RE: [Ekodum] problematika tepelnych cerpadel

[Gotz - Česká energetika <gotz AT ceskaenergetika.com>]

Je perfektní, že se diskuze na téma tepelných čerpadel tak rozjela. 
K poznatkům, docházíme k následujícímu. K nízkému ekologickému efektu
tepelných čerpadel dochází díky povaze elektřiny na straně výroby. Pro
tepelná čerpadla je tedy elektřina jednou z možností hnacích sil (pohon
kompresoru). Elektřina (řekněme tedy střídavý proud) má své jisté
fyzikální vlastnosti my nemůžeme hovořit o elektřině z tepelných
jaderných a já nevím jakých elektráren, ale pouze o udržování výkonu v
síti. Z hlediska provozního je však fakt, že podle rozvržení provozu lze
lehce poznat, kterou výrobu je potřeba pro stabilitu sítě udat (logika
duhové enegie). 
Tepelné čerpadlo má tedy z lokálního hlediska význam takový, že
nespaluje a tím neprodukuje oxid uhličitý a jiné zástupce podobného
ražení. Dále je určitě pozitivní, že přináší úsporu nákladů za hnací
energii a to i v rámci provozu celé elektrifikované domácnosti. Pokud
dojde k většímu rozšíření TČ, obávám se a snad i právem, že o tuto
výhodu spotřebitelé přijdou (takže by to neměl být hlavní argument
prodeje). Jeden z předešlých řečníků zmínil potřebu špičkových zdrojů
pro dodávku el. energie v zimním období, já bych si dovolil tvrdit že
jde spíše o základní (nepřetržitě pracující zdroje), což je výhodné pro
energetické závody. V povědomí vešla PRE a to svou akcí akumulační
vytápění se vyplatí a podporou tepelných čerpadel. Je to celkem
pochopitelné, v Praze mnoho tepláren, masívní špičky a pak následují
malé odběry v nízkém tarifu. Tedy velmi nevýhodná pozice v nákupu el.
energie. 
Pro panelákovou usedlost jako je Praha je tedy nabídka AKU tarifu velmi
lákavá, neboť se dostáváme na nižší náklady z hlediska povozu než
teplárny,  a navíc, k nižším nákladům na rekonstrukci systému dodávky
tepla (osadím čtvery kamna a je vystaráno).
Vřele souhlasím s panem Srdečným, že v tepelných čerpadlech "nejde
spalovat" leccos. To nejde ani v nástěných plynových kotlech, logicky by
nemělo ani kotlech na peletky (hořák). U stacionárních plynových kotlů a
kotlů na dřevo je však situace jinná. Všem je obecně známo, že některé
typy stacionárních kotlů lze bez větších obtíží předělat na plyn a
samozřejmě zpět. Kotel na dřevo snese leccos, a pokud se propálí kotlové
těleso, nevadí, výrobce dodá jinné.
Je samozřejmé, že na toto téma se dá sáhodlouze diskutovat a proto bych
příspěvek ukončil v půlce a to jedním příkladem z praxe. Sousedka si
stěžovala, že ročně kupuje za 25,000 uhlí (ořech) a já vím, že k tomu
ještě famílije přiveze alespoň 15 kubíků dřeva (dub, buk, habr) a to za
pár flašek. Dovedete si asi vypočíst, že to není málo energie. A přitom
vytápí rekonstruovaný barák, okna otevřená, kotel z roku pytel a veškeré
emise no hrůza. Na úkor nás všech. Můžete domlouvat, nabízet všelijaká
řešení, poukazovat na ekonomiku, a stejně to není nic platný, uslyšíte"
děláme to celej život, pořád jsme remcali že je všechno drahý"  a po
nás, potopa. A nebo ale pane Gotz, jaký zatěsnění oken, to už by jsme
tady nevydrželi. Bodejť by vydrželi, když snad i v létě topěj na 90.
Fandím tepelným čerpadlům, elektrice, plynu, prostě všemu co lidi donutí
zhodnotit cenu energiea motivuje k hospodárnému anebo já nevím
smysluplnému chování. 
Jinak jsme tam, kde jsme byli kolik let, všeho je dostatek, nic to
nestojí, tak co. A někdo pak propálí ročně na chýši ekvivalent 35 000 a
říká, že je plyn drahej. Slyším názory proti plynofikaci. V Kutné Hoře
byla uhelná kotelna, přál bych Vám tam bejt v zimě, ten vzduch ve městě
by se dal kouřit a nebo krájet. A dnes?? Obláčky páry. Nešťastné řešení
bylo asi plynofikování malých sídel, ale ve větších celcích už vidím
uhelnou kotelnu nebo nedej bože mraky uhelných kamen. Druhý Londýn 19.
soletí.

