Dobrý den,
Děkuji za komunikaci. Je zde opravdu lepší si zavolat, je tady stále nedorozumění.
Jednak mezníky dát může (zeměměřič), když na ústním jednání tyto nikdo nerozporuje a ten co nepřišel nemůže o způsobu stabilizace rozhodovat. Jednak mnoho bodů může již stabilizaci
mít. To že je bod označen dočasně ještě nezakládá nemožnost s ním nakládat jako s upřesněným bodem, když to samozřejmě možné je.
Zpřesnění pozemku za např. 10 let může udělat kdokoliv, je na vlastníkovi ať si hájí svá práva. Koneckonců klidně můžete udělat ten GP na upřesnění hned a bude-li po té době vycházet
ze stejné mapy KN v potřebném rozsahu, pak je zapsatelný. A o kolíky, mezníky a cokoliv jiného se vlastník opravdu musí starat. Myslíte, že mezník není jednoduché vytáhnout – velmi jednoduché. Zapomene-li vlastník na to, že si může hranici upřesnit, pak jeho
problém, „právo přeje připraveným“.
Pane kolego, místní šetření, např. při mapování je něco úplně jiného. Je to vlastně celá komise a ta je zákonem obdařená pravomocemi. Vlastně pozemky při mapování teprve vznikají,
jen při nesouhlasu se přebírají z původní mapy. Při pozemkových úpravách je také místní šetření a také komise, nedá se srovnat se seznámením s vytyčenou hranicí. Jistě by bylo možné tento institut rozvést, ano je to na debatu. Pozemkové úpravy a mapování mají
trošku vyšší právní zájem si myslím, než zájem dvou vlastníků, ale to je také na debatu.
Navíc, když se bude soudit vlastník s katastrem, nebo s pozemkovým úřadem, tak to geometra moc bolet nebude, ale když se vlastník začne soudit přímo s Vámi, pak to bude horší.
Již toho bylo řečeno dost, tímto ukončuji své připomínky k tématu.
Ať se daří.
Jan Pěčonka
From: katastr-request AT fsv.cvut.cz <katastr-request AT fsv.cvut.cz>
On Behalf Of Tom Fuk
Sent: Thursday, April 18, 2024 12:30 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: Re: [Katastr] GP rozdělení pozemků - zpřesnění
Dobrý den,
Máme asi jiný pohled na právní pojem vydržení - nechci, aby diskuze o tom přesáhla zaměření tohoto vlákna. Jen k tomu jak píšete - po 10 letech provést zpřesnění. Dovedete si představit, že autorizovaný zeměměřický inženýr provede vytyčení pozemku, zatluče
kolíky (mezníky dát nemůže) a objednateli řekne "Pěkně se o ty kolíky starejte, za deset let vám možná udělám zpřesnění.... Tedy jestli na to nezapomenu nebo už nebudu v důchodu..." Za mě to je nesmysl.
Jinak k tomu vyjádření / nevyjádření spoluvlastníka hranice - myslím, že se tak běžně postupuje při místním šetření. Dá se termín, kdo přijde, může se vyjádřit, kdo nepřijde, má myslím měsíc na vyjádření a když označenou hranici nerozporuje, je zanesena do
katastru.
Hezký den
V. Hrubý
Odpověď viz níže v textu barevně.
Jan Pěčonka
Dobrý den,
já navážu na Lindu Poustkovou a chtěl bych se zeptat J. Pečonky na základě jakého zákona má jistotu, že v budoucnu nebude mít taková stavba problém s umístěním.
Netvrdím, že nebude mít problémy, to záleží na urputnosti dotčených stran. Tvrdím však, že vytyčení hranice pozemku i podle KK 8 je dostatečným a jednoznačným podkladem pro případné rozhodnutí stavebního
úřadu k umístění stavby. Implicitně to nikde v zákonu nenajdete, spíše to vychází z logiky věci a účelu předpisů. Podstatnou oporou pro tato tvrzení jsou spíše rozsudky soudů, je potřeba je hledat. Uvádím příkladem dva, které na sebe navazují (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/ksph/55-a-58-2022-49
a ten druhý https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/4-as-240-2018-38
)
Zároveň k názoru T. Fuka dodám, že tam vidím možnost všech dotčených vlastníků svobodně se k upřesňované hranici vyjádřit i případně vytyčení zpochybnit. Pokud tak neučiní, je to také jejich svobodné rozhodnutí s tím, že v dopise budou
upozorněni, že pokud se do dané doby nevyjádří, bude to bráno jako souhlas s vytyčenou hranici a provede se její zpřesnění.
