RE: [Katastr] Zápis budovy do KN

[<Kveta.Olivova AT cuzk.cz>]

Dobrý den,

„správně právně“ měli v prvé řadě postupovat vlastníci stavby. Budova měla být dávno v evidenci nemovitostí  a následně v katastru nemovitostí evidována. Vlastníci nesplnili za celou dobu svou zákonnou povinnost. Naopak katastrální pracoviště, pokud vyžaduje doklad o účelu užívání stavby, postupuje v souladu s § 5 odst. 6 katastrálního zákona. Potvrzení stavebního úřadu o existenci stavby skutečně tímto dokladem není.

Podle § 125 odst. 1 stavebního zákona je vlastník stavby  povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.

Je třeba souhlasit i se stavebním úřadem, že katastrální úřad nemůže nařídit vlastníkovi stavby, aby pořídil dokumentaci stavby. Podle § 125 odst. 3 stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby, neplní-li povinnost podle odstavce 1, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

 

Ve vámi uvedeném případě, kdy vlastníci stavby mají stavební povolení, ze kterého je zřejmé, k jakému účelu užívání bude povolená stavba určena  a dále již i doklad o přidělení čísla popisného,  s odvoláním na ustanovení § 5 odst. 6 a  § 27 písm. l katastrálního zákona, je možné zapsat tuto stavbu do katastru nemovitostí po projednání dědictví i na základě ohlášení dědiců s přiloženým stavebním povolením, ze kterého je zřejmé k jakému účelu užívání je stavba povolena, dokladem o přidělení č.p., geometrickým plánem a usnesením o dědictví.

Stavba, která je předmětem dědického řízení a není dosud zapsána v katastru nemovitostí, bude totiž zapisována do katastru nemovitostí až po skončení řízení o projednání dědictví. Tento postup byl dohodnut Notářskou komorou ČR s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Každý notář byl na základě pověření prezidiem Notářské komory ČR s tímto postupem seznámen JUDr. Zdeňkem Ryšánkem dopisem ze dne 25.8.2010.

S pozdravem

Olivová Květa

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz
Sent: Monday, December 12, 2011 12:31 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: RE: [Katastr] Zápis budovy do KN

 

Dobrý den,

V příspěvku paní Polákové mne zaujal text: „… proti nezapsání záznamu podle mého právního názoru a i dle zákona 265/92 Sb. není žádné odvolání“.

To je sice pravda (forma „odvolání“ skutečně není přípustná), ale neznamená to, že proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí není možný žádný způsob ochrany.

 

Ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád zní:

„(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný způsob ochrany.“

Protože v případě provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí správní řád žádný jiný způsob ochrany skutečně neposkytuje, je zcela namístě brojit proti provedení či neprovedení záznamu zákonem upraveným institutem stížnosti, uplatněné u dotčeného katastrálního úřadu.

Ustanovení § 175 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád zní:

„(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.“

Případné přešetření způsobu vyřízení stížnosti katastrálním úřadem pak náleží místně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu.

 

Proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí se však lze dovolávat i přímé ochrany prostřednictvím moci soudní.

V usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn: 7 Aps 3/2008-98 ze dne 16.11.2010 byla otázka soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí rozhodnuta ve výroku tohoto usnesení takto:

„Soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí podle § 7 a § 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s.“

Pro úplnost upozorňuji, že ustanovení § 82 a násl. soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.) budou s účinností od 1.1.2012 novelizována.

Výše uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn: 7 Aps 3/2008-98 lze vyhledat i na Internetu v databázi rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z URL:

http://www.nssoud.cz/main2Col.aspx?cls=AnonymizovaneZneniList&menu=188

Významné je, že v tištěné formě byl tento judikát publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 3/2011 pod pořadovým číslem 2206 na str. 189. Tato Sbírka je na Internetu dostupná na URL:

http://www.nssoud.cz/main2Col.aspx?cls=SbirkaList&menu=266&archiv=1&rok=2011

Publikaci výše uvedeného usnesení lze nalézt i v časopisu Soudní rozhledy č. 6/2011 na str. 221.

 

I v případě provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí tedy existují zákonné prostředky, jakými se dotčené osoby mohou domáhat svých tvrzených práv jak u orgánů správních tak i prostřednictvím nezávislé moci soudní.

