Re: [Ekodum] difuzně otevřené konstrukce

[danielgrmela AT email.cz]

Kromě těch nětěsných oken a dveří, je také možné, že dokud to bylo 
nezateplené a bez podhledu, prohřálo se to až k hornímu záklopu z fošen a 
teplota tam byla nad teplotou rosného bodu.

Dosud se dle platné normy počítá průběh teplot a vlhkosti v konstrukci dle 
asi šedesát let starého Glaserova modelu. Do výpočtu vstupuje teplota a 
vlhkost vevnitř a venku a tepelné a difuzní vodivosti a tloušťky jednotlivých 
vrstev. 
Vyjde li výpočtem nadměrně nekondenzuje, pak v reálu nadměrně nekondenzuje, 
nedošlo li k chybě provedení.
Vyjde li nadměrně kondenzuje, v reálu nadměrně kondenzovat může, ale nemusí. 
V reálu do procesu šíření tepla a vlhkosti v konstrukci vstupuje větší 
množství parametrů než zahrnuje Glaser. Největší vliv má zřejmě schopnost 
materiálů příjimat, odpařovat a rozvádět vlhkost a vlhkostní závislost 
tepelné a difuzní vodivosti.

Např. hliněná omítka funguje na slámě jako parobrzda dobře. Dobře vlhkost 
příjímá, odpařuje, rozvádí. Sláma pod ní v reálu nevlhne ani tam, kde by dle 
Glasera vlhnout měla.

Psal jsem, že nevím, jak funguje sádrokarton na vatě. Psal jsem, že skladbu 
je možné navrhnout, co do kondenzace bezpečně i bez použití plastové 
parozábrany, dokonce bezpečněji než s ní. Ale nepsal jsem, že sádrokarton 
jako parobrzda na vatě v každém případě stačí, nerad bych, abychom si špatně 
rozuměli. 

Dan Grmela






> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Znamenáček <tomas.znamenacek AT gmail.com>
> Předmět: Re: [Ekodum] difuzně otevřené konstrukce
> Datum: 08.1.2011 14:54:06
> ----------------------------------------
> > Čistě teoreticky - pokud bych kompletně demontoval strop,nechal jen trámy,
> > plevy nahradil moderním izolantem(vatou) tak nevidím jediný důvod ,proč 
> > mezi
> > sádrokrtonový podhled a izolaci dávat nějakou parozábranu(neuvažujeme
> ovyužití
> > půdy jako podkroví)
> 
> Kdybyste o využití podkroví uvažovali a chtěli ho vytápět, tak by tam
> právě ta parozábrana byla k ničemu, protože by strop netvořil přechod
> mezi teplým a studeným prostředím a tudíž by v něm nebyl rosný bod.
> 
> Kdybyste podkroví nechali nevytápěné a nepoužili žádnou parozábranu,
> dopadlo by to podle mě jako už v desítkách podobných případů před
> vámi. Vlhkost přecházející směrem na půdu by se vysrážela například
> pod záklopem izolace nebo na trámech (které by tvořily tepelné mosty)
> a dost pravděpodobně by to skončilo špatně.
> 
> Když jsem rekonstruoval strop doma, taky jsme žádnou parozábranu
> nedali, protože předchozí majitelé už provedli sádrokartonový podhled
> bez ní a zvrchu, z půdy by se parozábrana dávala blbě. Strop se
> zafoukal celulózou a zaklopil fošnami na sraz. Mezi fošnami byly spáry
> a celá půda – nevytápěná – byla dokonale odvětraná, a přesto fošny
> solidně vlhly a spělo to k průšvihu.
> 
> Nevím, proč v tom vašem případě všechno fungovalo tolik let dobře.
> Možná byl dům méně těsný, jinak se topilo a podobně. Každopádně bych
> na základě jedné zkušenosti neházel do koše zavedené představy o
> chování vlhkosti v konstrukcích.
> 
> Tohle všechno ovšem prosím berte jen jako mé dojmy a rozmary, příliš
> tomu nerozumím :)
> 
> T.
> 
> -- 
> Use what talents you possess: the woods would be very silent
> if no birds sang there except those that sang best. –Henry Van Dyke
> 
> 
> 
> 

S pozdravem,
Ing. Daniel Grmela

danielgrmela AT email.cz
tel:  +420 725 463 740 begin_of_the_skype_highlighting              +420 725 
463 740      end_of_the_skype_highlighting
skype: daniel.grmela

Vysoké učení technické v Brně
Stavební fyzika a tvorba vnitřního prostředí,
Environmentální stavitelství,
kancelář D212