Skip to Content.
Sympa Menu

ekodum - Re: [Ekodum] vnější kontra vnitřní izolace

ekodum AT fsv.cvut.cz

Předmět: Ekologické stavebnictví

List archive

Re: [Ekodum] vnější kontra vnitřní izolace


Chronological Podle vláken 
  • From: sporj AT volny.cz
  • To: "Ekologicke stavebnictvi" <ekodum AT fsv.cvut.cz>
  • Subject: Re: [Ekodum] vnější kontra vnitřní izolace
  • Date: Thu, 08 Sep 2005 11:00:00 +0200 (CEST)
  • List-archive: <http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum>
  • List-id: Ekologické stavebnictví <ekodum.fsv.cvut.cz>

Mám pocit, že se tady zapomíná na jednu věc:

Pojem "nulová akumulace" je v případě domů čistě teoretický.
Neexistuje dům bez akumulační hmoty. I v dřevostavbě nebo zděné
stavbě s vnitřní izolací se nachází poměrně dost hmoty pro
akumulaci tepla. Počínaje sádrokartonem (nebo jiným materiálem),
kterým jsou opláštěny stěny a vnitřní příčky, přes vnitřní omítky,
podlahy, obklady,... ...až po nábytek, tvořící vybavení bytu. A to
na překlenutí krátkodobých výkyvů teplot bohatě stačí. Je známým
faktem, že se zlepšujícími se izolačními vlastnostmi domu význam
akumulace klesá. Jinými slovy - čím lépe izolujeme dům, tím méně
potřebujeme akumulační hmoty.

Také neznám žádný pasivní dům s vnitřní izolací, to ale neznamená,
že takový nelze postavit. Existují ale pasivní domy - dřevostavby,
jejichž akumulační schopnost bude podobná jako u zděných domů s
vnitřní izolací, a zatím to nevypadá, že by jejich obyvatelé měli
problémy s nedostatečnou akumulací.


Jaroslav Špor


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Pleva" <ppleva AT cbox.cz>
Komu: ekodum AT fsv.cvut.cz
Předmět: [Ekodum] vnější kontra vnitřní izolace
Datum: 8.9.2005 - 9:47:20

