[Katastr] § 81odst.3 KatVyhl

[Petr Holý <holy.p AT volny.cz>]

Dobrý den,
paní Poustková,
jestli u takových případů vytyčení-nevytyčení podle § 81odst.3 KatVyhl 
jen ověřujete měřením faktický stav v terénu (stejně jako mnoho dalších 
geometrů, kteří nechtějí narušovat faktické hranice a škodit 
vlastníkům), tak i když Vám to třeba vezme KP, tak možná časem narazíte 
u ZKI.

Popíšu konkrétní případ, kdy ZKI označil při dohledu za závadu, že se 
vyhledal a ověřil bod v terénu a zaměřila se jeho skutečná poloha, 
náhradou za vytyčení z pouze částečně dochovaných určujících prvků.

Bod byl byl při mapování zaměřený na přímku, ale z té přímky se dochoval 
jen její počáteční bod a délka přímky. Nedochoval se ani úhel na koncový 
bod, ani souřadnice koncového bodu. Společné body s jinou přímkou sice 
byly, ale jen na počátku přímky, takže by šlo o výpočet s naprosto 
nevyhovující konfigurací. Dále bylo možno udělat protínání z oměrných, 
sice s dobrou konfigrací, ale v jednom směru šlo o součet oměrek které 
sice prakticky byly v přímce, ale teoreticky být v přímce nemusely. Bod 
jsem tedy vyhledal v terénu podle oměrných z téhož náčrtu (byly tři a 
seděly do 10 cm), a usoudil, že bod má dochovanou původní stabilizaci z 
doby mapování. Šlo o roh přístavku k domu. (Jak se ukázalo dodatečně, 
tak i když šlo o spor mezi vlastníky, tak tento konkrétní bod ani jedna 
ze stran nezpochybňovala.) Po vyhledání v terénu jsem zaměřil skutečnou 
polohu. Měřené souřadnice ležely mezi souřadnicemi odsunutými z hliníku 
a oběma náhradními výpočty z podkladů, na obě strany v dopustných 
mezích. Usoudil jsem tedy, že vyhledání v terénu a zaměření skutečné 
polohy je nepřesnější a nejvhodnější rekonstrukcí bodu a uvedl tyto 
souřadnice do vytyčovacího náčrtu. ZKI to ale označil za závadu. V 
nálezu ZKI bylo uvedeno "souřadnice bodu 5 dle tohoto náčrtu výpočtem 
určit lze". ZKI na tom trval i přes mou písemně doručenou námitku. 
Případ byl celkově složitější, měl více rovin a obsahoval i fakticky 
sporný úsek. Ke konkrétnímu vytyčovanému bodu ale myslím, že jsem do 
těch pár řádků vtěsnal všechno podstatné a nic důležitého nevynechal.

V případě, že interpretace ZKI byla v souladu s oficiální linií ČÚZK, 
tak vytyčení vlastně znamená zpochybnění bodu v terénu jen na základě 
měřických odchylek, což v případě mapy 1:2880 může být i poměrně dost 
velká hodnota.

Mimochodem, případ měl neméně zajímavé pokračování. Když jsem na stejné 
parcele po několika letech dělal g.p., tak jsem nález ZKI respektoval a 
bod vypočetl. Zvolil jsem raději výše popsané protínání z délek, které 
se v daném případě jeví jako spolehlivější než přibližně trojnásobné 
prodloužení přímky za poslední daný bod (které uváděl ZKI jako příklad 
možného výpočtu). Oba výpočty dávaly polohu +/- 10 cm stejnou, vůči bodu 
v terénu byly oba asi o 20 cm, čili vše do odchylek, varianta výpočtu 
tedy nebyla nijak rozhodující. Tentokrát jsem ale narazil na KP. Na KP 
už měli rozpracovanou DKM a kategoricky mi sdělili, že bod vypočíst 
nelze, a že musím použít jejich souřadnice. Ty souřadnice měli odsunuté 
z PET, protože PET je geometrické a polohové určení a protože tak 
vycházela výměra. Vůči těmto souřadnicím odsunutým z PET ale nevycházely 
mezní odchylky pro oměrné z terénu, a byla překročena i mezní odchylka 
mezi výpočteným a odsunutým bodem. Pracovník vytvářející DKM trval na 
tom, že odchylky se posuzují vůči PET (geometrické a polohové určení) a 
ne vůči hliníku, i když šlo o obkreslenou hranici. Nakonec se tam po 
delším dohadování a za přispění potvrzovatele použily souřadnice z 
hliníku, vůči kterému terén souhlasil do odchylek. Žádný vlastník tedy 
nakonec neutrpěl újmu vynuceným vytyčením mimo vyšetřenou hranici. KP 
ale ani po delším dohadování nedovolil použít ani zaměření bodu v terénu 
(s kódem odsunutého bodu), ani žádnou z verzi výpočtu z podkladů (s 
žádným kódem).

Jediné, v čem se ZKI a KP shodly, že nelze bod vyhledat v terénu pomocí 
oměrných, zajistit těmi oměrnými a zaměřit jeho skutečnou polohu.

Přitom v konkrétním případě měřené souřadnice leží mezi bodem vypočteným 
podle ZKI a bodem odsunutým podle KP. Poloha bodu, kterou požadoval 
vytyčit ZKI, tedy leží od mnou vytyčeného bodu přesně na opačnou stranu, 
než je zákres v mapě který tvoří geometrické a polohové určení.

Kdyby se ten g.p. dělal letos, tak by se tento bod, kvůli k.k., 6 musel 
opět vytyčovat. Tím pádem, vzhledem k postojům místně příslušného KP a 
ZKI, mimo hranici v terénu. Jen mi dodnes není jasné, na jakou stranu od 
bodu v terénu by to bylo formálně správné.

Takže nejde jen o nadbytečné práce, ale někdy bohužel i o práce, které 
budou zbytečně zpochybňovat faktický a mnohdy i původní stav hranice v 
terénu. A když je někde drobný posun a vydržení, tak bude záležet na 
tom, jestli přijde dřív mapování, nebo bude nutné udělat nějaký g.p. Až 
do teď se při mapování i zaměřování g.p. postupovalo stejně. Když 
hranice opticky odpovídala a šla v rozumných mezích do mapy, zaměřoval 
se faktický stav a nijak se nezpochybňoval.

Druhou část odst.3 §81 KatVyhl evidentně vymyslel někdo, kdo o 
praktickém vytyčování a spektru různých případů asi neví vůbec nic. 
Hlavně asi neví nic o tom, že je většina označených hranic vlastníky 
uznávána, že sporných případů je naprostá menšina,a že většina lidí o 
zpochybňování skutečných hranic vůbec nestojí.
Každý někdy udělá chybu. V tomto případě nás ale ČÚZK nutí postupovat 
systémově špatně, nelogicky a nekorektně vůči vlastníkům.

Nemyslím si, že se zbláznil svět. Myslím, že se jen zbláznili páni nahoře.
Petr Holý

---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je 
aktivní.
http://www.avast.com