Fw: [Katastr] Ještě souhlasné prohlášení

["Bc.Martin Baroch" <baroch AT geodeziekladno.cz>]



 

Dobrý den,

 

již koncem roku 2008 probíhala diskuze na Zeměměřiči, kde jsem napadal propojení souřadnic technických

a právních a zde máte odpovědi těch nejpovolanějších, za Úřad Ing. Kmínek, "za" geodety Ing. Polák a to bylo

ještě před vyhlášením platnost Vyhlášky :-))

 

2008-12-31 12:26:56 - úředníkDobrý den
pane Barochu, není mi známo, že by se připravoval "dvojí kód kvality 8" nepovažuji to za reálné a není mi jasný smysl. Zásadně nesouhlasím s tím, že zavedení kódu kvality v roce 1993 byl krok do slepé ulice. Domnívám se, že správně vedený kód kvality je užitečným atributem souřadnic, jelikož souřadnice (ač jsou vždy uváděny na centimetry) díky svému rozdílnému původu nemají stejnou vypovídací hodnotu o tvaru a rozměru pozemku. Ve svém příspěvku prakticky propagujete vedení katastrální mapy jako technicko-hospodářské. Od roku 1883 (s přestávkou po roce 1951) je zde snaha o dosažení jisté právní závaznosti katastrální mapy (dnes např. závazné geometrické určení). Stav, kdy katastrální mapa by byla vedena jako technicko-hospodářská bez vazby na právní vztahy, nepovažuji za žádoucí a návrat před rok 1989 či dokonce před rok 1964 si nepřeji. Dále nemohu souhlasit s tím, že převedením katastrální mapy do počítačového vyjádření včetně snahy o korekci zjevných lokálních deformací a vyrovnáním styku na hranici k.ú. (hranice se v rámci přepracování šetří a měří) katastrální mapu nějakým způsobem znehodnocuji (tu již dostatečně znehodnotila reambulace). Osobně jsem spíše příznivcem ponechání rozdílných (Gust., Sv.Št.) souřadnic obrazu od souřadnic polohy, avšak chápu i argumenty zastánců S-JTSK a navíc nás k tomu patrně zavazuje Směrnice EU. Ještě bych rád poznamenal, že odstoupit od souhlasného prohlášení není možné. Ale to je právní záležitost, a proto Vás jistě nezajímá. Na závěr si dovolím citovat: "…Musí tedy technik znáti i zařízení těchto starých katastrů, aby z nich čerpati dovedl to, čeho při sporné otázce jemu zapotřebí jest. Prameny tyto nutno studovati a znáti nejen ze stanoviska technického nýbrž i právního. Zejména otázce právní musí věnovati technik velkou pozornost, neb jedině znalost právních poměrů ve věcech těchto učiní ho samostatným v každém ohledu. Moderní technik musí býti vůbec i dobrým právníkem, má-li vyhověti všem požadavkům a státi se od právníků neodvislým." František Novotný – Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na Království České (r. 1896)
Jan Kmínek 2008-12-31 15:54:58

 