> Ach jo.
> V diskusi jde v podstatě o množství a rychlost tepla, je
> akumulací
> ovlivňováno. Je toto množství stejně velké jako vytápění a
> předává se
> stejně rychle?
> Dopis pana Truksy evokuje vylití vody z hrnce. Já dávám
> přednost
> představě kachlových kamen.
>
> 1. Tento výpočet mi nepřipadá spravedlivý. V obou případech je
> třeba
> počítat se stejně silnou obvodovou stěnou a stejnou tepelnou
> izolací. I
> dům s vnější tepelnou izolací mohu stavět z tenké zdi -ať
> cihel,
> panelu, betonových tvárnic. Pokud jsou na průřez domu jen dvě
> místnosti,
> je u vnitřních izolací třeba o dvě vrstvy izolace více. Pokud
> jsou tři
> místnosti (kuchyň, koupelna, záchod), jsou to čtyři vrstvy
> izolace.
>
> 2. Je třeba říci, jak velkou akumulační schopnost má stěna
> 15-20 cm, a
> jak rychle je schopna teplo přijímat a vydávat. Jen pro
> zajímavost:
> kdyby šla postavit akumulace velká, mohli bychom akumulovat
> letní teplo
> na zimu v nějaké vedlejší stavbě. Že to je neekonomické, cosi
> napovídá.
> Pokud je přísun tepla (např při zatápění) podstatně větší než
> akumulace, nemá na vytopení vliv. A to je u všech dobře
> izolovaných
> budov. Navíc, když se zamyslíme nad svým životním stylem, kdo
> nechá
> vychladnout v zimě místnosti na 15 aby je po příchodu z práce
> vyhříval?
> Naopak v horkém létě v noci větráme a chladíme, ve dne okna
> zavřeme...
> Navíc nízkoenergetické a pasivní domy vychládají v zimě velice
> pomalu,
> mají dobrou izolaci ...
> Prakticky slouží k vyrovnávání tepelných rozdílů v řádu hodin,
> hlavně k
> vyrovnání tepelných rozdílů den-noc.
> Také věta o tom, že zbytečně platím teplo k ohřátí zdi je (jaké
> slovo
> použít?)... Teplo se přece neztratí. Buď se vrátí do místnosti
> při jejím
> náhlém ochlazení, nebo pomalu uteče zdí ven - ale ochlazování
> stěn není
> vůbec závislé na akumulaci, ale na izolaci.
> Pan Truksa neumí regulovat energii ve stěnách a to mu přináší
> zvýšené
> náklady... Špatná představa. Pokud má akumulaci nulovou, při
> každém
> poklesu od 0,1 stupně (nebo jakou má přesnost termostatu) se
> mu zapíná
> vytápění a zase vypíná. To je horší, než kdyby se zapínala ob
> čas, takto
> se každý motor zničí.
> Pokud nemá akumulaci nulovou, tato nejmenší kolísání mu zeď a
> podlaha
> vyrovnávají. Čím menší jsou tepelné rozdíly, tím menší je i
> tepelný
> spád, tím menší jsou i toky tepla. Navíc toky tepla nefungují
> digitálně,
> skokově, že o trošku sníží teplotu a zeď mu vrátí do prostoru
> kvantum
> tepla. Tento vztah funguje analogicky, průběžně, stále,
> nepřetržitě.
>
> 3. Pokud se stavějí pasivní domy výhradně s vnější izolací, asi
> na tom
> něco bude. Nevím o pasivním domu s vnitřní izolací.
> Nechť si každý postaví, co uzná pro sebe za vhodné. pokud to
> bude lepší
> než sousedovo, ono se to časem prosadí.
> Pavel Pleva
>
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >>Názor pana S.Č. na názory pana Truksy:
> >>
> >>
> >1..Takové okno stojí nesmyslně mnoho peněz." Když už se
> >oháníte ekonomikou - napadlo Vás, o kolik je dražší hrubá
> >stavba, která musí být o dva rozměry izolace větší, aby se
> >dosáhlo stejného vnitřního prostoru? Sčítám 1) varianta -
> >xxxthern STi tl. 49 cm + 1,5 cm vnější omítka + 1,5 cm
> >vnitřní omítka = 52 cm === R = cca 5
> >
2) > >
varianta > >
- >
>
xxxtherm > >
> >
> >

