[Katastr] přesnost hranice k.ú. v sáhové mapě

[Petr Holy <holy.p AT volny.cz>]

"Lítání pětimetrů či desetimetrů při celkovém rovnání díla do 
absolutního S-JTSK není z širšího pohledu až tak překvapivé (pohybujete 
se vlastně v měřítku grafické triangulace 1:14400) a je otázkou vhodné 
volby identických bodů (či mnohdy i jen štěstí při jejich volbě) zda se 
některé deformace podaří zmírnit, lépe rozložit, nebo zda se věc lokálně 
ještě zhorší."

S lítáním pětimetrů a desetimetrů už jsem se taky vícekrát setkal, ale 
všechny tyto případy měly společné, že tam byla 1.pozemková reforma, 
realizovaná jedním rozsáhlým geometrickým plánem. Vnitřní přesnost 
geometrického plánu byla různá. Někdy úctyhodná, s délkami které po 
zaměření stejné vzdálenosti totální stanicí souhlasily na 1 km na 30-40 
cm. Jindy byly na stejnou vzdálenost délkové odchylky mezi tehdy a dnes 
měřenou vzdáleností 3-4 m. Společné ale měly to, že bylo pro vynesení do 
mapy vyneseno jen několik málo bodů nebo dokonce jen dva pro celé 
katastrální území. Vnitřní přesnost zákresu mezi body téhož plánu byla 
velmi vysoká, ale za tu cenu že se odchylky nahromadily na okraji plánu 
a způsobovaly tam ono lítání pětimetrů a destimetrů.
Kde se geom. plán 1.pozemkové reformy pasoval do mapy vždy na nejbližší 
pevné body, tam toto nahromadění odchylky na jednom místě zpravidla 
nebylo. Naopak, kde jsme při vytyčování dokázali na obou stranách 
hranice dokázali najít identické body a linie zaměřené již při stabilním 
katastru, tam jsme se i při vytyčovánín přes katastrální hranici obvykle 
vešli do obvyklých 2-3 metrů.
Nemyslím, že by hlavní příčinou velkých nehomogenit na hranicích 
katastrálních území byla grafická trinagulace stabilního katastru. Na 
základě zhruba 15-letých zkušeností z časté práce v "dálném extravilánu" 
se domnívám, že převažujícím důvodem tak velkých nehomogenit jsou 
rozsáhlé změny realizované velkými geometrickými plány.
V terénu při prvním měření tento typ případu často vypadá hezky. Najde 
se spousta mezníků, ty se spolu s pár mezemi a budovami zaměří, člověk 
odjíždí do kanceláře s pocitem že příprava vytyčení půjde snano. Někdy 
ano, ale kolikrát je to přesně naopak. Pevné body k sobě zoufale nejdou. 
Nápadně často k sobě jdou budovy, starší panské mezníky a meze mimo 
geom. plán 1.pozemkové reformy. Stejně tak k sobě vzájemně jdou mezníky 
z 1.pozemkové reformy, ale obojí dohromady prostě nejde. Vzhledem k 
rozsahu geom. plánu 1.pozemkové reformy je situace neřešitelná. 
Technicky si sice lze představit, že by se geom. plán 1.pozemkové 
reformy převynesl, ale vzhledem k předpisům je to naprosto nemožné.
Zrovna před měsícem jsem navrhoval opravu zákresu hájovny, "obklíčené" 
hranicemi z 1.pozemkové reformy, které překvapivě zasahovaly i do části 
lesa. Posun byl asi 4 metry. Technicky správnějším řešením by ale v 
daném případě bylo převynesení geom. plánu zhruba z roku 1933, protože 
budova odpovídala vzdáleným panským mezníkům i vzdálené silnici. Tento 
technicky vhodnější způsob opravy jsem ale vyhodnotil jako prakticky 
zcela vyloučený, přitom se to nějak vyřešit muselo.

Obávám se, že právní závaznost geometrického a polohového určení 
nemovitostí podle zákresu KMD a explicitní vyjařování dvojích souřadnic 
i na geometrický plán, bude našimi následovníky hodnoceno stejně 
negativně, jako JEP, souvislé zobrazení nebo FÚO.
KMD je po technické stránce schopna plnit funkci méně přesné mapy, v 
podstatě přehledky do níž se kreslí aktuální stav. Podle mého názoru 
mělo být v prováděcí vyhlášce jasně řečeno že v případě rozporu mezi 
originálními podklady a KMD se vytyčuje podle originálních podkladů, a 
to i tam kde nelze z procesních důvodů udělat opravu zákresu. Pak by 
vyhlašování platnosti KMD, deformace zákresu a vytváření nových 
nehomogenit nemuselo vlastníky nijak vzrušovat.
Petr Holý