RE: [Katastr] Dokladuji správně GNSS měření pro katastr?

[<Pavel.Taraba AT cuzk.cz>]

Dobrý den,

domnívám se, že než začneme z komára vyrábět velblouda a setrvávat u jednotlivě vytržených jednotlivostí, měli bychom se nad problémem vždy zdravě zamyslet normálním selským rozumem, v širším kontextu a pokud možno trochu z nadhledu, který nám umožní nahlédnout na problém i z jiných možných úhlů.

Svůj osobní názor k jednotlivým podnětům jsem jiným typem a barvou písma vepsal do textu původní zprávy.

Zdraví

Pavel Taraba

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of witi AT seznam.cz
Sent: Wednesday, January 23, 2013 4:17 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: [Katastr] Dokladuji správně GNSS měření pro katastr?

 

Dobrý den,

rád bych nadhodil otázku GNSS měření pro katastr nemovitostí. V následujících protokolech, které jsou vydány ČÚZK a je třeba je k ZPMZ ve většině případů přikládat, se objevuje v bodě 3.3 požadavek: "Výstup z výpočetního softwaru, kde jsou uvedeny hodnoty DOP a časy začátku a konce měření na bodech:" V otázce, zda je třeba uvádět začátek a konec měření, nebo postačuje uvést počet platných odečtů a pouze začátek měření, panuje drobná nejistota (SW jsou často postaveny na druhé variantě). I druhou variantu katastry většinou berou...ale..
Zde je třeba vzít do úvahy dvě věci:

1)      U RTK i Stop&Go , kdy není nutné dodržet tak dlouhou observační dobu jako u statických metod, se stává prioritním, aby výsledek byl vypočtený nejméně z pěti hodnot (odečtů), přičemž není podstatné, zda interval mezi nimi je 1, 2, 3 nebo 5 vteřin. U RTK se typicky používá interval 1 vteřina, ale nastavení intervalu je věcí uživatele (může třeba zapomenout zkrátit interval z 5 vteřin na 1 po předchozím použití aparatury pro měření rychlou statickou metodou), a není vhodné v obecně závazném právním předpisu striktně stanovovat interval na 1 vteřinu, jestliže i jiné intervaly (2, 3 i 5) jsou u RTK vyhovující (ještě správné, viz návody k použití).

2)      S ohledem na výše uvedené většina výrobců aparatur v případě použití RTK, na rozdíl od statických metod, neexportuje čas začátku a konce observace, ale právě čas začátku observace a počet impulsů. U každé metody exportují to, co je podstatné. U statické, kdy je nepodstatné, zda byl interval 5 či 10 vteřin, časy, ze kterých lze určit délku observace, která je v tomto případě podstatná k posouzení, zda byly dodrženy podmínky, při jejichž dodržení by výsledek měl být spolehlivý. U RTK pak čas počátku observace a počet impulsů.

Jestliže tedy je protokol řádně vyplněn, pak v případě statické metody najdeme v bodě 3.3 název souboru (nejspíš firemního exportu), který bude obsahovat čas začátku a konce observace a počet satelitů, z čehož lze snadno dovodit, zda byla dodržena potřebná délka měření, a v bodě 2.3 bude uveden i nastavený interval záznamu, který pak v tomto případě má vypovídací hodnotu spíše jen kontrolní (např. že u rychlé statické metody nebyl nastaven pro 8 minutovou observaci nevhodný interval záznamu 60 vteřin, což se může omylem i stát, neboť pracovník mohl zapomenout interval přenastavit po předchozí 24 hodinové sledovačce), v případě RTK pak v bodě 3.3 opět najdeme název souboru (nejspíš firemního exportu), ve kterém nejspíš bude zapsán čas začátku observace a počet impulsů, a v bodě 2.3 bude uveden jejich interval. Počet impulsů a interval záznamu pak má velký význam, neboť spolehlivě doloží, že např. při měření, které „od – do“ trvalo 5 vteřin, nebyly získány pouze dvě a půl hodnoty namísto potřebných 5. A v případě RTK mnohem méně podstatný konec měření lze snadno dopočítat.