- jiný (napište kdo)Dne 18.12.2008 jsem v úvodu svého příspěvku napsal, že nemám nejmenší chuť zasahovat do debaty, která se pravděpodobně rozvine v nemálo příspěvků s odlišnými názory. Tomuto názoru jsem se však zpronevěřil již 20.12.2008, následně 30.12.2008 a poslední názory mi provokují k tomu, abych dnes pokračoval.
Nelze souhlasit s názorem pana Barocha z 30.12.2008 že „je načase přiznat, že zavedení kódů kvality bodů byl krok do slepé ulice“. Každá mapa má obecně tyto základní vlastnosti dané předpisem podle něhož vznikla (vyhláška úřadu, města apod.), nebo dané technickou zprávou (zeměměřické firmy) určující technicko-právní podmínky vzniku mapy: Mapa má vymezen územní rozsah, obsah (polohopis, popis případně i výškopis), formu (normovanou analogovou nebo častěji digitální, a to buď topologicky vektorově „čistou“ nebo nikoliv, to vše v místním nebo celostátně závazném referenčním systému) a KVALITU charakterizovanou zejména PŘESNOSTÍ geometrického základu mapy v daném referenčním systému a PŘESNOSTÍ podrobných bodů (polohopisu nebo i výškopisu). Většina map zobrazuje jednak podrobné body přímo měřených objektů a dále podrobné body převzaté pro daný účel mapy z jiných geoinformačních zdrojů. Proto například technická mapa (města/obce) bude pro účely správy území obsahovat podrobné body přímo měřené, podrobné body transformované do mapy z platné katastrální mapy a podrobné body transformované do mapy z podkladů a dokladů vlastníků a správců veřejné technické infrastruktury. Je tedy nasnadě, že vyhláška města/obce (nebo obdobný předpis) musí mj. vymezit charakteristiky přesnosti všech obsahových prvků vytvářené a spravované technické mapy města a odborníci na geoinformatiku budou muset velmi osvíceně tyto charakteristiky určit a také vymezit, jakými souřadnicemi (jedněmi, dvojími nebo snad i trojími) budou definována geodata o objektech mapy.
Tvrzení pana Barocha z 30.12.2008, že „jediná možnost mít kvalitní operát je klasické mapování (+PÚ) a argument, že nejsou peníze již neobstojí“ naráží na omezené možnosti technicko-právní etapy „zjišťování hranic pozemků“. V této etapě bude komise čelit v nemalém rozsahu naprosto stejným ne-li horším problémům, jakým čelí soukromí geodeti při vytyčování hranic pozemků. Odpovědnost komise za výsledky zjišťování hranic pozemků však bude mnohem a mnohem větší. Vlastní podrobné měření a zpracování geodat bude relativně méně náročnou etapou procesu tvorby obnoveny operátu katastru nemovitostí.
Pane Liško, děkuji za odpověď a přiznávám, že mnou položené otázky skutečně mohou mít mnohá řešení. Upozorňuji však, že vytyčením pozemků dotčení vlastníci nepotvrzují – jak píšete – zda vytyčení je nebo není správně, ale PROJEVUJÍ SVOU VŮLI (!!!), zda SOUHLASÍ nebo NESOUHLASÍ s průběhem hranice vyznačené předepsaným způsobem v terénu. Pokud však tohoto projevu vůle nejsou z pochopitelné neznalosti a neodbornosti schopni platí zejména to, co najdete Listině základních práv a svobod v článku 2 v odstavci 2 a odstavci 3 listiny (citace: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích zákona, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládá.“) a v článku 11 v odstavci 1 a odstavci 3 (citace: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy.“). Geodet tedy žádnému dotčenému vlastníkovi NEMŮŽE BRÁNIT TOMU, aby se tento vyjádřil do protokolu I JINAK než výrokem „souhlasím“ nebo „nesouhlasím“. Dále platí, že výrok UOZI na vytyčovacím náčrtu „náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“ zavazuje úředně oprávněnou osobu k tomu, aby vysvětlila dotčeným vlastníkům vše podstatné jednak o možné přesnosti vytyčení vyplývající z kvality geodat SGI, a dále vysvětlila vše podstatné o jejich ústavním pořádkem hájených vlastnických právech a POVINNOSTECH – povinnostech, do nichž již opravdu nemůže vstupovat ani soukromý geodet ani státní úředník, ale jen sami vlastníci dohodou nebo soud v případě soudní pře o sporné území určené geometrickým plánem. Tzn., že nesouhlasí-li vlastník s průběhem vytyčené hranice není zákonem zbaven POVINNOSTI své vlastnictví vymezit, a to buď okamžitě na místě samém, aby byl ihned patrný územní rozpor, nebo dodatečně, například objednávkou vytyčení hranice u jiné zeměměřické firmy. V té souvislosti nezbývá než dodat k závěrečným citacím příspěvku Jan Kmínka z 31.12.2008: ZLATÁ SLOVA JEJICHŽ VÝZNAMU MNOHO DESÍTEK LET NIC NEUBRALO NA PLATNOSTI, spíše naopak vzhledem k období let 1951 až 1989. Tím bych i já chtěl reagovat na VELICE HLOUPOU VĚTU pana Barocha v příspěvku z 30.12.2008, že „Propojovat měřičinu a právní stránku je holý nesmysl (i katastr. pracoviště máte rozdělené na dvě oddělení..)“. Stejně tak věta jeho příspěvku „Za týden se soused rozmyslí a podpis odvolá a neuděláte nic (a to nemluvím o podílovém vlastnictví 16ti osob, nebo vlastnictví právnických osob a.s. nebo s.r.o.).“ je s ohledem na výše uvedené pouhým plácnutím, i když bohužel opravdu vychází z právního nihilismu v české kotlině zakořeněného – viz například scéna pana krále z konce pohádky o pyšné princezně.
PF 2009, Petr Polák