Tohle konkludentní uznání hranice je více než sporné a právo již od obecného občanského zákona umožňuje překlenout případný souhlas druhé strany až dostatečným časem (např. užívaní a držby), dobrou
vůlí a oprávněním (právem). Nedoporučil bych si nikomu dělat nárok na věc, která v sobě zahrnuje míru nejistoty. V právu už vůbec ne. Bude-li však v budoucnu uzákoněna tato verze, pak bude (měl bych k ní stejné výhrady jako k zpřesnění konkludentně bodu napojení
na znatelné hranici.
Vydržení je zcela jiná právnická záležitost, nevím proč by měla být vztahována k odbornému vytyčení pozemku. Myslíte, že by někde vydržely vytyčené kolíky 10 let?
Vy jste dobrý, v horní větě byste zpřesnil hranici defacto skoro okamžitě po vytyčení hranice a vydržení nabytí oprávněné držby byste neřešil tímto zjednodušeným způsobem. Vydržení se tímto samozřejmě
nevztahuje k odbornému vytyčení pozemku, ale vytyčení hranice pozemku, respektive jeho následná držba vede k vydržení pozemku. Co se týká kolíku v terénu, tak ty vydrží i mnohem déle, čehož jsme stále svědkem (a jinak, není dřevo jako dřevo).
---------- Původní e-mail ----------
Od: Linda Poustková <lin.p AT centrum.cz>
Komu: katastr AT fsv.cvut.cz
Datum: 17. 4. 2024 13:21:23
Předmět: RE: [Katastr] GP rozdělení pozemků - zpřesnění
Dobry den,
a vi nekdo, jak by to dopadne pro vlastnika RD s odtsupem 2 od odborne vytycene hranice v pripade, kdyz nakonec po soudnim sporu bude ona hranice jinde??
Dekuji Linda Poustkova
______________________________________________________________
> Od: "Jan Pěčonka" <peconka AT hdgeo.cz>
> Komu: "katastr AT fsv.cvut.cz" <katastr AT fsv.cvut.cz>
> Datum: 17.04.2024 08:58
> Předmět: RE: [Katastr] GP rozdělení pozemků - zpřesnění
>
Dobrý den pane kolego,
S Vašim názorem lze souhlasit, ale až po splnění dalších podmínek. Není možné upřesnit hranici pozemku bez svobodné vůle všech dotčených vlastníků. Jak jsem již někde psal, tak
bych uvítal možnost, že po vytyčení hranice pozemku, (a jak doplňujete po protokolárním seznámením, možnosti se vyjádřit tomu, kdo nebyl ….) a po splnění podmínek jako u vydržení: 1. 10 let od vytyčení, 2. dobrá víra (tedy vím, že ten pozemek není historicky
jinde), 3. oprávnění podle listiny – zde vytyčovací dokumentace, nejlépe doplněna o právní větu. Po 10 letech poté podat návrh na upřesnění pozemku s GP a odkazem na vytyčovací dokumentaci (nebo jejího předložení).
Myslím si, že mnoho věcí by se tímto vyřešilo a nebylo by nutné se o danou hranici soudit. Deset let je dlouhá doba na to, aby se oprávněný ozval a věc začal řešit.
Jinak bych Vás trochu poopravil v tvrzení, že po vytyčení hranice nemůže vlastník stavět a to kvůli odstupové vzdálenosti 2 m. Naopak, prokáže-li vlastník, že si nechal odborně
vytyčit pozemek (byť s nejistotou v KK8), projekt je právě 2 m od této vytyčené hranice pozemku, pak nic nebrání stavebnímu úřadu k tomu, aby umístění stavby svým rozhodnutím povolil. Zde musí případně soused podat návrh k soudu o předběžné opatření, nebo
přímo žalobu o určení hranice, když tvrdí, že je hranice jinde a tuto skutečnost prokázat. Tím samozřejmě stavbu zastaví, ale nepodá-li podnět, pak stavebník může v klidu postupovat dále. Chroničtí „nesouhlasiči“ tak nemají svou svévoli jako trumf, ale musí
také něco dokazovat.