 

Lumír Nedvídek

 

 

-----Original Message-----
From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Martin Polák
Sent: Friday, December 09, 2011 11:25 AM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: [Katastr] Zápis budovy do KN

 

Dobrý den,

Ráda bych se zeptala na Váš názor ohledně zápisu stavby do KN. V současné době při vyřizování dědického řízení po jednom z manželů, došlo ke zjištění, že stavba, která má přiděleno č.p. XXX  na pozemku parc. č. XXX v k.ú. Dubeč je sice v SGI zakreslena, ale je sloučena do pozemku ostatní plocha/jiná plocha. Vlastníkem tohoto pozemku jsou sice manželé i když oba mají zapsánu ½ . Neřeším způsob nabytí jestli vše mělo být zapsáno do dříve používaného BSM dnes SJM anebo jestli je správně nabytí ½. Řeším jak onu stavbu legalizovat v KN, tak aby byla zapsána jako zast.pl/č.p.XXX. Jako geodet jsem tedy zhotovila geometrický plán pro vyznačení budovy, odstranila zmiňovanou slučku (přidělila číslo budově), zaměřila dvě drobné přístavby ke stávající budově a takto zpracovaný geometrický plán předala k potvrzení. Geometrický plán bez problémů potvrzením prošel, ale nastal problém se zápi!

sem. Na příslušném stavebním úřadě (SÚ) (a ani u vlastníků) neexistuje kolaudační rozhodnutí na stavbu. Na příslušné SÚ vydali doklad o existenci stavby s tím, že v dokumentaci SÚ dohledali žádost (stavební povolení) o stavbu z roku 1958,  žádost o přístavbu z roku 1963, žádost o připojení na plyn a žádost o připojení na kanalizaci. Příslušná městská část vydala potvrzení o přidělení č.p. XXX. Podotýkám, že majitelé jsou stále stejní již z doby prvotní výstavby, jen došlo k úmrtí jednoho z manželů.

Žádost o zápis stavby do KN byl podepsán (po konzultaci s notářem který vyřizuje dědické řízení) případnými dědici 1/2 (2 děti a pozůstalý manžel) a současným spoluvlastníkem 1/2 (pozůstalým manželem) s náležitostmi (potvrzení o existenci stavby, doklad o přidělení č.p., geometrický plán) a podán k zápisu záznamem na KP-Praha-město. KP se vyjádřilo, že ve smyslu pokynu z ČUZK chce úředně ověřenou dokumentaci stavby nebo zjednodušenou dokumentaci stavby(pasport) a protože jsem v daném termínu nedodali vše se nám vrací bez provedení záznamu. Dále právník z KP napsal, že žádost o zápis budovy musí podepsat vlastník nikoliv případní dědici. SÚ i vlastník objektu se pasportu brání. SÚ odmítá orazítkovat staré plány výstavby, pokud by něco orazítkoval tak jedině nové plány, ale včetně všech revizí. Podotýkám, že původní stavba je z roku 1958 a veškerá elektroinstalace je provedena dvo!

ulinkou s hliníkovým drátem na což již dnes nikdo nevydá revizi. Dále stavební úřad tvrdí, že pasportizaci objektu může nařídit on sám a že ji nemůže nařizovat KP, ale odmítá vydat o tomto stanovisku zápis s tím, že již vydal potvrzení o existenci stavby. Právník, který dostal příslušný záznam odmítá komunikovat s tím, že již vše napsal do výzvy k doplnění. Výsledkem je, že stavba není zapsána v KN a proti nezapsání záznamu podle mého právního názoru a i dle zákona 265/92 Sb. není žádné odvolání. Ptala jsem se i na jiném KP ve Středočeském kraji jak by postupovali a bylo mi sděleno, že jim stačí pouze prohlášení SÚ o existenci stavby (bez pasportu). A již jsme u často zmiňovaného katastrálního folklóru. Prosím o názory jak v daném případě postupovat, kdo je nadřízeným orgánem KP Praha-město (Katastrální úřad pro hlavní město Prahu)? Je vůbec možné nějak správně právně !

postupovat, nebo se dle zák. 359/92 obrátit na ZKI neboť Ti kontrol ují výkon státní správy. Všem děkuji za názory k dané problematice

 

S pozdravem

 

Ing. Jana Poláková OUZI