Nestavím se proti biomase, byl bych rád, kdyby byla velká motivace
energeticky využívat dřevní odpad, klest, štěpku, kůru a to pro
spalování a nebo další výrobu briket nebo pelet. A z výše uvedených
důvodů snad na vsích direktivně:-))(hyperbola).  Ale pokácet v lese
smrk, nařezat, rozštípat a hodit polena do kamen, to všechno za čtyři
stovky rovnanýho metru (pokud vůbec) a bavit se tím, že skoro topím
zadarmo, tak co mi tu vykládáte o úsporách energie, to není dle mého
názoru dobrá cesta.  

        

-----Original Message-----
From: ekodum-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:ekodum-bounces AT fsv.cvut.cz] On
Behalf Of Veronica
Sent: Wednesday, April 23, 2003 12:08 PM
To: Karel Srdečný; ekodum AT fsv.cvut.cz
Subject: RE: [Ekodum] problematika tepelnych cerpadel

Dekuji Karle za perfektni rozbor, nicmene ve sve predpojatosti k 
biomasu mi tady chybi zminka o porovnani TC s například 
peletovým vytápěním nebo jiným zplynovcím kotlem. Zkusím to 
trošku doplnit do tvých bodů.

> pozor, bude to dlouhé :-((
> Kritiky prosím, aby reakce zkusili rozdelit k jednotlivým bodum, bude
to
> prehlednej í....díky
> Karel Srdecný
> 
> K tepelnému cerpadlu (TC) je mo no pristupovat z ruzných hledisek:
> 1/ efektivita u ití paliva
> 2/ produkované emise
> 3/ vliv na ozonovou vrstvu
> 4/ ekonomika investice
> 
> ad 1/
> TC je obvykle poháneno uhlím, plynem a uranem, které se spalují v
> elektrárnách. (na posledním Pragothermu bylo k videní i TC pohánené
plynovým
> spalovacím motorem - uvidíme, jak se to chytne). Úcinnost výroby
elektriny
> (a emise pri tom vznikající)  je slo itej í, ne  se zdá na první
pohled.
> Obycejné tepelné elektrárny mají úcinnost cca 28%. Nekteré ale
produkují i
> vyu itelné teplo, tak e tam je úcinnost vy  í. Te ko ríct, zda je
teplo
> odpad z výroby elektriny, nebo naopak :-).  V soucasné dobe se také
cca 1/3
> produkce elektriny vyvá í do zahranicí - vyvá í se elektrina z jádra,
nebo z
> uhlí? Cca 1/3 produkce dodávají tzv. nezávislí výrobci (mimo CEZ), u
nich 
> je obtí né zjistit, co vlastne spalují a kolik produkují tepla a
elektriny
> (byl by to hezký námet na nejakou seminární práci...).
> Výsledek je ten,  e se situace zjednodu uje na to,  e TC pohání
elektrina z
> hnedouhelných elektráren s úcinností rekneme 28%. TC s prumerným (!!!)
> topným faktorem 3,5 má tedy celkovou úcinnost 98%.  To je ú asné ve
srovnání
> s el. prímotopy, které mají úcinnost tech 28%, dobré ve srovnání s
kamny ci
> starým kotlem  na uhlí s úcinností 60 a  70%. Ve srovnání s kotlem na
zemní
> plyn (85 a  110%) nebo moderním kotlem na tuhá paliva (80 a  90) je to
tak
> stejné.
> Otázka zní, jaký je SKUTECNE prumerný topný faktor. To zále í v dy na
> konkrétní instalaci, napr. bivalentní elektrokotel be ne kryje 10 a
20%
> spotreby, a to se musí zapocítat! U vzduchových TC topný faktor dost
kolísá
> behem roku i dne, u TC se zemním kolektory klesá k jaru, TC s vrty
pracuje
> celekm vyrovnane. Osobne se domnívám,  e dosáhnout opravdu celorocne v
> prumeru 3,5 není  ádná sranda a veril bych tomu jen u TC s vrty. U
> vzduchových bych pocítal tak nanejvý  2,5.
> Záver z 1/: TC s dobrým topným faktorem je dobrá náhrada prímotopu a
starých
> uhelných kotlu.
Chci jen dodat, že závěr malinko neodpovídá tomu co je 
uvedeno v textu, tedy bude-li faktor kolem čísla 3 (včetně 
dodatkového elektrokotle) pak je to srovnatelné dokonce i s 
plynem a obyvatelé na plynu nebudou tolik hýřit elektřinou v 
ostatních spotřebičích. Takže ten závěr bych s tvým dovolením 
spíše viděl takto:
TC s dobrým topným faktorem je dobrou náhradou prímotopu a 
starých uhelných kotlů podobně jako dobrý plynový kotel s 
kondenzačním stupněm. Dobrého topného faktoru 
nedosáhneme u TC vzduch-vzduch.

