RE: [Katastr] pouze ortogonální mereni

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.

Vážená paní Poustková, asi nemáte na mysli klasickou „ortogonální metodu“ při které je pravý úhel vytyčován (resp. určován) hranolem, ale spíše tzv. “metodu konstrukčních oměrných“, k jejímuž případnému použití se ČÚZK před 2 roky vyjadřoval např. v čj. ČÚZK-01356/2017-22 z 14. 3. 2017. Z tohoto vyjádření ČÚZK pak vybírám následující pasáž:

„Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (dále jen „Úřad“) byl dne 25. ledna 2017 doručen Váš dotaz ohledně možného použití metody konstrukčních oměrných při určování podrobných bodů v rámci zaměření stavby a vyhotovení geometrického plánu. K Vašemu dotazu sdělujeme:

Úřad, jako ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí, je zmocněn k provádění činností podle § 3 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Úřad není kompetentní na žádost posuzovat jednotlivé konkrétní případy určování podrobných bodů v rámci výkonu zeměměřických činností ani dohlížet na jejich ověřování. Obecně však lze na základě bodu 10.1 přílohy vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zeměměřická vyhláška“), konstatovat, že se při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací, a to i při použití obecně platných geodetických principů, metod a postupů, pro jejichž výsledky měření nejsou stanoveny podmínky v bodu 10.2 přílohy zeměměřické vyhlášky (výčet zde uvedených podmínek je demonstrativní). Konkrétně k metodě konstrukčních oměrných lze odkázat kromě Vámi předložených odborných publikací i na Technologický postup pro podrobné měření polohopisu geodetickými metodami č. 984 210 TP-1/82.“

Možná by vám mohly být případně užitečné i následující řádky:

V předpisu bývalého ČÚGK č. 984 210 TP-1/82 (ČÚGK č. 246/1982-21 z 25.1.1982) nazvaném: „Technologický postup pro podrobné měření polohopisu geodetickými metodami“, ve znění Dodatku č. 1/85 (čj. 3775/1985-21 z 11.10.1985, účinného od 1. 1. 1986) a Dodatku č. 2/91 (čj. 4373/1991-21 z 9.12.1991, účinného od 1. 2. 1992), se k použití metody konstrukčních oměrných uvádělo následující:

V odstavci 4.152 (na str. 15-16):
(níže uvedeno už ve znění pozdějších dodatků č. 1/85 a č. 2/91)

„Předměty podrobného měření jsou pro jednotlivé třídy přesnosti základní mapy stanoveny předpisem /1/. Polárními souřadnicemi (směrem a délkou) se určí všechny podrobné body s těmito výjimkami:

a)

pravoúhlé výstupky na zdech a budovách se určí metodou konstrukčních oměrných a to do maximální šířky výstupku:

třída přesnosti mapování		maximální šířka v m
1		0,5
2		1,0
3		2,0
4		5,0
5		10,0

b)

leží-li body polohopisu na přímce, určí se polárními souřadnicemi jen koncové body přímky, ostatní body se určí průběžným staničením na této přímce (zejména body na rovných zdech budov),

c)

u pravoúhlých budov je možno ve třídách přesnosti mapování 3 až 5 polárními souřadnicemi určit tři hlavní rohy, pokud by určení čtvrtého bylo obtížné, u pravoúhlých objektů montované bytové výstavby 2 hlavní rohy,

d)

na hraničních zdech, podezdívkách, nestabilizovaných polních cestách, potocích, příkopech apod. se zpravidla polárně určí podrobné body jen na jedné, ale vždy stejné straně. Druhá strana se určí doplňujícími metodami.“

V odstavci 4.212 (na str. 16-17):
(níže uvedeno už ve znění pozdějších dodatků č. 1/85 a č. 2/91)

Metoda konstrukčních oměrných

Použije se při určení rohů pravoúhlých výstupků /odst.4.152 a)/ a ve třídách přesnosti mapování 3 až 5 i pro zaměření čtvrtého hlavního rohu pravoúhlých budov /odst. 4.152 c)/.

