Skip to Content.
Sympa Menu

katastr - [Katastr] Re: Katastr Digest, Vol 104, Issue 1

katastr AT fsv.cvut.cz

Předmět: Katastr nemovitosti a DTM

List archive

[Katastr] Re: Katastr Digest, Vol 104, Issue 1


Chronological Podle vláken 
  • From: Pěčonka Jan <peconka AT hdgeo.cz>
  • To: <katastr AT fsv.cvut.cz>
  • Subject: [Katastr] Re: Katastr Digest, Vol 104, Issue 1
  • Date: Fri, 3 Feb 2012 11:28:22 +0100
  • Importance: Normal
  • List-archive: <http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/katastr>
  • List-id: Katastr nemovitosti <katastr.fsv.cvut.cz>

Dobrý den,

pane Nedvídek, plně s Vámi souhlasím a děkuji.

Třeba mě při vytyčování mrzí, že dnes již nelze vytyčovat hranici KN podle původní pozemkové mapy. Minulá vyhláška tuto možnost (omezeně) měla podle § 76 vyhlášky 190/1996, respektive říkala "zejména mapy pozemkového katastru, se využijí, pokud katastrální mapa má nižší grafickou přesnost nebo .... " a musím konstatovat, že se opravdu stává, že zaměřená skutečnost se jaksi lépe přimyká k mapě PK než k mapě KN, kde je zobrazena stejná hranice.

Škoda, že není možné natransformovat měření na mapu i s využitím "jasně identifikovaných prvků" v terénu a v mapě PK, které již nejsou obsahem mapy KN a mapa PK lze ztotožnit s mapou KN. Někdy by nám to ulehčilo nejen měřické činnosti, ale i zpracování.

Na druhou stranu, důvody, které popisujete pro "nemožnost" jasně určit hranici a to i s pochybností stávající mezní chyby nahrává těm, co si myslí, že vytyčit hranici pouze a jenom z mapy KMD (kk8) je vlastně v pořádku, stejně by laborovali mezi mapou KMD a jakýmsi jiným určením pořád okolo nějaké hodnoty pravděpodobnosti. Má to svou logiku, ale zastávám (asi i Váš) názor pokusit se najít stav, který mohl kdysi v terénu existovat.

Opět je použitelná námitka, že meze byly často rozorány atd .... . Najdu-li však starší činnost, alespoň můžu určit relativní vztahy vůči sobě a blízkému okolí (existuje-li) a zachovat tak např, oměrné míry a tento vypočtený (převzatý) "celek" pak natransformovat (byť nejistě) na mapu.

V terénu je jednodušší zaměřit (dnes i bezhranolově) stavby a tyto posuzovat s katastrální mapou než lítat kolem parcel a měřit ploty, zjišťovat zda mají podezdívku, čí je ten plot, hledat jiné znatelné hranice atd. Zastávám názor, být v terénu o půl hodiny déle a mít možnost většího výběru id. b. Ovšem stejně jako např. se střešními plášti, tak samozřejmě i ploty jsou často posunuté, vlastník si nechal kousek pozemku na opravy, .... , a spoustu věcí už nikdy nezjistíme a přitom to bereme, "často musíme", jako id. b.

V nejistotě stejně vytyčíme hranici podle platného stavu mapy KN se všemi "nepřesnostmi", hold to tak asi už bude napořád, než si lidé upřesní hranice.

Všem přeji příjemný víkend a odpočinek.

S pozdravem Pěčonka Jan



--------------------------------------------------
From: <katastr-request AT fsv.cvut.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2012 12:00 PM
To: <katastr AT fsv.cvut.cz>
Subject: Katastr Digest, Vol 104, Issue 1

Příspěvky do konference Katastr zasílejte na adresu:
katastr AT fsv.cvut.cz

Pro přihlášení nebo odhlášení použijte WWW rozhraní na adrese"
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
nebo použijte elektronickou poštu, zašlete slovo help v těle dopisu na
adresu
katastr-request AT fsv.cvut.cz

Správce konference můžete nalézt na adrese
katastr-owner AT fsv.cvut.cz

Když budete odpovídat na příspěvek, změňte, prosím, Subject: na něco
rozumnějšího než je: "Re: Contents of Katastr digest..."



