Re: [Ekodum] difuzně otevřené konstrukce

[Vita Vydra <vitavydra AT gmail.com>]

2011/1/8  <danielgrmela AT email.cz>:
> Např. hliněná omítka funguje na slámě jako parobrzda dobře. Dobře vlhkost 
> příjímá, odpařuje, rozvádí. Sláma pod ní v reálu nevlhne ani tam, kde by 
> dle Glasera vlhnout měla.
>
> Psal jsem, že nevím, jak funguje sádrokarton na vatě. Psal jsem, že skladbu 
> je možné navrhnout, co do kondenzace bezpečně i bez použití plastové 
> parozábrany, dokonce bezpečněji než s ní. Ale nepsal jsem, že sádrokarton 
> jako parobrzda na vatě v každém případě stačí, nerad bych, abychom si 
> špatně rozuměli.

Normální vata není hydrofilní, takže Glaser by v jejím případě měl
fungovat lépe než v jakékoliv jiné konstrukci :)!

Hlavní riziko sádrokartonu vidím v náchylnosti  na netěsnosti (spáry
mezi deskami a mezi deskami a zdmi, průchodky elektroinstalace k
lustru atd.). Pak už nejde vlhkost do konstrukce jen difůzí, ale
hlavně konvekcí (komínový efekt v případě stropu) a malér je na světě.
Hlavní smysl parozábrany u lehké konstrukce není zabránit difůzi, ale
zabránit proudění! Jde zejména o KONVEKČNÍ zábranu. V případě
dvouplášťové sřechy není třeba používat "igelit", jistě stačí
parobrzda s Sd několik metrů, třeba papírová, nechcete-li plast. Na
sádrokartonové konstrukce s minerální izolací zřejmě existuje spousta
typových odzkoušených řešení - není třeba objevovat Ameriku a složitě
to tu řešit!
Víťa Vydra