[Katastr] sousední lomové body

["Ing. Ivan Jabůrek" <JaburekI AT seznam.cz>]

Domnívám se, že pan Petr Plichta ve svém příspěvku vcelku trefil hřebíček na
hlavičku. Hranice do které vkládám další bod, který dělí sousední pozemek,
musí být ověřena měřicky, ale také především vyšetřena majetkoprávně s
vlastníky. Vůbec nesouhlasím s tvrzením pana Hurába "co bude správným
průběhem hranice, jestliže něco vytyčím, pozvu na seznámeni sousedy a ti se
o hranici začnou hádat. Jaká kriteria pak použiji? Co bude onim kontrolním
bodem? Kdy dokončím v takovém případě geometricky plán? Až skonči soud o
určení správného průběhu hranice? "

§79 odst. 2 Vyhl.190/1996Sb. říká, jak má být nová hranice označena. Proto
jsem ve svém příspěvku uvedl "Z toho podle mne vyplývá, pokud sousední
lomový bod ve chvíli, kdy geodet v terénu měří není trvale označen, např.
lom plotu, musí si geodet tento lomový bod vytyčit a posléze zaměřit. Pokud
vlastník nechce, nemusí být trvale stabilizován." Jde ovšem o vůli vlastníka
či sousedních vlastníků jestli si chtějí připlatit za označení své hranice.
To, že dám v terénu do neznatelné hranice znak, či jen tak něco jako
sousední lomový bod zaměřím a vlastníci o tom neví a vymlouvat se na
nedohodu , možný spor a z toho na nedokončení GP. Zakládám si tak na
problém, že nový vlastník za velký peníz koupil část pozemku, na který si
dělá nárok soused. Vlastně jsem nevyšetřením hranice založil duplicitu.
Pokud někdo dával pozor , tak na tento problém naprosto přesně před rokem
upozorňovala Ing. Podrazká z Děčína. Tehdy tomu nikdo nevěnoval vůbec žádnou
pozornost. Nebo spíše nedomyslel do důsledku to co tím Ing. Podrazká
myslela. To, že tyto kontrolní body se jen tak zaměří, ale potom když někdo
dává lokalitu dohromady zjistí, že tyto body prostě nesedí a sousední
vlastníci o nich ani neví, protože nebyly s nimi vůbec prošetřeny. Mají však
již kk 3. V době místních systémů a toho, že geometři vůbec neprošetřovali
staré náčrty, natož aby si je pokusili do sebe natransformovat, to ještě
procházelo a zakládali se problémy do budoucna. V současné době, kdy se
prakticky všude měří v S-JTSK, se pak tento problém okamžitě odhalí. Protože
jsem se již dříve snažil měřit v S-JTSK a okolní GP v místních systémech
natransformovat, jasně jsem viděl, jak kdo vyšetřuje a označuje hranice. Je
pravdou, že problém jsem s tím měl já a GP se mi často protáhl do doby, než
se vlastě "duplicita" vyřešila. Pak jsem teprve mohl fakturovat. Je též
pravda, že tvůrci těchto paskvilů se k ničemu již neznali. Je problémem , že
civilní geometři nemají žádnou pravomoc vlastníky přinutit, aby se jak
vytyčování, tak označování hranic účastnili. Mají jen stále více povinností,
které působí spíše kontraproduktivně, než aby řešili skutečné problémy
katastru.

Velice by mě zajímalo, co děláte, když nastane Vámi uváděný případ" Další z
naprosto běžných situaci: V okolí změny (řekněme tentokráte v grafické mapě)
je plot. Ten však neodpovídá svojí polohou katastrální mapě což zjistím až
po měření, po přiloženi průsvitky na mapu. Co bude kontrolním bodem v tomto
případě?" To jste dal hranečník k plotu, který není dle vás hranicí? Nebo
jedete mezník překopat 3m od plotu do Vámi odsunuté hranice z
natransformované mapy 2880 prostřednictvím Vámi zvolených identických bodů .
Zajímalo by mě, jestli jste si vyšetřil s vlastníky, co vlastně považují za
svoji hranici. Zde mívám i já velké dilema. Pokud ovšem zaměřená poloha
plotu nepřekročí v mapě dopustnou odchylku a vlastníci ho ctí jako hranici,
není co řešit, byť je odchylka v mapě 2880 v poloze 2m. Pokud je průběh
hranice v terénu naprosto jiný než v mapě a vlastníci přesto ctí tuto
klidnou držbu, není problém stav zaměřit, v GP vyčíslit a vlastníci si u
notáře stav uznají. Tento postup není z mé hlavy, ale normálně uznávaný
postup preferovaný např. ZKI v Brně.


Ivan Jabůrek