> 
> ad 2/ Je to podobné jako s energií. Kdy  vyhodím starý kotel na uhlí a
> porídím TC, hromada uhlí co za zimu spálím bude pribli ne stejná. V
> elektrárne se ale spálí lépe, tj, s lep ími emisemi (mimo CO2, ov em,
to se
> nezmení). O rád se sní í emise SO2, asi o polovinu NOx a a  o dva rády
CxHy
> (tohle fakt berte s velkou rezervou). Pozor, beru-li v úvahu  e
elektrina se
> nedelá jen z uhlí, bude to mnohem a mnohem slo itej í.
> V porovnání TC se zemním plynem vyjde plyn vet inou o neco lépe ve v
ech
> parametrech.
> Osobne vidím jako nemalou prednost TC to,  e se v nich nedá spalovat
odpad z
> domácností :-)
> Záver z 2/: TC je dobrá náhrada prímotopu a starých uhelných kotlu, ve
> srovnání ze zemním plynem se zázrak nekoná. 
Ve srovnání s dobrým biomasovým kotlem to dopadne ještě 
hůře, neboť zde odpadají i emise CO2. A budu-li v pyrolitickém 
kotli pálit boty, tak se mi to brzy hodně nevyplatí (pokud to 
ovšem vůbec jde)

> 
> ad 3/ TC jsou vet inou plneny freony (existují i TC plnená butanem tu
ím;
> veká TC mohou být plnena cpavkem). Vesmes jde o tzv. mekké freony
(tvrdé
> jsou  zakázány), které ozonovou vrstvu nicí "jen" 20x méne ne  freony
tvrdé.
> Existují  i mekké freony, které jsou úplne ne kodné, ale ty údajne zas
> fungují jako skleníkové plyny. Nicméne z TC by normálne nemelo
uniknout nic,
> pri oprave by se mely frony odsát. Myslím,  e tenhle problém je u TC
vyre en
> nejlépe.
> 
> ad 4/ Ten, kdo staví rodinný dum, si obvykle klade otázku: proc bych
mel za
> vlastní peníze chránit  ivotní prostredí v ech okolo? A pak udelá to,
co se
> mu líbí. Dodatecne si pro to hledá ekonomické zduvodnení. Chce-li kdo
topit
> levne, porídí si kotel na uhlí, nanejvý  na drevo. Kdo chce komfortní
> topení, rozhoduje se mezi TC, zemním plynem (ev. propanem ci LTO) a
> prímotopem. TC je bezkonkurencne provozne nejlevnej í. Investicne 2x
nebo 3x
> dra  í ne  treba zemní plyn. Dokud SF P dával 30% dotace na potkání,
bylo to
> zajímavé. Ted je nutno mít barák s tak nízkou spotrebou,  e je otázka
zda
> neporídit za pár korun prímotopy.  Aktuální prednost TC je to,  e
domácnost
> odebírá 22 hodin denne levný proud pro osvetlení, lednicku atd. Ve
srovnání
> s tím, kdo topí plynem nebo uhlím to mu e udelat za rok úsporu 3 a  5
tisíc
> Kc.
> Investice do vytápení je v dy sázka do loterie,  porizuje na 15 - 30
roku.
> Kolik bude stát elektrina a kolik ostatní paliva, je ve hvezdách.
> Záver z 4/: ekonomická (ne)výhodnost závisí na konkrétních podmínkách
a
> nelze ríci predem, "jestli se mi to vyplatí"
U tohoto bych mel  jednu poznámku. Šťastlivec, který získá 
nepřiměřeně výhodnou sazbu D55 jistě nebude příliš dbát na to 
aby šetřil elektřinou v jiných spotřebičích, mylsím, že tento fakt 
se odrazí negativně na nárůstu spotřeby v průběhu roku, což 
jistě k ekologii nepřispěje.


> Suma sumárum: TC je pomerne dobrá náhrada starých elektrických a
uhelných
> vytápení. Lze najít i lep í mo nosti. I hor í. I levnej í, i dra  í. A
> nezapomínejme:   patným návrhem a provedením se dá i slu né TC zkazit
(to
> platí ostatne i o cemkoli jiném).
> Karel Srdecný
> 

ZO CSOP Veronica
Panska 9, 602 00 Brno
tel.: 542 422 751
e-mail: veronica AT ecn.cz

_______________________________________________
Ekodum mailing list
Ekodum AT fsv.cvut.cz
http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.467 / Virová báze: 266 - datum vydání: 1.4.2003
 

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.467 / Virová báze: 266 - datum vydání: 1.4.2003