> >
> >
> >
> >

> >
tl. > >
44 > >

cm > >
> >
> >
+ > >

5 > >
cm > >
EPS > >

> >
+ > >
0,6 > >
cm > >

> >
vnější > >
omítka > >

+ > >
1,5 > >
vnitřní > >

omítka > >
= > >
46,1 > >
cm
> >
> >
== > >
R > >

= > >
cca > >
4 > >
3) >
>
varianta > >
> >
- > >

panel > >
EPS > >
+ > >

2x > >
OSB > >
= > >
17,5
> >
cm > >
+ > >
5 > >

cm > >
EPS > >
+ > >

1,25 > >
cm > >
> >
GKB > >

= > >
> >
23,75 > >

cm > >
> >
== > >
R > >

= > >
cca > >
5 > >

4) > >
varianta > >
- > >

skřep. > >
tvárnice > >
> >

20 > >
cm > >
> >
+ > >

16 > >
cm > >
EPS > >

+ > >
1,25 > >
cm > >
GKB > >

> >
> >
== > >

R > >
= > >
cca > >
5 >
>Vnější rozměr domu zůstane stejný jako u variant 1 a 2 a
> >jednoduše si spočítáte o kolik procent vám naroste vnitřní
> >plocha celého domu . Užitná plocha takového domu vám
> >naroste o pár metrů , ale počítejt se mnou nakup samotného
> >pozemku v dobré lokalite stojí cca 4500, - /m2 x třeba 5 m2
> >- za to už jsou lepší obkladačky nebo kvalitnější solární
> >kolektor.
> >
> > 2.Vnitřní izolaci upřednostňuji z důvodu přesného
> > ohraničení objemu pro rekuperační jednotku , dokonalou
> > izolaci bez tepelných mostů"
> >
> >
> >>Přesné ohraničení objemu pro rekuperační jednotku? V domě s
> >>venkovní izolací nelze spočítat objem??? Je snad nutné znát
> >>objem větraného prostoru s přesností na X desetinných
> >>míst???
> >>
> >>
> >V případě ,že si přeji aby rekuperační jednotka pracovala v
> >optimálním režimu s minimálními náklady na vyrovnávání
> >teplotních změn potřebuji přesně vymezený a izolovaný objem
> >určený pro výměnu vzduchu. To bohužel nejde při vnějším
> >zateplení protože energii nejdřív musím vložit do mrtvé
> >hmoty stěn a potom jí však neumím regulovat. Překonávání a
> >opravování těchto změn s sebou přináší nárůst nákladů - a
> >proč je má zbytečně někdo platit ? Uvažoval jste také
> >někdy o tom , obvodová stěna třes základy v hloubce cca
> >1,2 m jsou stale ochlazovány na teplotu cca+ 6 stC a
> >přerušeni pěnovým sklem je dosti drahé( cca 100.000,- na
> >1RD)
> >
> >3. Vnitřní izolace pro dokonalou izolaci bez tepelných
> >mostů??? To myslíte opravdu vážně? Zřejmě se Vám podařilo
> >nějak geniálně vyřešit tepelné mosty u stropu a u příček.
> >Nebo snad i příčky izolujete z obou stran???
> >Mohu ubezpečit každého, že tento problém se podařilo
> >vyřešit. Ve variantě 3) se jedná o nosné příčky z izolantu
> >a stropy jsou také plné izolační hmot. V případě 4)
> >varianty jsou nosné přčky izolované oboustraně do celkové
> >tloušťky 30 cm( a to jen z estetického hlediska v celé ploše)
> >a to si myslím není tak silná nosná stěna. Strop je také
> >jednoduše od spodu a ze vnitřku izolován( a nemusí být v
> >celé ploše ) technický výkres jak jsem toho dosáhl bohužel
> >nerozesílám , protože to nejde přes tento servr.
> >
> >4.Nevidíte u vnitřní izolace žádný problém v tom, že sebemenší
> >nedostatek parotěsnosti této vrstvy se projeví kondenzací na
> >venkovním neizolovaném a tedy studeném zdivu? Nedomníváte se,
> >že tenhle problém je daleko menší u zdí s venkovní izolací,
> >kde prakticky celé zdivo má teplotu nad rosným bodem?
> >Posuďte sám tento případpro variantu 4) : dostatečně silná
> >deska EPS 70 ( 100) tl. cca 16 cm . Z vnější strany mráz -15
> >stC a 95 % vlhkost a z druhé strany všemi uváděné
> >teplo+21 stC v prostředí větraném a sušeném rekuperačním
> >výměníkem a zemním registrem. Vyzkoušel jste si někdy na
