotoľní s čímkoliv.

Přitom dotčenou katastrální hranicí (a to jako hranicí k.ú. H. v okrese B) se prvotně muselo zabývat jiné katastrální pracoviątě (v sousedním okrese), neľ u jakého námitku podáváte. Námitkou dotčené katastrální pracoviątě (k.ú. R. v okrese A) zřejmě katastrální hranici jen přebíralo, jako jiľ platnou (z druhé strany). Problém tedy jiľ musí existovat v technologické fázi tvorby „souvislého rastru“.

Tak jako lze z technického hlediska hovořit o ľádoucím „ątěstí“, ľe se jedná zrovna o hranici katastrální (obecní, okresní), která je zřejmě skutečně původní a netřeba se zabývat případnými okolnostmi reambulace a případných daląích změn, tak je to z procesního hlediska mimořádnou „smůlou“.

Po procesní stránce Vám mohu jen doporučit, abyste neproąvihnul termín pro podání námitky. Řeąit věc později, a to formou opravy chyby v katastrálním operátu (§ 8 KatZ) Vás dle mého názoru dostane do jeątě výrazně horąího postavení procesního.

 

Pokud jste v obecné rovině napsal: „Obávám se, ľe právní závaznost geometrického a polohového určení nemovitostí podle zákresu KMD a explicitní vyjadřování dvojích souřadnic i na geometrický plán, bude naąimi následovníky hodnoceno stejně negativně, jako JEP, souvislé zobrazení nebo FÚO. KMD je po technické stránce schopna plnit funkci méně přesné mapy, v podstatě přehledky do níľ se kreslí aktuální stav. Podle mého názoru mělo být v prováděcí vyhláące jasně řečeno ľe v případě rozporu mezi originálními podklady a KMD se vytyčuje podle originálních podkladů, a to i tam kde nelze z procesních důvodů udělat opravu zákresu. Pak by vyhlaąování platnosti KMD, deformace zákresu a vytváření nových nehomogenit nemuselo vlastníky nijak vzruąovat.“, tak jsou mi opět tyto Vaąe názory velmi blízké (tedy aľ na to, ľe „polohové“ určení právně závazné opravdu není a nikdo to netvrdí). Nakonec to je moľné vyrozumět i z mého příspěvku do této konference, kdy se diskutovalo o tom, zda se je či není třeba pídit po různých původních podkladech pro vytyčení (tedy v oblasti sáhových map), či zda je dostatečné „plácnutí“ souřadnic S-JTSK do terénu, padni jak padni. Je to otázka aplikačního výkladu § 85 odst. 1 věty druhé a třetí KatV. A aplikační výklad uľ je vľdy otázkou jednotlivého konkrétního případu a jeho konkrétních skutkových okolností. Při takovém aplikačním výkladu v nějakém konkrétním případu pak nelze pominout ani souvislosti s jinými ustanoveními právního řádu, např. s povinností jednat „odborně“ stanovenou zákonem úředně oprávněným zeměměřickým inľenýrům. A výklad neurčitého právního pojmu „odbornost“, to uľ je něco, co je jeątě o několik „levelů“ výą, neľ hledání toho, co lze a co nelze povaľovat za  „prokazatelné doručení písemné pozvánky“. J

 

Hezký zbytek neděle přeje

Lumír Nedvídek

 

> -----Original Message-----

> From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz]

> On Behalf Of Petr Holy

> Sent: Saturday, May 19, 2012 8:38 AM

> To: katastr AT fsv.cvut.cz

> Subject: [Katastr] přesnost hranice k.ú. v sáhové mapě

>

> "Lítání pětimetrů či desetimetrů při celkovém rovnání díla do

> absolutního S-JTSK není z ąirąího pohledu aľ tak překvapivé (pohybujete

> se vlastně v měřítku grafické triangulace 1:14400) a je otázkou vhodné

> volby identických bodů (či mnohdy i jen ątěstí při jejich volbě) zda se

> některé deformace podaří zmírnit, lépe rozloľit, nebo zda se věc

> lokálně jeątě zhorąí."