Metodu konstrukčních oměrných lze použít v případech, kdy rozdíl součtů rovnoběžných délek (součet rovnoběžných délek na jedné straně budovy mínus součet rovnoběžných délek na protilehlé straně budovy) nepřekročí hodnotu podle této tabulky.

třída přesnosti mapování		rozdíl součtů délek v cm
1		2
2		4
3		6
4		10
5		15

Předpis bývalého ČÚGK 984 210 TP-1/82 zpracovávala tehdejší Geodézie, n. p., Opava, ve spolupráci s VÚGTK, kde teoretický rozbor podle zásad vyrovnávacího počtu z hlediska přesnosti (a s ním související stanovení různých mezních kritérií) prováděl Ing. Miroslav Herda, CSc.

Osobně se domnívám, že na teorii vyrovnávacího počtu (resp. matematické statistice a zákonu o přenášení chyb) se od té doby nic nezměnilo a lze tedy mít za to, že metoda konstrukčních oměrných přináší z hlediska přesnosti dostatečně věrohodné výsledky toliko při dodržení výše uvedených zásad. Jinak (i při sebepřesnějším měření délek) by tato metoda v podstatě spočívala na pouhém „tvrzení o pravoúhlosti“, což je sama o sobě fyzikální veličina „odhadnutelná“ pouhým okem jen s nějakou omezenou úhlovou přesností (proto také bylo původně možné takto zaměřovat  pouze výstupky do šířky 2 m, aby se v důsledku nepřesného odhadu oné „pravoúhlosti“ nenapáchaly škody, vybočující z požadavků na přesnost výslednou).

V pozdějším "Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod" (čj. ČÚZK-01500/2015-22 z 30. 1. 2015) však bylo pro metodu konstrukčních oměrných uváděno na str. 29 v odst. 4.3.2.3.3 kritérium jiné (a jediné):

V odstavci 4.3.2.3.3 (str. 29):

Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky. Jednoduchými měřickými pomůckami lze prodloužit přímku maximálně o 1/3 její délky. Největší přípustná délka kolmice je 30 m. U budov, jejichž obvodové stěny svírají pravé úhly, lze výstupky do 5 metrů určit konstrukčními oměrnými mírami.

Nepodařilo se mi však zjistit dobu a konkrétní předpis, ve kterém došlo ke změně kritéria pro "maximální šířku výstupku", které bylo možné zaměřovat metodou "konstrukčních oměrných" z původně stanovených 2 m, na později stanovených 5 m. Co ke „změkčení“ původního kritéria vedlo netuším (tj. jaké odborné důvody).

Mohu jen ještě poznamenat, že tvrzení, že přístavba byla „zaměřena ortogonálně“ (tj. že ta pravoúhlost byla skutečně „měřena“, resp. „měřením ověřena“), považuji za docela odvážné. Moc bych se asi s katastrálním úřadem nepřel. Možná se dokonce jenom přete o správnou terminologii.

Hezký víkend Vám přeje

Lumír Nedvídek

 

 

-----Original Message-----
From: katastr-request AT fsv.cvut.cz <katastr-request AT fsv.cvut.cz> On Behalf Of Linda Poustková
Sent: Friday, May 17, 2019 2:59 PM
To: Katastr nemovitosti <katastr AT fsv.cvut.cz>
Subject: [Katastr] pouze ortogonální mereni

 

Dobry den, 

mela bych dotaz ohledne zamereni verandy  (zmena obvodu budovy) pouze orotgonalni metodou. Mapovy podklad DKM, vyhlasena  duben 2019.

Pripada mi nesmysl tam provadet mereni polarni metodou, kdyz vse bylo zmenreno a ja mam doplnit pouze verandu 2x 2m ke stavajicimu RD. V pripade ze nebude pozemek uplne zarostly mohu zamerit i kontrolni delky z vychodzich bodu mericke primky na kolny....

 

Je toto pripustne, stale vedeme dohady s KP, ze  ortogonalni metoda neni  mozna!!!!

  

Dekuji Linda Poustkova