Dnešní menu:

1. RE: Re: Vytyčování v mapách (Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz)


----------------------------------------------------------------------

Message: 1
Date: Wed, 1 Feb 2012 21:00:24 +0100
From: <Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>
Subject: RE: [Katastr] Re: Vytyčování v mapách
To: <katastr AT fsv.cvut.cz>
Message-ID:
<E57C0AD0E786B3499191611729CFE18886FBE7EDAD AT E200003.katastr.int>
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"

Dobrý den.



Čas mi dovolil až nyní vyjádřit i mé osobní názory k problematice vytyčování hranic pozemků v prostorech, kde byla analogová mapa v měřítku 1:2880 a systémech Gusterberg či Svatý Štěpán přepracována na současnou KMD v S-JTSK.



Dle mého názoru je v obecné rovině nadále třeba se po existujících dostupných původních podkladech pídit, protože s obsahem KMD (či jejími souřadnicemi v S-JTSK) v mnoha případech nevystačíte (zejména v intravilánu), resp. v některých případech můžete dosáhnout až velmi tristních výsledků.

Kdo chce být dokonalý, nezbude mu, než se i dopídit časového údaje o době, kdy byla dotčená konkrétní hranice do mapy zakreslena.



Je třeba si uvědomit, že stále jde o dílo, které je jako celek (ve všech svých jednotlivých aspektech) matematicky neuchopitelné a mnohdy je nám pro interpretaci jeho skutečné výpovědní hodnoty k ničemu i celá současná výpočetní technika.



Z toho, co nebylo přesně změřeno žádnými dodatečnými postupy nic přesnějšího neuděláte (můžete se leda náhodně přesněji "strefit", protože i to, má svou míru pravděpodobnosti).



Zvolenou technologií původního mapování a zvoleným měřítkem zobrazení 1:2880 byla (a je) rámcově limitována již lokální relativní přesnost zobrazení nejbližšího okolí dotčené hranice. Budovy se při původním mapování zaměřovaly a zobrazovaly průmětem střešního pláště na terén (nelze tedy dnes paušálně předpokládat, že jde o průnik zdiva s terénem). Přípustnou metodou "měření" přitom bylo tehdy v horských oblastech či lesních komplexech i krokování.

Pokud se týká práce v absolutním systému (např. dnes v S-JTSK s technologií GNSS), pak je třeba mít na paměti, že geometrický základ podrobného měření tehdy vycházel z grafické triangulace IV. řádu provedené v měřítku 1:14400 (tj. už 0,1 mm na mapě = 1,44 m ve skutečnosti v absolutním systému).



Původní dílo nebylo nijak udržováno (doplňováno) a jednorázová masivní reambulace tohoto díla (1869-1881), o změny naběhlé za předchozí desítky let (a to v období stavebního boomu a vrcholící průmyslové revoluce) byla totálním kvalitativním fiaskem. Z dobových pramenů pamětníků (geodetů) se o této rozsáhlé reambulaci (jednorázovém masivním doplnění map) lze dočíst o jejich kvalitativních parametrech toto:

"Stávající změny v kulturách pozemků a změny povstalé dělením a proměněním pozemku na místa stavební provedeny byly jen povrchně a často byly jen od oka do mapy zakresleny."

Jakým matematickým aparátem, jakými zásadami vyrovnávacího počtu nebo jakou výpočetní technikou chcete výsledek takového "měření" vůbec uchopit? A nejhorší je, že dnes jednoduše vůbec nezjistíte, které konkrétní zákresy v mapě jsou produktem z tohoto období. Když to zjistíte (dáte si třeba práci s porovnáním obsahu současné mapy s obsahem císařského královského otisku původního díla, či najdete mezník na kterém je třeba vytesáno datum 1874, nebo si třeba zjistíte datum zápisu v pozemkové knize), moc vám to sice nepomůže, ale alespoň víte, že volby takových bodů za identické se je třeba vyvarovat, nebo vám to objasní, proč v dané lokalitě nepasuje nic, nebo proč vámi vytyčená hranice vypadá v terénu už od pohledu na nějaký úplný omyl.



