RE: [Ekodum] problematika tepelnych cerpadel

[Karel Srdeèný <ekowatt AT cmail.cz>]

pozor, bude to dlouhé :-((
Kritiky prosím, aby reakce zkusili rozdelit k jednotlivým bodum, bude to
prehlednejší....díky
Karel Srdecný

K tepelnému cerpadlu (TC) je možno pristupovat z ruzných hledisek:
1/ efektivita užití paliva
2/ produkované emise
3/ vliv na ozonovou vrstvu
4/ ekonomika investice

ad 1/
TC je obvykle poháneno uhlím, plynem a uranem, které se spalují v
elektrárnách. (na posledním Pragothermu bylo k videní i TC pohánené plynovým
spalovacím motorem - uvidíme, jak se to chytne). Úcinnost výroby elektriny
(a emise pri tom vznikající)  je složitejší, než se zdá na první pohled.
Obycejné tepelné elektrárny mají úcinnost cca 28%. Nekteré ale produkují i
využitelné teplo, takže tam je úcinnost vyšší. Težko ríct, zda je teplo
odpad z výroby elektriny, nebo naopak :-).  V soucasné dobe se také cca 1/3
produkce elektriny vyváží do zahranicí - vyváží se elektrina z jádra, nebo z
uhlí? Cca 1/3 produkce dodávají tzv. nezávislí výrobci (mimo CEZ), u nichž
je obtížné zjistit, co vlastne spalují a kolik produkují tepla a elektriny
(byl by to hezký námet na nejakou seminární práci...).
Výsledek je ten, že se situace zjednodušuje na to, že TC pohání elektrina z
hnedouhelných elektráren s úcinností rekneme 28%. TC s prumerným (!!!)
topným faktorem 3,5 má tedy celkovou úcinnost 98%.  To je úžasné ve srovnání
s el. prímotopy, které mají úcinnost tech 28%, dobré ve srovnání s kamny ci
starým kotlem  na uhlí s úcinností 60 až 70%. Ve srovnání s kotlem na zemní
plyn (85 až 110%) nebo moderním kotlem na tuhá paliva (80 až 90) je to tak
stejné.
Otázka zní, jaký je SKUTECNE prumerný topný faktor. To záleží vždy na
konkrétní instalaci, napr. bivalentní elektrokotel bežne kryje 10 až 20%
spotreby, a to se musí zapocítat! U vzduchových TC topný faktor dost kolísá
behem roku i dne, u TC se zemním kolektory klesá k jaru, TC s vrty pracuje
celekm vyrovnane. Osobne se domnívám, že dosáhnout opravdu celorocne v
prumeru 3,5 není žádná sranda a veril bych tomu jen u TC s vrty. U
vzduchových bych pocítal tak nanejvýš 2,5.
Záver z 1/: TC s dobrým topným faktorem je dobrá náhrada prímotopu a starých
uhelných kotlu.

ad 2/ Je to podobné jako s energií. Když vyhodím starý kotel na uhlí a
porídím TC, hromada uhlí co za zimu spálím bude približne stejná. V
elektrárne se ale spálí lépe, tj, s lepšími emisemi (mimo CO2, ovšem, to se
nezmení). O rád se sníží emise SO2, asi o polovinu NOx a až o dva rády CxHy
(tohle fakt berte s velkou rezervou). Pozor, beru-li v úvahu že elektrina se
nedelá jen z uhlí, bude to mnohem a mnohem složitejší.
V porovnání TC se zemním plynem vyjde plyn vetšinou o neco lépe ve všech
parametrech.
Osobne vidím jako nemalou prednost TC to, že se v nich nedá spalovat odpad z
domácností :-)
Záver z 2/: TC je dobrá náhrada prímotopu a starých uhelných kotlu, ve
srovnání ze zemním plynem se zázrak nekoná

ad 3/ TC jsou vetšinou plneny freony (existují i TC plnená butanem tuším;
veká TC mohou být plnena cpavkem). Vesmes jde o tzv. mekké freony (tvrdé
jsou  zakázány), které ozonovou vrstvu nicí "jen" 20x méne než freony tvrdé.
Existují  i mekké freony, které jsou úplne neškodné, ale ty údajne zas
fungují jako skleníkové plyny. Nicméne z TC by normálne nemelo uniknout nic,
pri oprave by se mely frony odsát. Myslím, že tenhle problém je u TC vyrešen
nejlépe.