Jan Pěčonka
Dobrý den,
Můj názor na zpřesnění vlastnické hranice je, že AZI, jako specialista v oboru, by měl mít větší důvěryhodnost státu. Pokud AZI provede vytyčení pozemku, které je schopen doložit a třeba před soudem obhájit,
prokazatelně obešle všechny vlastníky s pozvánkou do terénu a dá jim možnost vyjádřit nesouhlas i když se nedostaví, tak v případě, že nebude projeven nesouhlas, může přes GP proběhnout zpřesnění
vl. hranice.
Jde o to, že třeba kvůli jednomu strejdovi, kterému je 75, má spoluvlastnický podíl 1/16 a žije na Slovensku nemůže zpřesnění proběhnout. Tím pádem není teoreticky možné třeba zahájit stavbu, která má být 2 m od pozemku souseda...
Zdravím
Tomáš
Dobrý den,
Napřed krátká reakce panu Smutnému
-
červeně zvýrazněný text nechápu. Nejistá hranice uvnitř mého "panství" mně nemusí trápit, ale prodávat někomu pozemek s tím, že tady ta hranice je nejistá a v budoucnu se o ni můžem hádat?
Toto přeci řešíme skoro pořád, kdy vám vlastník sdělí, že původně to byly všechno pozemky jedné rodiny, poté se předali různým dětem, nebo strejčkům, pro dobré vztahy nikdo neřešil ploty, rozhrady, i když ze zeměměřických dokumentací jsou
tyto (snad) jednoznačně určeny. Následuje prodej třetím osobám, nebo do hry vstupují partneři nových majitelů původních rodin, potřeba vjezdu na pozemek, projetí frézou za dům a …. Mnoho dalších důvodů a najednou se tonoucí stébla chytá a hledá oporu v zeměměřiči.
Rodinné předávání části pozemků je jeden z největších třaskavých náloží budoucího užívání pozemků.
Níže barevně v textu pana kolegy Habala komentáře.
Dobrý den,
za mě to vidím následovně jsou v zásadě 3 možnosti zpřesnění bodů v rámci GP:
- Pseudo zpřesnění pomocí tichého souhlasu, kdy ovšem bodům ponechávám původní SOBR. V tomto případě se do GP nad popisové pole neuvádí ani věta o potřebě doložení souhlasného prohlášení ani se
nepíše Geometrický plán pro "průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků".
Všichni jistě z mých komentářů ví, že
tichý souhlas považuji osobně za překročení kompetence katastrální vyhlášky dané jí katastrálním zákonem (KZ). Pozorný čtenář stanovisek Úřadu také ví, že onen tichý souhlas je daný naroveň upřesnění
hranice pozemku podle § 50 KZ a že onu listinu nahrazuje právě konkludentní souhlas. Je také známo, že Úřad a ZKI považují za geodeticky významné, přiřadit každému měřenému bodu s jiným KK než 3 právě onu souřadnici zjištěnou měřením a to bez ohledu na velikost
odchylky (byť se jedná o 1 cm). Tuto odbornou věc si zde dovolím nyní neřešit.
Z pohledu Úřadu není tedy možné ponechat bodu napojení, který dostává KK 3 souřadnice polohy shodné s obrazem (tedy nejsou-li na centimetr shodné po zaměření). K tomu jsem již v minulosti psal.
Z pohledu Úřadu je tedy takový GP zároveň GP pro zpřesnění hranice pozemku. Budu moc rád, když nás někdo z úřadu vyvede z tohoto případného omylu. V tomto případě se věta nad popisovým polem opravdu neuvádí,
protože postrádá smysl a žádná listina se nedokládá.
- Klasické zpřesnění v rámci jednoho LV. Zde již uvedu geometrický plán pro "průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků", ale nad popisové pole neuvádím větu o potřebě doložení souhlasného prohlášení.
Zákazník ohlásí na podkladě formuláře "Ohlášení zpřesněného geometrického a polohového určení pozemků téhož vlastníka" kde mu ověřím podpis já nebo si to udělá sám na Check pointu.