Dále si je třeba uvědomit, že od doby původního mapování (tj. už od 1. poloviny 19. století) se pak po dobu více jak 150 let toto dílo doplňovalo o všechny další změny (a že jich bylo, někde možná tvoří i většinu lokálního obsahu mapy) takřka výhradně jen na základě dalších relativních vazeb k nejbližšímu okolí (v období reambulace třeba zrovna i jen "od oka"). Naměřené údaje se do existujícího grafického podkladu (pečlivě či méně pečlivě) vyrovnaly, "napasovaly", či chcete-li být z pohledu dnešní techniky dostatečně expresivní, tak třeba i "vbastlily"). Pravidelně se změny do katastrálních map začaly doplňovat a zaměřovat geometrickými plány od roku 1883 a to, s tehdejším dobovým kritériem přesnosti vtěleným do odst. II., bodu 6., Nařízení ministerií práv a financí č. 86/1883 ř.z.:

"Rozdíl měr délkových, jak z plánu na jevo jdou, a délek přirozených (hranice omylu) nesmí býti větším 1/200 délek těchto."

I v období nedávné evidence nemovitostí bylo předepsáno měřit změny pro mapy v měřítku 1:2880 ve třídě přesnosti 4 a 5 (na to mnohdy stačil i nitkový tachymetr se svislou latí, převážně se asi používal BRT 006). I kdyby však bylo měřeno ještě méně přesně, pak dochované zápisníky či měřické údaje z takových minulých měření mají nesrovnatelně vyšší výpovědní hodnotu, než pouhý zvektorizovaný obraz z měřítka 1:2880. Minimálně neobsahují žádnou další chybu či nepřesnost ze zobrazení. Údaje z "blbého" měření jsou prostě cennější, než údaje "blbého" měření, získané až po jeho následném zobrazení (možná i ještě horším).



Při dnešním přepracování sáhových katastrálních map do S-JTSK a výsledné podoby KMD je spousta původních měřických podkladů vyhodnocena jako nevyužitelné (někde a někdy i více jak 50 %). Buď se nedochovaly v terénu někdejší identické body, nebo nevyhovují nějakým přesnostním či technologickým parametrům (např. nesouhlasí třeba výsledné staničení, oměrné, nebo kolmice je delší než by být měla, atd.). I ty, co byly přepočtené do S-JTSK, pak podléhají transformacím do výsledného díla a výsledných souřadnic S-JTSK.



Mimochodem, znáte někdo třeba nějaký geodetický program, který by dokázal přepočítat do S-JTSK změnu, zaměřenou v minulosti na identické linie (tj. nikoliv úsečky, ale přímky bez konců), či různou možnou kombinaci takových linií s body? I takové měřické podklady jsou z minulosti dochovány a pro případné zpětné vytyčení mohou být cenné. Taková technologie zaměřování změn v místních systémech nebyla nijak výjimečná a o identických liniích se lze nakonec dočíst i v ust. § 70 odst. 4 katastrální vyhlášky (jako "nouzové" náhrady za identické body). "Šíbováním" pauzáku po analogové mapě se s tím lidským okem poměrně rychle vypořádáte, pro programátory je to ale oříšek docela mimořádný.



Přitom úlohou vytyčení hranice v terénu je pokud možno co nejspolehlivěji zjistit (nalézt), kde to venku v terénu skutečně bylo, když to bylo původně pro katastr měřeno, a nikoliv to, kam by to na zemský povrch "padlo", podle absolutního umístění od nuly v Petrohradu (Gusterbergu, Svatém Štěpánu). V ideálním případě by to ovšem mělo být totožné.



Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem je prakticky nemožné úlohu zpětného vytyčení nějaké hranice na zemský povrch v oblasti sáhových katastrálních map (ať už analogových nebo ve formě KMD) jednoznačně technicky algoritmizovat (natož v právním předpisu jednoznačně popsat). Ona "odbornost" v takových případech není totiž jen zdatností ryze technickou.



Hezký večer přeje

Lumír Nedvídek




------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/katastr/attachments/20120201/d1228f6f/attachment-0001.html

------------------------------

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr


Konec: Katastr Digest, Vol 104, Issue 1
***************************************


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6848 (20120201) __________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6853 (20120203)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz







Archivace běží na MHonArc 2.6.19+.

Top of Page