RE: [Katastr] Geometrický plán na oddělení historického majetku obce nebo církve .

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.
K navozené otázce ohledně tzv. "historického majetku obce" bych rád učinil 
několik poznámek.

Především není vůbec zřejmé, co je míněno "lidovým" pojmem "historický 
majetek obce".
V ust. § 2 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. je stanoveno:
                       "§ 2
(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
   a) nezastavěné pozemky,
   b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob,
   c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek,
které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví 
České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1."

Jedná se tedy o stav vlastnictví k 31.12.1949, což je stav, který předchází 
poslednímu dochovanému stavu map bývalého pozemkového katastru (ty byly 
udržovány až do r. 1956 - do založení JEP).
Nelze tedy obecně a paušálně hovořit o parcelách zjednodušené evidence.
V některých případech bude vymezení hranic vlastnictví k 31.12.1949 docela 
oříškem, zejména když v mapě PK bude změť červených a různě přeškrtaných čar, 
aniž je samozřejmě z pouhé mapy patrné, k jakému časovému horizontu byla ta 
či ona čára platná.

Pozemky již přešly do vlastnictví obce ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 
Sb., tj. ke dni 24.5.1991, a teprve dnes se má tento přechod zaevidovat. Není 
tedy důležité, zda jsou snad evidovány ve vlastnictví ČR právě dnes, ale zda 
byly ve vlastnictví ČR k datu 24.5.1991. A zase můžete v některých případech 
bádat nad platným evidenčním stavem k tomuto datu.

Děláte tedy obecně průnik stavu EN k 24.5.1991 se stavem PK k 31.12.1949.

Navíc zákon č. 172/1991 Sb. vymezuje konkrétní podmínky a okolnosti, za 
kterých vlastnictví na obce nepřešlo, a to je také třeba vzít v úvahu (např. 
pozemek byl k 24.5.1991 zastavěn stavbou ve vlastnictví právnické osoby, nebo 
na pozemek byl uplatněn restituční nárok, atd.).

Samozřejmě dobře vím, že většina případů vůbec nebude tak složitá a 
komplikovaná. Ale v případě tzv. "historického majetku obce" nejde obecně o 
prostou obnovu stavu PK, ale o zcela nově vzniklou situaci, která musí 
odpovídat jejímu zákonnému vymezení.

Pokud se týká "identifikace parcel" tak ust. § 6 odst. 5 vyhlášky č. 162/2001 
Sb. zní:

"Identifikace parcel obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny 
souvisejících parcel posledního dochovaného stavu dřívějších pozemkových 
evidencí nebo stavu katastrálního operátu k určitému datu s parcelou nebo 
skupinou parcel vedených v katastru. Parcely se uvádějí podle katastrálních 
území a parcelních čísel. V případě, že nelze zákres hranic parcely dřívější 
pozemkové evidence nebo parcely podle stavu před obnovou katastrálního 
operátu ztotožnit se zákresem hranic parcely katastru, sdělí katastrální úřad 
žadateli, že identifikaci nelze provést bez vytyčení hranic pozemku v terénu 
a vyhotovení geometrického plánu."

Vyhláška č. 162/2001 Sb. tedy výslovně předvídá případy, kdy bude třeba 
vyhotovit GP právě pro účel identifikace parcel.
Tento účel GP však absentuje mezi výčtem případů, pro který se GP vyhotovuje, 
jak je uveden v ust. § 73 odst. 1 katastrální vyhlášky (č. 26/2007 Sb.). Z 
žádného obecně závazného právního předpisu pak nelze seznat, jak by takový GP 
pro identifikaci parcel měl vypadat a jakými zvláštními náležitostmi by snad 
měl být opatřen. Tímto nedostatkem ostatně trpěla i předcházející vyhláška č. 
190/1996 Sb.

Z ust. § 22 odst. 2 katastrálního zákona vyplývá, že identifikace parcel je 
veřejnou listinou, kterou vyhotovuje katastrální úřad. Nemůže ji tedy 
vyhotovovat soukromá sféra (tj. ani sebejednodušší identifikaci ani složitou 
identifikaci).

GP pro identifikaci parcel by dle mého názoru musel především obsahovat údaj 
o tom, k jakému určitému datu stavu dřívější pozemkové evidence byly pozemky 
nejprve vytyčeny a poté GP znovu odděleny.

Samotná identifikace parcel (byť s GP) však nemusí být pro zápis tzv. 
"historického majetku obce" podkladem vhodným a dostačujícím. Účelem 
identifikace totiž je porovnat stav dřívější pozemkové evidence (z určitého 
data) s aktuálním platným stavem KN.
Onen "historický majetek obce" však nemusí být takovým prostým porovnáním 
ještě správně vymezen. Je třeba totiž vzít v úvahu i ten stav EN k okamžiku 
přechodu vlastnictví (většinou k 24.5.1991) a vyloučit pozemky a jejich 
části, které na obec dle znění zákona přejít vůbec nemohly, byť byly v 
majetku ČR.

Pokud pan Blábol ještě uvedl, že k zaevidování "historického majetku obce" je 
někdy vyžadován i souhlas stavebního úřadu s dělením pozemků, považuji to za 
zvláštní.
K přechodu vlastnictví na obec totiž došlo ze zákona (a k datu účinnosti 
zákona), tj. ať s tím stavební úřad souhlasil či nesouhlasil a ať vznikly či 
nevznikly pozemky nevhodného tvaru. K dodatečnému zaevidování tohoto již 
právně existujícího stavu (existujícího skoro 20 let) by zřejmě nemělo být na 
překážku ani současné znění předpisů stavebních.

Lumír Nedvídek