RE: [Katastr] Účelové oddělování pozemků - hledám příklad z praxe

[Jiří Blábol <blabol AT azimut.cz>]

Dobrý den,

Osobně si myslím: zaplať pánbůh, že může vlastník nyní rozdělit pozemek pomocí zástavního práva. Dřívější norma byla vůči vlastníkovi ze strany KU naprosto šikanózní. Často jsme řešili případ, kdy vlastník koupil pozemek a pouze na nějakého jeho části mínil postavit RD. Druhou část chtěl například po několika letech předat dětem, ale bez zástavního práva. Taková skutečnost dříve byla nutná řešit pouze se souhlasem banky s převedením zástavního práva na pouze jednu část za několik let rozděleného pozemku. Prostě hrůza, kdy vlastník nemovitosti nemůže se svým majetkem nakládat!!!!

Proto myslím, že chyba není v katastrálním zákoně, který se podle mě vylepšil, ale ve stavebním. Dřívější úprava stavebního zákona totiž definovala účastníky stavebního řízení takto:

 

 

 

50/1976 Sb.

§ 34

Účastníci územního řízení

(1) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

(2) Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

(3) Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává.1b)

(4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.

 

Oproti tomu dnešní úprava dle 183/2006 Sb.,zní:

§ 85 Účastníci územního řízení

(1) Účastníky územního řízení jsou

a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.

(2) Účastníky územního řízení dále jsou

a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,
c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,
d) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35); v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.

 

Z gramatického výkladu §34 je zřejmé, že mohli být účastníky řízení i vlastníci pozemků, kteří přímo se stavbou nesousedí, ale přes uměle vytvořenou parcelu o šířce např.1m mohou být jejich práva dotčena.

 

Z gramatického výkladu §85 jsou naopak účastníci řízení pouze sousední vlastníci.

 

Dva příklady proč mi to přijde nelogické:

 

1)      Vodovodní přípojka z komunikace na můj pozemek. Pozemek komunikace je dlouhý 1 km a vede přes celou vesnici. Nevím proč by měli být účastníci UR téměř všichni vlastníci ve vesnici jen proto, že jejich pozemek sousedí s komunikací na které kilometr od nich realizuje někdo přípojku dlouhou 5m.

2)      Developer oddělí účelně 1m široký pruh od svého pozemku, aby se vyhnul nepříjemnostem při UR se sousedy.

 

 

K tomu celému ještě malá poznámka na závěr, každý občan může být ve svém bydlišti členem nějakého občanského sdružení, které může do územních řízení vstupovat a tak předcházet nepříjemnostem popsaným v bodě 2).  

 

Druhá poznámka: v prvotním textu  kolega Radek PETR dal územní a stavební řízení do jednoho pytle tato dvě řízení byť se zdají dosti podobná mají úplně jiný význam zatímco územní definuje základní princip co se vdaném území stane stavební už „jen“ ladí detaily, proto z pohledu nešťastných sousedů je důležité  hlavně územní řízení.

 

 

Hezký víkend

Jiří Blábol

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz
Sent: Friday, July 08, 2011 3:46 PM
To: redakce AT zememeric.cz; katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: RE: [Katastr] Účelové oddělování pozemků - hledám příklad z praxe

 

Dobrý den.

Nějaký jednoduchý ilustrativní obrázek lze jistě vymyslet.

Zdá se, že poslední novela katastrálního zákona popisovanou „přípravu stavby“ ještě zjednodušila.

Do 28.2.2009 znělo ustanovení § 27 písm. a) katastrálního zákona takto:

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků,

Od 1.3.2009 ustanovení § 27 písm. a) katastrálního zákona zní:

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků,

Bude-li pan redaktor Radek Petr chtít, půjčí si ode mne třeba 500,- Kč, nechá si ze svého pozemku geometrickým plánem oddělit pro něj potřebný pruh a ten mi dá jako záruku za poskytnutou půjčku do zástavy. Hranice rozsahu zástavního práva je od 1.3.2009 legálním důvodem pro vznik nového samostatného pozemku, který by mohl být třeba i oním „oddělujícím“ elementem pro jednání se stavebním úřadem. Taková zástavní smlouva spojená s geometrickým plánem bude do katastru vložena. Vlastník zůstane stejný.
Některá zákonná „vylepšení“ holt mohou přinést i vedlejší kontraproduktivní výsledky. L

 

Lumír Nedvídek

 

 

 

> Vážení kolegové,

>

> připravujeme článek na téma účelové oddělování pozemků.

> Nemáte někdo geometrák - obrázek, který by toto téma vhodně

> ilustroval?

>

> V devadesátých letech se rozmohla praxe účelově oddělovat

> pozemky a tak se zbavovat nepříjemných sousedů. Napomohl tomu

> výklad tehdejšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., kdo je

> sousedem a tudíž i účastníkem územního a stavebního řízení.

> Při oddělení i malé části vlastního stavebního pozemku a

> následného převodu na spřátelený subjekt, např.

> příbuzného či u s.r.o. na společníky – fyzické osoby, došlo

> ke změně souseda tak, že bylo zajištěno, aby všichni jednali

> ve shodě nad předloženým záměrem. Jednalo se často o nové

> komerční areály s obtěžujícími či nebezpečnými vlivy nebo jen

> s domněle předpokládanými nepříjemnostmi anebo o typické

> stavby tehdejší doby – čerpací stanice pohonných hmot. Při

> tehdejších možnostech zjednodušené evidence pozemků se

> vlastně „pravý“ soused o záměru nemusel ani dozvědět,

> případně reagoval až velmi pozdě a vlastně „padl do pasti“

> umně zvládnuté přípravě stavby...

>

> Předem díky. Obrázek bych potřeboval cca do týdne.

>

> Radek PETR, časopis Zeměměřič

>