> >povrch sáhnou z jedné a potom z druhé strany. Hlavně z té
> >chlazené. Dojde někdy na povrchu obou takto namáhaných stran
> >ke kondenzaci pokud povrch má okamžitou teplotu svého
> >okolí. K průniku vlhkosti do izolantu by nutila jen difuze
> >vodních par, protože tepota by tomu rozhodně nepomáhala.
> >
> >
> >
> >>"stavím domy i z polystyréno -OSBéčkových panelů a to je k
> >>podivu také
> >>
> >>
> >>>materiál vnitřní izolace. A pokud by Vám to izolačně
> >>>nestačilo z
> >>>tohoto materiálu byla postavena první polární stanice na
> >>>ostrově
> >>>nedaleko od Jižního pólu"
> >>>
> >>>
> >5.Tenhle Váš argument je prostě směšný. Co asi tak měli
> >nedaleko Jižního pólu dělat??? Snad dopravit tam desítky tun
> >materiálu na masivní stavbu??? Je jasné, že v takovýchto
> >místech je jediným řešením stavba z lehkých materiálů s
> >výbornou schopností izolace. My ovšem, pane Trukso, nežijeme
> >u Jižního pólu - připouštím však, že při čtení Vašich
> >příspěvků mám pravidelně pocit, že každý žijeme někde
> >jinde...
> >Mate pravdu tento příměr není dost reprezentativní . Chtěl
> >jsem upozornit jen na to ,že na stejném izolačním principu
> >můžeme postavit dům na Jižním pólu a stejně tak i na
> >Rovníku. Jen izolace a rekuperace je proti něčemu jinému v
> >každém případě. Pane Čeřovský nežijeme každý někde jinde , ale
> >mám pocit, že se vám podařilo sedet za pecí z pořádného
> >xxxthernu.
> >
> >S pozdraven práci čest
> >
> >Miloš Truksa
> >
> >
> >
> >------------- další část ---------------
> >HTML příloha byla odstraněna...
> >URL:
>
>http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum/attachments/20050906/7a480320/attachment-0001.html
> >
> >------------------------------
> >
> >Message: 2
> >Date: Wed, 7 Sep 2005 10:39:09 +0200
> >From: František Kurtin <kurtin AT ekodum.cz>
> >Subject: Re: [Ekodum] Máš moc času?
> >To: Ekologické stavebnictví <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> >Message-ID: <004d01c5b387$9e3c8390$c7ccc2d5@pokus>
> >Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
> >
> >Toto může fungovat pouze při zajištění neustálého podtlaku ve
> >větraných místnostech. Pokud ale dojde k výpadku, může pára
> >pronikat (zejména spoji - to jsou ta kritická místa) a
> >kondenzovat.
> >
> >K samotnému sušení vzduchu:
> >Při teplotě -15 st.C je 100% rel. vlhkost vzduchu s 1,39 g/m3
> >vody. Při teplotě +21 st.C by to odpovídalo 7,5 %. V takovém
> >prostředí se žít ze zdravotních důvodů nedá (vyschnutí
> >sliznic a nabourání obranyschopnosti organismu).
> >Opačný postup:
> >Zvolme 50 % (uváděné optimum 40-60%) s 9,17g/m3 vody při 21
> >st.C. Při ochlazení na -15 st.C nadbytečná vlhkost
> >9,17-1,39=7,78g/m3 někde zkondenzuje. A zkondenzuje tam kde
> >bylo odebráno teplo - tedy na studené stěně.
> >
> >František Kurtin
> > 4.Nevidíte u vnitřní izolace žádný problém v tom, že
> > sebemenší nedostatek parotěsnosti této vrstvy se projeví
> > kondenzací na venkovním neizolovaném a tedy studeném zdivu?
> > Nedomníváte se, že tenhle problém je daleko menší u zdí s
> > venkovní izolací, kde prakticky celé zdivo má teplotu nad
> > rosným bodem?
> > Posuďte sám tento případpro variantu 4) : dostatečně silná
> > deska EPS 70 ( 100) tl. cca 16 cm . Z vnější strany mráz
> > -15 stC a 95 % vlhkost a z druhé strany všemi uváděné
> > teplo+21 stC v prostředí větraném a sušeném rekuperačním
> > výměníkem a zemním registrem. Vyzkoušel jste si někdy na
