RE: [Katastr] Zneuzil katastralní uredník informace?

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.

 

Na dotaz časopisu Zeměměřič jsem reagoval "bez diskuse" naprosto stručnou citací § 73 odst. 2 písm. b) Zákoníku práce, podle kterého jsou zaměstnanci orgánů státní správy povinni "zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichľ se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám, to neplatí pokud byli této povinnosti zproątěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláątní zákon jinak".

Na webu Zeměměřiče na URL:

http://www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1361

vąak k tomu redakce připojila svou daląí redakční poznámku: "V kaľdém případě je jasné, ľe pokud se katastrální úředník sám zajímal o koupi pozemku, dostal se do rozporu se zákonem".

 

Takový jednoznačný a "jasný" závěr vąak spíąe po diskusi volá. Ponechávám přitom záměrně zcela stranou morální rozměr případu a jde mi o to, zda je opravdu "v kaľdém případě jasné", ľe se katastrální úředník dostal do rozporu s ustanovením Zákoníku práce o mlčenlivosti.

 

Aplikaci a výklad právních předpisů zastřeąuje v nejvyąąí instanci zásadně aľ nezávislá moc soudní a při eventuálním pracovněprávním sporu by se musel soud vypořádat např. i s následujícími otázkami či obranou:

 

1) Informaci, ľe chce někdo koupit či prodat pozemek KÚ ke své úřední činnosti vůbec nepotřebuje, po nikom ji nepoľaduje a pokud takovou informaci svému okolí eventuální zájemce o koupi sám dobrovolně sděluje (a pak uľ je jedno jestli na úřadě nebo v hospodě), vystavuje se nepochybně a vlastním přičiněním riziku, ľe i někdo jiný projeví o koupi zájem (a nabídne třeba výhodnějąí cenu).

2) Lze vůbec mluvit o poruąení mlčenlivosti v situaci, kdy získaná informace nebyla nikomu daląímu vůbec sdělena, tj. nabyvatel informace o ní opravdu mlčel (a protoľe chtěl sám koupit bylo i v jeho zájmu o ní mlčet), ale učinil někomu výhodnou nabídku, ľe od něj koupí nemovitost?

3) Obecná povinnost mlčenlivosti zaměstnanců vąech orgánů státní správy není vůbec vąeobjímající a absolutní a týká se jedině takových skutečností, které nelze sdělovat jiným osobám v zájmu zaměstnavatele. V daném případě je nejspíą zaměstnavatelem nějaký katastrální úřad a jaký jeho zájem (jako instituce) by byl i v případě nemlčenlivosti poruąen? Chtěl koupit sám KÚ? Je jako poruąení zájmu zaměstnavatele nutné vľdy hodnotit poruąení jakéhokoliv zájmu občana, který si přiąel na KÚ něci vyřídit a při té příleľitosti sděloval informace, kterých nebylo k úřednímu jednání vůbec třeba?

 

Pokud bych se tedy chtěl oprostit od morálního hodnocení věci a jejího eventuálního nemorálního řeąení (např. trestným činem ublíľení na zdraví) a chtěl bych uplatnit jen právní řeąení, připadal bych si s velkou nadsázkou tak trochu jako ten, komu gynekolog přebral pěknou manľelku a sám se s ní poté oľenil.

 

V dané věci pak nelze pominout jeątě jedno ustanovení Zákoníku práce. Podle § 73 odst. 2 písm. d) Zákoníku práce jsou zaměstnanci orgánů státní správy povinni: "zdrľet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneuľívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní, nebo někoho jiného.".
I v případě tohoto ustanovení si vąak můľete zkusit sami hledat tu správnou odpověď na otázky, zda získaná informace o zamýąleném prodeji nemovitostí skutečně souvisela s výkonem zaměstnání a zda je osobní zájem úředníka na koupi nějaké nemovitosti, který můľe být zcela totoľný (např. při nabídnutí výhodnějąích podmínek) i s osobním zájmem prodávajícího, skutečně ve střetu se zájmem veřejným.

 

V popsaném případě jde nepochybně o příklad nepěkného a neseriózního jednání. Nepěkných a neseriózních jednání je v naąí společnosti jistě mnoho, avąak zdaleka ne vľdy jsou taková jednání i poruąením zákona.

 

Aniľ bych si činil nárok na tu "správnou" odpověď a aniľ bych sám musel popsaný případ řeąit (eventuální řeąení je výlučnou pracovněprávní záleľitostí kaľdého konkrétního zaměstnavatele), chtěl jsem jen nabídnout jiné moľné úhly pohledu na obecně popsaný případ. Vľdy» podle jednoho z Murphyho zákonů: "I na ty nejsloľitějąí otázky existují velmi jednoduché nesprávné odpovědi". :-))

 

Lumír Nedvídek