[Katastr] RE: Re: Ad nové znění Katastrální vyhlášky

[Petr Holy <holy.p AT volny.cz>]

Dobrý den.
Pane inženýre Nedvídku,
se zájmem jsem si přečel Vaši interpretaci vytyčování podle vyhlášky. 
Nicméně pořád se mi tam rojí otazníky.

"Z § 85 odst. 1 se dozvídám, že základním podkladem pro vytyčení je
geometrické a polohové určení. To pro mne znamená, že u bodů s KK 3,4 a 5
budu interpretovat absolutně na zemský povrch souřadnice S-JTSK. Z § 85 
odst. 1 se dále dozvídám, že u bodů s KK 6,7 a 8 má přednost před 
zobrazením výsledek "původní zeměměřické činnosti".
V § 2 odst. 1 písm. i) se dočítám, že slova "původní výsledek zeměměřické
činnosti" jsou tzv. legislativní zkratkou a že se jimi míní zapsaný GP nebo
výsledek obnovy."

V tom vidím hned dvě nejasnosti. První se týká bodů s k.k.6-8. Opravdu z 
litery vyhlášky vyplývá, že "původní výsledek zeměměřické činnosti" má 
přednost před geom. a poloh.určením (GPU)? Ať to čtu, jak to čtu, nic 
takového ve vyhlášce nevidím. V § 85 odst. 1 vidím, že GPU je základním 
podkladem a "původní výsledek" se použije "také". Z litery mi tedy 
plyne, že GPU má v případě rozporů přednost, a "původní výsledek" v 
takovém případě ustoupí do pozadí. Sice žasnu, jak je něco takového 
možné napsat do vyhlášky, a kladu si otázku, zda to nečtu špatně, ale 
vidím co vidím.

Druhá nejasnost se týká bodů s k.k.4,5. Typické je to u fotogrammetricky 
vyhotovených ZMVM. Body byly před "nalítnutím" vyšetřeny, a v 
intravilánu většinou byla zaměřena spousta oměrek. Tyto oměrky často 
umožňují bod vyhledat s přesností 1-2 dm. Podle mě by bylo logické 
vytyčovat vlastnické hranice tam, kde byly před fotogrammetrickým 
zaměřením vyšetřeny, a zajištěny oměrnými mírami. Z vyhlášky nic 
takového bohužel nevyplývá. V praxi už jsem zažil případ, kdy 
"geometrické a polohové určení" posloužilo k faktickému vyvlastnění 
části pozemku jednoho vlastníka ve prospěch agresivnějšího souseda. Soud 
totiž nepochopil, že  katastr odmítl opravu chybných fotogrammerických 
souřadnic z formálně-alibistických důvodů, a ztotožnil se se závěrem KÚ 
a ZKI. Skuteční praktici z kat.úřadu k soudu ani nebyli přizváni.

"Nemá-li GP a mám-li mapu přepracovanou do S-JTSK, mám vytyčovat z 
výsledků této
obnovy. Výsledkem této obnovy je zase jen obraz, ale v S-JTSK. To, že je 
v S-JTSK
není až tak podstatné, protože vytyčuji stále "jen" ze zobrazení. 
Domnívám se, že je na
odborném posouzení vytyčovatele, zda souřadnice obrazu využije k 
absolutní interpretaci
na zemský povrch (např. u toho velkého prázdného lánu, kde je to 
rozumné) nebo zda ten obraz
(resp. jeho souřadnice) využije v rámci relativních vazeb k nejbližšímu 
okolí (např.
v intravilánu, kde je to spolehlivější)."

Obávám se že z vyhlášky nic takového nevyplývá. Kdybych chtěl vytyčovat 
striktně podle litery vyhlášky, tak bych asi musel vytyčit v terénu 
absolutní hodnoty souřadnic obrazu v S-JTSK, hlava nehlava. (Nechat si 
zaplatit předem, a po zatlučení posledního mezníku rychle utíkat před 
letícími vidlemi.)
Hlavně nevidím vůbec žádný prostor k tomu, aby se v případě existence 
dosud nezaměřených blízkých identických bodů lokálně dotranformoval 
rastr původní analogové mapy. To by byl postup, který by vedl k vytyčení 
hranice do její nejpravděpodobnější původní polohy. Pokud použiju Vámi 
nastíněmý postup, t.j. před vytyčením provést lokální dotranformaci bodů 
s k.k.8, tak to sice nemusí dopadnou úplně špatně, ale nemusí to 
dopadnout ani dobře. Při zpracování KMD může transformací dojít k 
určitým tvarovým změnám, které můžou nepříznivě ovlivnit vytyčení z ní.
KMD, které jsou v Gusterberbu, se klidně daly použít Vámi popsaným 
způsobem, protože se s rastry map ani s kresbou nedělaly žádné 
nebezpečné operace. KMD v S-JTSK bych se zdáhal tímto způsobem použít, 
protože mix, ve kterém je část kresby na měřené body mimo původní mapu, 
a část je obtažena z rastru mimo měřené body, není dobrým geometrickým 
podkladem pro vytyčení. Tím nechci říct, že se mají zákresy do KMD dělat 
jinak, ale že při vytyčování měla mít původní mapa přednost před KMD. 
Litera ovšem hovoří jak hovoří, takže vytyčení uvnitř zástavby, zahrad, 
lesů a podobně bude místy pěkný průšvih.

"Pokud se týká identických bodů měřených pro účely převodu sáhových map 
do S-JTSK,
bude zřejmě problém tento:
Ty body jsou technicky spolehlivé avšak jejich význam je taky jen technický.
Nemají právní relevanci, neboť nebyly nikdy nikým vyšetřeny jako lomové 
body vlastnických
hranic.
Naprosto však souhlasím s tím, že je více než užitečné vědět, na jaké 
body bylo
transformováno. Bylo by je možné třeba technicky využít obdobně jako 
body bodového pole,
mají-li tu přesnost."

Podotknul bych, že v praxi jde nejen o body zaměřené katastrálním 
úřadem, ale hlavně o identické a vytyčené body, které jsou odevzdávány 
geodety, a které kat.úřad při vkládání ZPMZ do ISKN maže (resp. při 
vytyčení bez g.p. je ani nevkládá). Tyto body mají svou hodnotu jak při 
připojení, tak při transformaci mapy 1:2880. Nedávno jsme kvůli 
zpracování g.p. zaměřili a přepočetli z místních soustav celkem asi 50 
bodů, a do ISKN se dostalo jen asi 10. Pochopitelně zrovna těch, na 
které nelze mapu transformovat, a které by se jen těžko daly použít pro 
připojení. PBPP v dané obci není, ISKN je tedy jako technický podklad 
měření naprosto k ničemu.
Myslím, že kdyby se chtělo, tak se najde způsob, jak souhrnně archivovat 
zaměřené body, které sice s katastrem souvisí, ale nemají 
formálně-právní význam. Některé (ojedinělé?) kat.úřady si všechny 
odevzdávané body ze ZPMZ archivují mimo ISKN pro vlastní potřebu, ale 
geodetům je nevydávají. Geodet by si je teoreticky mohl vyhledat v 
papírových ZPMZ, to ale v praxi drhne, protože je to zdlouhavá práce, a 
systém ISKN takové hledání v podstatě sabotuje. Když ve vydaných 
podkladech neuvidím, jaké všechny body byly zaměřeny, tak ani nevím, o 
jaké papírové ZPMZ si mám říct.
Petr Holý