> > povrch sáhnou z jedné a potom z druhé strany. Hlavně z té
> > chlazené. Dojde někdy na povrchu obou takto namáhaných
> > stran ke kondenzaci pokud povrch má okamžitou teplotu
> > svého okolí. K průniku vlhkosti do izolantu by nutila jen
> > difuze vodních par, protože tepota by tomu rozhodně
> > nepomáhala.
> >------------- další část ---------------
> >HTML příloha byla odstraněna...
> >URL:
>
>http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum/attachments/20050907/f4ec6d41/attachment-0001.html
> >
> >------------------------------
> >
> >Message: 3
> >Date: Wed, 07 Sep 2005 10:59:15 +0200
> >From: "Josef Ansl" <ansl AT centrum.cz>
> >Subject: Re: [Ekodum] Máš moc času?
> >To: <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> >Message-ID: <200509071059.28191 AT centrum.cz>
> >Content-Type: text/plain; charset="windows-1250"
> >
> >Jak to chápu já, PD s vnitřní izolací je technicky vyspělej?í
> >ře?ení s minimem energetických ztrát.
> >Ov?em při jakémkoliv naru?ení ideálního stavu se zvy?uje
> >riziko "nepohodlí" hraničícího s nemo?ností pou?ití a?
> >znehodnocením stavby. Myslím tím příchod velké náv?těvy,
> >která přinese spoustu tepla a ubere objem vzduchu v
> >místnostech, tak?e rekuperační jednotka je "zmatená",
> >případně výpadek elektrického proudu (u nás na odlehlé vsi
> >častý), který tento dům doká?e odstavit a udělat z něj zdraví
> >nebezpečný skleník.
> >Oproti tomu dům s "klasičtěj?ím" ře?ením akumulační hmotou zdí
> >doká?e fungovat i přes v?emo?né překá?ky a například při
> >výpadku proudu funguje jako bě?ný dům, který si vytopím kamny
> >a vyvětrám oknem.
> >Stejně tak díky setrvačnosti asi tě?ko "rozkmitám" tepelnou
> >pohodu v domě, tak?e nebudu muset při ka?dém problému volat
> >servisní techniky na rekuperační jednotku.
> >Také nemusím mít strach, ?e mi synek nebo hlodavec za??ourá v
> >izolaci někde v rohu a během jedné topné sezony mi zplesniví
> >půlka místnosti.
> >
> >Tak?e ze svého pohledu odsuzuji vnitřní izolaci do funkce
> >hi-tech hračky nebo hi-tech ře?ení pro extrémní situace.
> >Josef Ansl
> >
> >
> >
> >------------------------------
> >
> >Message: 4
> >Date: Wed, 7 Sep 2005 11:21:33 +0200
> >From: "Cerovsky, Stanislav (externista)"
> > <ext.Stanislav.Cerovsky AT skoda-auto.cz>
> >Subject: RE: [Ekodum] Máš moc času?
> >To: Ekologické stavebnictví <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> >Message-ID:
> > <A0AA880BBB3A8942806CF130F3817BC12C788E AT SKDAMBVEX11.skoda.vwg>
> >Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
> >
> >
> >
> >________________________________
> >
> >From: ekodum-bounces AT fsv.cvut.cz
> >[mailto:ekodum-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Miloslav
> >Truksa
> >Sent: Tuesday, September 06, 2005 10:18 PM
> >To: Ekologické stavebnictví
> >Subject: Re: [Ekodum] Máš moc času?
> >
> >
> >Dobrý večer pane S.Č.,
> >Pokusím se odpovědět a přeházet trochu vaše otázky (v barvě
> >fuchsiové):
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >>Názor pana S.Č. na názory pana Truksy:
> >>
> >>
> >1..Takové okno stojí nesmyslně mnoho peněz." Když už se
> >oháníte ekonomikou - napadlo Vás, o kolik je dražší hrubá
> >stavba, která musí být o dva rozměry izolace větší, aby se
> >dosáhlo stejného vnitřního prostoru? Sčítám 1) varianta -
> >xxxthern STi tl. 49 cm + 1,5 cm vnější omítka + 1,5 cm
> >vnitřní omítka = 52 cm === R = cca 5
> >
2) > >
varianta > >
- >
>
xxxtherm > >
> >
> >