(Trochu pro odlehčení: Lze to s nadsázkou přirovnat k situaci, kdy na otázku: „V kolik jsi se včera vrátil z večírku?“ druhý odvětí: „No, sešli jsme v 9, asi každou půlhodinu jsem měl pivo a po 6 pivech jsem šel rovnou domů.“ Je celkem rozumné již nevyžadovat, aby odpověď byla opravena na znění: „Vo půlnoci!“. Tazatel se k té informaci již celkem snadno bez obtíží stejně dopracoval a navíc získal celkem slušný přehled, co se dělo a, a to je podstatné, jaký asi byl výsledek.)

 

Kde je definována podoba níže uvedených protokolů a povinnost tyto protokoly přikládat?

Viz § 12 a vyhl. č. 31/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a níže uvedené www-Úřadu.

 

Je možné si formulář volně upravit a "časy začátku a konce měření na bodech" změnit na "časy začátku měření a počtu platných odečtů"? Anebo je třeba po dodavateli SW žádat opravu? Co na to ZKI, bude ortodoxně vyžadovat podobu uveřejněnou pod odkazy viz. níže?

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-prejimani-vysledku-GNSS
http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-PROTOKOL_GNSS1_PDF
http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-PROTOKOL_GNSS2_PDF

I když se jedná o otevřený formulář, do kterého je možné navíc doplnit rozhodné skutečnosti a informace, není vhodné jeho formu a obsah pozměňovat. Formulář byl vytvořen za účelem zjednodušení situace, umožňuje totiž, aby ten, kdo má kvalitu měření (oprávněnost dosažených výsledků) posoudit, našel potřebné informace vždy na stejném místě a nemusel je pokaždé znova vyhledávat na různých místech všech možných výstupních masek z nepřeberného množství všech možných firemních zpracovatelských software.

Další dotaz je k problému hodinového odstupu měření. Je vyžadována hodina mezi začátky 1. a 2. měření, anebo se jedná o časový odstup mezi ukončením prvního měření a počátkem druhého měření? Může jít důležitou informaci i pro RTK měření (ne vše se měří na 5 odečtů), i když předpokládám také význam u rychlé statické metody. Domnívám se, že vyhláška 31/1995 Sb. v platném znění tuto problematiku zcela nepostihuje.

Je logické, že měření GNSS jsou vůči sobě nezávislá, jestliže jsou jejich průběhy nezávislé. Je tedy potřeba posuzovat jejich celou observační dobu, neboť musíme posoudit dva časové úseky, po které panovaly určité observační podmínky. Je jedno, zda bylo měřeno postprocesní metodou nebo RTK. Na příkladu použití rychlé statické metody je lépe vidět, že je jasné, že v případě kdy jedna observace trvá 30 minut a druhá pouze 20 (obě při nejméně 4 satelitech), jsou obě vůči sobě nezávislé, jestliže ta 30 minutová obsahuje 20-ti minutový úsek, který je o hodinu posunut vůči druhé 20-ti minutové observaci, přičemž nezáleží na tom, ve které části 30-ti minutové observace se takový úsek nachází. Tím jsme to „zderivovali“ na problém odstupu dvou stejně dlouhých observací, pro které platí, že je jedno, zda posuzujeme jejich začátky či jejich středy (těžiště) nebo jejich konce.

Vyhovující je tedy, když např.: 1. observace proběhne v době 11:00-11:30 a druhá tentýž den v době 12:00- 12:20. Obě observace jsou dostatečně odlehlé a vyhovují tedy bodu 9.5 přílohy k vyhl. č. 31/1995 Sb. (ve znění pozd. předpisů). Ovšem, pokud 1. observace proběhne v době 11:00-11:30 a druhá tentýž den v době 12:30- 12:50, bude to z odborného hlediska lepší, neboť míra spolehlivosti, že jsou obě vůči sobě nezávislé, je vyšší, než jak „minimálně“ vyžaduje předpis.

Děkuji Vám za Vaše názory.

S pozdravem

Ing. Michal Witiska