ad 4/ Ten, kdo staví rodinný dum, si obvykle klade otázku: proc bych mel za
vlastní peníze chránit životní prostredí všech okolo? A pak udelá to, co se
mu líbí. Dodatecne si pro to hledá ekonomické zduvodnení. Chce-li kdo topit
levne, porídí si kotel na uhlí, nanejvýš na drevo. Kdo chce komfortní
topení, rozhoduje se mezi TC, zemním plynem (ev. propanem ci LTO) a
prímotopem. TC je bezkonkurencne provozne nejlevnejší. Investicne 2x nebo 3x
dražší než treba zemní plyn. Dokud SFŽP dával 30% dotace na potkání, bylo to
zajímavé. Ted je nutno mít barák s tak nízkou spotrebou, že je otázka  zda
neporídit za pár korun prímotopy.  Aktuální prednost TC je to, že domácnost
odebírá 22 hodin denne levný proud pro osvetlení, lednicku atd. Ve srovnání
s tím, kdo topí plynem nebo uhlím to muže udelat za rok úsporu 3 až 5 tisíc
Kc.
Investice do vytápení je vždy sázka do loterie,  porizuje na 15 - 30 roku.
Kolik bude stát elektrina a kolik ostatní paliva, je ve hvezdách.
Záver z 4/: ekonomická (ne)výhodnost závisí na konkrétních podmínkách a
nelze ríci predem, "jestli se mi to vyplatí"

Suma sumárum: TC je pomerne dobrá náhrada starých elektrických a uhelných
vytápení. Lze najít i lepší možnosti. I horší. I levnejší, i dražší. A
nezapomínejme:  Špatným návrhem a provedením se dá i slušné TC zkazit (to
platí ostatne i o cemkoli jiném).
Karel Srdecný

> -----Pùvodní zpráva-----
> Od: ekodum-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:ekodum-bounces AT fsv.cvut.cz]za
> uživatele Veronica
> Odesláno: 23. dubna 2003 8:41
> Komu: ekodum AT fsv.cvut.cz
> Pøedmìt: [Ekodum] problematika tepelnych cerpadel
>
>
> Vazeni eko...
> Kdyz slysim pojem tepelne cerpadlo, tak v podstate nevim jestli
> mam verit vyrobcum, kteri hlasaji jak to je ekologicke a nebo si
> mam vzit do ruky tusku a chvilku pocitat kilowatthodiny a pote
> zjistit, ze je to s tou ekologii vlastne dost na stiru. Ja osobne
> jsem asi proti tepelnym cerpadlum dost zaujaty, ale rad bych
> slasel i nezory ostatnich.
> K teto vyzve k diskusi mne vede hlavne fakt ze mnozi
> ekologove - tedy myslim skutecni ekologove (Hnuti Duha, Vita -
> Ostrava a snad i dalsi) instalace tepelnych cerpadel spise
> podporuji (nemluve o SFZP). Myslim si, ze hlavne mezi temito
> organizacemi by melo byt jasno, aby nazory plynouci od nas v
> nasich tiskovych zpravach a clancich nebyly tak hrube
> nejdnotne.
> Otazka tedy je: Kdy a za jakych realnych okolnosti lze tepelne
> cerpadlo povazovat za ekologicke? A naopak kdy rozhodne k
> ekologii neprispiva a je to jen kamuflaz?
> Ludvik Trnka
> ZO CSOP Veronica
> Panska 9, 602 00 Brno
> tel.: 542 422 751
> e-mail: veronica AT ecn.cz
>
>
> ---
> Príchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003
>
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003