>

> S lítáním pětimetrů a desetimetrů uľ jsem se taky vícekrát setkal, ale

> vąechny tyto případy měly společné, ľe tam byla 1.pozemková reforma,

> realizovaná jedním rozsáhlým geometrickým plánem. Vnitřní přesnost

> geometrického plánu byla různá. Někdy úctyhodná, s délkami které po

> zaměření stejné vzdálenosti totální stanicí souhlasily na 1 km na 30-40

> cm. Jindy byly na stejnou vzdálenost délkové odchylky mezi tehdy a dnes

> měřenou vzdáleností 3-4 m. Společné ale měly to, ľe bylo pro vynesení

> do mapy vyneseno jen několik málo bodů nebo dokonce jen dva pro celé

> katastrální území. Vnitřní přesnost zákresu mezi body téhoľ plánu byla

> velmi vysoká, ale za tu cenu ľe se odchylky nahromadily na okraji plánu

> a způsobovaly tam ono lítání pětimetrů a destimetrů.

> Kde se geom. plán 1.pozemkové reformy pasoval do mapy vľdy na nejbliľąí

> pevné body, tam toto nahromadění odchylky na jednom místě zpravidla

> nebylo. Naopak, kde jsme při vytyčování dokázali na obou stranách

> hranice dokázali najít identické body a linie zaměřené jiľ při

> stabilním katastru, tam jsme se i při vytyčovánín přes katastrální

> hranici obvykle veąli do obvyklých 2-3 metrů.

> Nemyslím, ľe by hlavní příčinou velkých nehomogenit na hranicích

> katastrálních území byla grafická trinagulace stabilního katastru. Na

> základě zhruba 15-letých zkuąeností z časté práce v "dálném

> extravilánu"

> se domnívám, ľe převaľujícím důvodem tak velkých nehomogenit jsou

> rozsáhlé změny realizované velkými geometrickými plány.

> V terénu při prvním měření tento typ případu často vypadá hezky. Najde

> se spousta mezníků, ty se spolu s pár mezemi a budovami zaměří, člověk

> odjíľdí do kanceláře s pocitem ľe příprava vytyčení půjde snano. Někdy

> ano, ale kolikrát je to přesně naopak. Pevné body k sobě zoufale

> nejdou.

> Nápadně často k sobě jdou budovy, starąí panské mezníky a meze mimo

> geom. plán 1.pozemkové reformy. Stejně tak k sobě vzájemně jdou mezníky

> z 1.pozemkové reformy, ale obojí dohromady prostě nejde. Vzhledem k

> rozsahu geom. plánu 1.pozemkové reformy je situace neřeąitelná.

> Technicky si sice lze představit, ľe by se geom. plán 1.pozemkové

> reformy převynesl, ale vzhledem k předpisům je to naprosto nemoľné.

> Zrovna před měsícem jsem navrhoval opravu zákresu hájovny, "obklíčené"

> hranicemi z 1.pozemkové reformy, které překvapivě zasahovaly i do části

> lesa. Posun byl asi 4 metry. Technicky správnějąím řeąením by ale v

> daném případě bylo převynesení geom. plánu zhruba z roku 1933, protoľe

> budova odpovídala vzdáleným panským mezníkům i vzdálené silnici. Tento

> technicky vhodnějąí způsob opravy jsem ale vyhodnotil jako prakticky

> zcela vyloučený, přitom se to nějak vyřeąit muselo.

>

> Obávám se, ľe právní závaznost geometrického a polohového určení

> nemovitostí podle zákresu KMD a explicitní vyjařování dvojích souřadnic

> i na geometrický plán, bude naąimi následovníky hodnoceno stejně

> negativně, jako JEP, souvislé zobrazení nebo FÚO.

> KMD je po technické stránce schopna plnit funkci méně přesné mapy, v

> podstatě přehledky do níľ se kreslí aktuální stav. Podle mého názoru

> mělo být v prováděcí vyhláące jasně řečeno ľe v případě rozporu mezi

> originálními podklady a KMD se vytyčuje podle originálních podkladů, a

> to i tam kde nelze z procesních důvodů udělat opravu zákresu. Pak by

> vyhlaąování platnosti KMD, deformace zákresu a vytváření nových

> nehomogenit nemuselo vlastníky nijak vzruąovat.

> Petr Holý