[Katastr] Vytyčováním k ochraně práv (?)

[Jan Šafář <jan.safar AT geoprogres.cz>]

Vážení přátelé,
v plodné diskusi minulých dní se řada kolegů zabývala zejména otázkou, 
jak vytyčit hranici, když jsou podklady takové, jaké jsou. Nikdo se ale 
nepozastavil nad vytyčením bodů s kk3. Souvislost s problémy s 
dohledáváním podkladů uvedu v závěru.

Řekněme, že se pan Vlastník a pan Soused neshodli na průběhu v terénu 
neznatelné hranice. Aby jasně vymezili rozsah svého vlastnického práva v 
terénu, dohodli se, že využijí prostředků v jurisdikci ČÚZK. Vycházeli z 
předpokladu, že celospolečenská potřeba evidovat právní vztahy k 
nemovitostem je v naší zemi uspokojována příslušnými úřady, které mj. 
vedou dokumentaci, která slouží k popisu a identifikaci vybraných 
nemovitostí. Část této dokumentace je veřejnosti prezentována formou 
katastrální mapy (v širším slova smyslu). Jinou formou prezentace je 
přenos informací do terénu - vytyčení hranic. Je celkem logické, že oba 
způsoby nemění právní vztahy k nemovitostem - stále se jedná o zobrazení 
těch samých údajů. Laik by tedy mohl očekávat, že na konci obou 
"zobrazovacích procesů" bude jen ten rozdíl, že v jednom případě získá 
evidované informace "na papíře", a ve druhém "na terénu".

Je to jinak. Na papíře může vlastník obdržet v případě KMD obraz své 
nemovitosti nakreslený strojově tenkými čarami, ale značně zkreslený, 
neodpovídající GPÚ. V případě grafické mapy a hranic s kk3 obdrží jen 
to, co se podařilo kresličkám "namalovat" z bodového zobrazení změny 
(to, že je nemovitost v takovém případě ve skutečnosti zdokumentována 
přesným geometrickým plánem, jde jaksi stranou).

Pan Vlastník se s tím nespokojil, zašel na Katastrální pracoviště a 
vyžádal si kopie všeho, co se jeho nemovitosti týká s tím, že si to 
přesněji nakreslí sám a pak si to sám vytyčí. Neuspěl. Na takové údaje 
nemá nárok, když není "způsobilý" (KatV § 85 odst. 2). Alespoň si tedy 
nechal udělat kopii ze sbírky listin - při troše snahy úředníka se tak 
dostal ke geometrickému plánu, byť okopírovanému po částech. Při pokusu 
o svépomocné vytyčení ale narazil na zákon č. 200/1994 Sb. (§ 3 odst. 1 
a 3) - ani svoje vlastní hranice si vytyčit nesmí!

Pan Vlastník si tedy najal geodeta. Ten e-mailem dostal příslušnou část 
KMD nebo DKM (to je v tomto příkladě úplně jedno) a zajásal: "Super! 
Vytyčovaná část hranice má právoplatné lomové body s kk3! To mám štěstí, 
nemusím pátrat po podkladech." Jistě, opírá se přeci § 6 odst. 1 a § 85 
o odst. 1 KatV, tak co? GPU je v tomto případě zcela jasné. Pomocí GNSS 
aparatury geodet vytyčil souřadnice v terénu (řádně a s předepsanou 
přesností). Protože v blízkém okolí vytyčovaných bodů nenašel nic, co by 
vypadalo na původní stabilizaci, v klidu pozval pana objednatele a sousedy.

Objednatel (pan Vlastník) ale nebyl s výsledkem spokojen a řekl: "Ke 
smlouvě, kterou byla hranice zapsána do katastru, je přiložen 
geometrický plán, který hranici definuje jako rovnoběžku se stěnou 
kravína ve vzdálenosti 3,00 m, čemuž odpovídají příslušné oměrné míry. Z 
dalších oměrných lze dovodit, že budova, u které stojíme, je ten původní 
kravín. Vaše vytyčené body jsou od kravína vzdálená 3,35 m. Trvám na 
tom, aby Vámi vytyčené body byly stabilizovány v původní vzdálenosti, 
protože až tam dosahuje mé vlastnické právo podle LISTINY zapsané v 
katastrálním operátu."

Na to mu geodet řekl: "Podle KatZ § 19a odst. 1 je vytyčování hranic 
pozemků zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha 
lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém 
a polohovém určení, což bylo provedeno v souladu s KatV, protože GPU 
jsou v tomto případě souřadnice lomových bodů. Oměrné míry uvedené v 
geometrickém plánu lze označit za výsledky jiné zeměměřické činnosti, 
neboť pomocí nich nebyly souřadnice primárně vypočteny - změna byla 
zaměřena polární metodou. Vyhláška nenařizuje využití těchto výsledků 
(pouze je umožňuje), ani nenařizuje posouzení jejich využitelnosti. 
Vytyčení hranic není rekonstrukcí původního technického stavu věcí 
(stabilizace) v terénu, tedy nejedná se o obnovu vyznačení věcného 
rozsahu vlastnického práva na základě původního technického záznamu 
zeměměřické činnosti dokumentující relativní polohu původní stabilizace 
vůči dosud existujícím prvkům polohopisu, tedy např. ZPMZ nebo jiný 
obdobný výsledek. Vytyčené body mají kk3, tedy platí pro ně mxy=14cm, 
uxy=2*mxy=28 cm, up=sqrt(2)*uxy=40 cm. Do této vzdálenosti lze vytyčení 
upřesnit souhlasným prohlášením."

Vlastník: "Podle KatV § 85 odst. 3 se pro vytyčení přednostně využije 
geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově 
určena. Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska 
jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů 
označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů (to je v tomto 
případě ten kravín) atd. Takže si laskavě dohledejte ZPMZ ke 
geometrickému plánu, kterým byla hranice určena, obnovte geometrický 
základ měření a z něho hranici vytyčte!".

----- Kdo má pravdu a jak by to mělo dopadnout?

Takže u bodů s kk3 dohledávat podklady, nebo nedohledávat? KatZ § 1 
odst. 3: "Katastr je zdrojem informací, které slouží a) k ochraně práv k 
nemovitostem ..." - opravdu dostatečně ochraňujeme, když nedohledáváme? 
Když vytyčujeme hranice, ale z hlediska práva je to k ničemu? Ochraňuje 
Zákon vlastníka, když mu svou prováděcí vyhláškou prakticky znemožní 
nárok na informace technického charakteru týkající se jeho nemovitosti? 
Není to tak trochu diskriminace geodeticky nevzdělaných, např. advokátů 
zastupujících vlastníka v soudním sporu o část pozemku? Když si nechám 
vytyčit hranici svého pozemku (lomové body s kk8) a těmito body postavím 
plot, jsem něčím chráněn? Dobrou vírou? Po deseti letech vydržením? To 
ani náhodou ...


Jan Šafář