Ohlášení je vlastně obdoba listiny
souhlasného prohlášení a fakticky je zároveň touto listinou, která je z pohledu § 50 KZ nutnou listinou. Podle mě je doložení věty nad popisovým polem GP potřeba. Neuvedení věty však jistě není překážkou
potvrzení plánu. Věta nad popisovým polem může být modifikována, neboť je jen obsažena v příloze vyhlášky 17.5 a vyhláška nemůže přirozeně pamatovat na všechny možné případy.
Zde bych vyzval Úřad o doplnění metodického návodu ke geometrickým plánům (jistě tuto konferenci sleduje) tak, aby nevznikaly zbytečné pochybnosti k výkladu a použití těchto principů.
3) Klasické zpřesnění mezi více LV kde bude na GP uveden jak účel vyhotovení tak věta o souhlasném prohlášení a na ohlášení katastru se použije pro změnu formulář "Ohlaseni-zpresneneho-geometrickeho-a-polohoveho-urceni-pozemku"
Takto mi to vždy na všech KP prošlo. Jinak snažím se zpřesňovat co to jde hlavně uvnitř jednoho LV např. když zaměřuji přístavbu tak většinou zpřesním celý obvod budovy. Přijde mi to ve výsledku jednodušší na zpracování než tam mít
různé SOBR a SPOL a obraz budovy v mapě pak odpovídá realitě když je to celé v kv.3.
Zde máte jistě pravdu. Některá ZKI dokonce považují za vadu, kdy tyto body na vnitřní kresbě neopravíte. Jde-li o body na vedlejší budově, pak bez ničeho, jde-li o body na hlavní stavbě, pak je potřeba podle
výkladu ve stanovisku doložit prohlášení (neboť budova se zapisovala do KN také listinou)
S pozdravem Jan Pěčonka
--
S pozdravem Ing. Jan Habal
---------- Původní e-mail ----------
Od: Ingeo Brno <ingeo AT ingeo.cz>
Komu: katastr AT fsv.cvut.cz <katastr AT fsv.cvut.cz>
Datum: 14. 4. 2024 10:20:17
Předmět: Re: [Katastr] GP rozdělení pozemků - zpřesnění
Dobrý den,
červeně zvýrazněný text nechápu. Nejistá hranice uvnitř mého "panství" mně nemusí trápit, ale prodávat někomu pozemek s tím, že tady ta hranice je nejistá a v budoucnu se o ni můžem hádat?
Jediný důvod proč to dělat, který mně napadá, je zpřesnění posledního bodu po němž se změní výměra. Ale radši bych měl jasně dannou hranici.
S přáním pěkného dne
Radek Smutný
Dne 13.04.2024 v 20:04 Jan Pěčonka napsal(a):
Dobrý den,
Podle názoru ČÚZK se při rozdělení pozemku, kdy kolem je jedno vlastnictví použije § 35 odst. 5 (věta druhá), listina souhlasného prohlášení (podle § 35 odst. 4 se nevyhotovuje), na GP je bod odznačen silně a název GP obsahuje i ono
upřesnění hranice. Např. viz bod 4 metodické pomůcky pro GP (po novelizaci).
Malý dovětek. Je-li hranice nejistá a takto ji vidí i vlastník a případně chce daný pozemek např. prodat (ten sousední), pak je na zvážení tento postup nevyužít. Pak je potřeba toto zdokumentovat v dokumentaci
ke GP tak, ať si může AZI s určitostí stát za svým rozhodnutím.
Jan Pěčonka
Dobrý den,
prosím o Vaše zkušenosti:
Vyhotovil jsem GP na rozdělení pozemků. Pozemky jsou jednoho vlastníka a dva body s KK 7 jsem zpřesnil na KK 3 podle § 35 odst. 4) katastrální vyhlášky. (jeden vlastník). Není žádná listina, souhlasné prohlášení, vyrozumění o napojení
bodu .......
Má být účelem GP rozdělení pozemku i zpřesnění hranice pozemků? Když bude jen rozdělení pozemků, může KP vrátit, že v popisovém poli není zpřesnění?
Vrátili mi GP, jen kvůli tomu, že v účelu GP není zpřesnění hranice.
Děkuji.
--
Libor Halás
tel: 731 576 765
|