> >
> >
> >
> >

> >
tl. > >
44 > >

cm > >
> >
> >
+ > >

5 > >
cm > >
EPS > >

> >
+ > >
0,6 > >
cm > >

> >
vnější > >
omítka > >

+ > >
1,5 > >
vnitřní > >

omítka > >
= > >
46,1 > >
cm
> >
> >
== > >
R > >

= > >
cca > >
4 > >
3) >
>
varianta > >
> >
- > >

panel > >
EPS > >
+ > >

2x > >
OSB > >
= > >
17,5
> >
cm > >
+ > >
5 > >

cm > >
EPS > >
+ > >

1,25 > >
cm > >
> >
GKB > >

= > >
> >
23,75 > >

cm > >
> >
== > >
R > >

= > >
cca > >
5 > >

4) > >
varianta > >
- > >

skřep. > >
tvárnice > >
> >

20 > >
cm > >
> >
+ > >

16 > >
cm > >
EPS > >

+ > >
1,25 > >
cm > >
GKB > >

> >
> >
== > >

R > >
= > >
cca > >
5 >
>Vnější rozměr domu zůstane stejný jako u variant 1 a 2 a
> >jednoduše si spočítáte o kolik procent vám naroste vnitřní
> >plocha celého domu . Užitná plocha takového domu vám
> >naroste o pár metrů , ale počítejt se mnou nakup samotného
> >pozemku v dobré lokalite stojí cca 4500, - /m2 x třeba 5 m2
> >- za to už jsou lepší obkladačky nebo kvalitnější solární
> >kolektor.
> > O xxxthermech jsem neřekl ani slovo. Kombinovat tepelně
> > izolační tvárnice s venkovní izolací rozhodně nepovažuji za
> > dobré řešení. Mimochodem "dobrým" zvykem bývá porovnávání
> > aktuálně propagované věci s tou nejnepříznivější
> > alternativou...
> >
> >2.Vnitřní izolaci upřednostňuji z důvodu přesného ohraničení
> > objemu pro rekuperační jednotku , dokonalou izolaci bez
> >tepelných mostů"
> >
> >
> >>Přesné ohraničení objemu pro rekuperační jednotku? V domě s
> >>venkovní izolací nelze spočítat objem??? Je snad nutné znát
> >>objem větraného prostoru s přesností na X desetinných
> >>míst???
> >>
> >>
> >V případě ,že si přeji aby rekuperační jednotka pracovala v
> >optimálním režimu s minimálními náklady na vyrovnávání
> >teplotních změn potřebuji přesně vymezený a izolovaný objem
> >určený pro výměnu vzduchu. To bohužel nejde při vnějším
> >zateplení protože energii nejdřív musím vložit do mrtvé
> >hmoty stěn a potom jí však neumím regulovat. Překonávání a
> >opravování těchto změn s sebou přináší nárůst nákladů - a
> >proč je má zbytečně někdo platit ? Uvažoval jste také
> >někdy o tom , obvodová stěna třes základy v hloubce cca
> >1,2 m jsou stale ochlazovány na teplotu cca+ 6 stC a
> >přerušeni pěnovým sklem je dosti drahé( cca 100.000,- na
> >1RD)
> >Rekuperační - lépe vzduchotechnická - jednotka má zajistit
> >dostatečné větrání objektu s pokud možno minimálními
> >tepelnými ztrátami, tedy s co nejvyšší účinností rekuperace.
> >Nechápu, proč by tato účinnost měla být nižší u stavby
> >zateplené zvenku. Pokud máte na mysli vytápění
> >vzduchotechnikou, tak o něm jsem nenapsal ani slovo.
> >
> >3. Vnitřní izolace pro dokonalou izolaci bez tepelných
> >mostů??? To myslíte opravdu vážně? Zřejmě se Vám podařilo
> >nějak geniálně vyřešit tepelné mosty u stropu a u příček.
> >Nebo snad i příčky izolujete z obou stran???
> >Mohu ubezpečit každého, že tento problém se podařilo
> >vyřešit. Ve variantě 3) se jedná o nosné příčky z izolantu
> >a stropy jsou také plné izolační hmot. V případě 4)
> >varianty jsou nosné přčky izolované oboustraně do celkové
> >tloušťky 30 cm( a to jen z estetického hlediska v celé ploše)
> >a to si myslím není tak silná nosná stěna. Strop je také
> >jednoduše od spodu a ze vnitřku izolován( a nemusí být v
> >celé ploše ) technický výkres jak jsem toho dosáhl bohužel
> >nerozesílám , protože to nejde přes tento servr.
> >O účinnosti a ceně řešení těchto tepelných mostů by bylo možné
> >diskutovat velmi dlouho. Faktem zůstává, že u stavby zateplené
> >zvenku tyto mosty vůbec nevznikají a není tedy nutné je řešit.
> >
> >4.Nevidíte u vnitřní izolace žádný problém v tom, že sebemenší
> >nedostatek parotěsnosti této vrstvy se projeví kondenzací na
> >venkovním neizolovaném a tedy studeném zdivu? Nedomníváte se,
> >že tenhle problém je daleko menší u zdí s venkovní izolací,
> >kde prakticky celé zdivo má teplotu nad rosným bodem?
> >Posuďte sám tento případpro variantu 4) : dostatečně silná
> >deska EPS 70 ( 100) tl. cca 16 cm . Z vnější strany mráz -15
> >stC a 95 % vlhkost a z druhé strany všemi uváděné
> >teplo+21 stC v prostředí větraném a sušeném rekuperačním
> >výměníkem a zemním registrem. Vyzkoušel jste si někdy na
> >povrch sáhnou z jedné a potom z druhé strany. Hlavně z té
> >chlazené. Dojde někdy na povrchu obou takto namáhaných stran
> >ke kondenzaci pokud povrch má okamžitou teplotu svého
> >okolí. K průniku vlhkosti do izolantu by nutila jen difuze
> >vodních par, protože tepota by tomu rozhodně nepomáhala.
> > Domnívám se, že Vámi propagovaný systém opět porovnáváte se
> > zdí tvořenou xxxthermem a venkovní izolací - již jsem
> > zmínil, že toto jsem neměl na mysli. U např. zdi z
> > vápenopískových cihel s venkovní izolací 20 cm minerální
> > vlny je teplotní spád v cihlách minimální, cihly jsou teplé
> > i na svém vnějším okraji - tím je riziko kondenzace
> > minimální.
> >
> >
> >
> >>"stavím domy i z polystyréno -OSBéčkových panelů a to je k
> >>podivu také
> >>
> >>
> >>>materiál vnitřní izolace. A pokud by Vám to izolačně
> >>>nestačilo z
> >>>tohoto materiálu byla postavena první polární stanice na
> >>>ostrově
> >>>nedaleko od Jižního pólu"
> >>>
> >>>
> >5.Tenhle Váš argument je prostě směšný. Co asi tak měli
> >nedaleko Jižního pólu dělat??? Snad dopravit tam desítky tun
> >materiálu na masivní stavbu??? Je jasné, že v takovýchto
> >místech je jediným řešením stavba z lehkých materiálů s
> >výbornou schopností izolace. My ovšem, pane Trukso, nežijeme
> >u Jižního pólu - připouštím však, že při čtení Vašich
> >příspěvků mám pravidelně pocit, že každý žijeme někde
> >jinde...
> >Mate pravdu tento příměr není dost reprezentativní . Chtěl
> >jsem upozornit jen na to ,že na stejném izolačním principu
> >můžeme postavit dům na Jižním pólu a stejně tak i na
> >Rovníku. Jen izolace a rekuperace je proti něčemu jinému v
> >každém případě. Pane Čeřovský nežijeme každý někde jinde , ale
> >mám pocit, že se vám podařilo sedet za pecí z pořádného
> >xxxthernu.
> >Za pecí z xxxthermu nesedím už proto, že tento materiál
> >rozhodně nepatří k mým oblíbeným.
> >
> >S pozdraven práci čest
> >
> >Miloš Truksa
> >
> >Pokud jde o pozdrav, tak práci čest jsem - naštěstí - nikdy
> >nepoužíval. Proto "jen" zcela obyčejně:
> >
> >S pozdravem
> >
> >Stanislav Čeřovský
> >
> >
> >
> >------------- další část ---------------
> >HTML příloha byla odstraněna...
> >URL:
>
>http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum/attachments/20050907/0f03cd9d/attachment.html
> >
> >------------------------------
> >
> >_______________________________________________
> >Ekodum mailing list
> >Ekodum AT fsv.cvut.cz
> >http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> >
> >
> >Konec: Ekodum Digest, Vol 33, Issue 6
> >*************************************
> >
> >
> >
>






Archivace běží na MHonArc 2.6.19+.

Top of Page