Re: [Ekodum] Sláma namáčená v hliněné kaši

[danielgrmela AT email.cz]

Zdravím vás,

já se věčně někoho na něco vyptávám, tak mám radost, že taky můžu někomu něco 
poradit já:

1) konvekce ve směsi sláma hlína bude zanedbatelná, ve slaměné stěně bude 
záležet zejména na kvalitě provedení .. dutiny v rozích zřejmě více než 
průvzdušnost samotné slisované slámy, teorie publikovaná kdysi Jeníkem 
Hollanem vliv konvekce ve slámě zřejmě přeceňuje (zabývám se tím v rámci 
doktorátu)

2) zase je to o kvalitě provedení té slaměné stěny, případně kvalitě a 
hustotě vycpání dutin tou volnou slámou; jinak bych tam žádný zásadní rozdíl 
nečekal

3) z dobrých balíků můžete postavit i nosnou stěnu, z volné slámy si dokážu 
představit postavený asi jenom stoh 

4) práci s papírem bych si klidně odpustil, hladkou desku sudáte snadno, 
drsnější něčím kdyžtak odrýpnete (zednickou lžící)

Spíš bych měl obavy, že mě to v tom bednění bude neúměrně dlouho schnout a 
bude to plesnivět ...

Může pomoct tam přidat trochu hašeného vápna.

Příčku bych si z toho udělal tak, že bych na dřevěné sloupky nastřílel rákos 
z jedné strany, oplácával to po cca 5 cm vrstvách cobem a nechával vždy před 
aplikací další vrstvy schnout .. je to rychlejší, pohodlnější a míň náchylné 
k plesnivění než to dusání do bednění ..

Napadají mě k tomu různé alternativy ..

S rákosem z jedné strany či z obou, nechat jej jako pohledový či omítnout 
hlínou ..

Nebo to obednit deskou jen z jedné strany, jakmile to trochu zavadne ji 
sundat, ať to rychleji schne z obou stran .. zas záleží kolik si tam dáte 
slámy, kolik hlíny a jaké, kolik vody .. to chce vyzkoušet.

Do svislých sloupků se můžou hodit kolíky či hřebíky, aby cobová pole 
nevypadla (seschnutím se můžou  smrštit).

Rozhraní dřevo .. hlína (tam vám to bude praskat každopádně) pak zalištovat, 
omítnout na jutu či rákos anebo přemazat cobem aspoň o dva cm a hliněnou 
omítku až na to ..

Rozteč sloupků se mi osvědčila 5O cm, pak se rákos neboulí, ale když si s tím 
člověk pohraje, dá se udělat i metr ..

Líbí se mi taky jen sláma nacpaná mezi dvě rákosové rohože, omítlé neomítlé 
či výtvarné kreace z jejich kombinací.

Ta light clay straw (sláma v jílové kaši) jde namíchat až na vodivost 0,067 
W/mK .. dopravíte li si váš vzorek na VUT v Brně, můžu vám to změřit.

Jak udělat z cobu vnější stěnu nevím, ale dusání do bednění mi každopádně 
přijde neúměrně pracné. Radši bych ji splácal z "bochánků", ale nejradši ji 
postavil z balíků, omítnul hlínou.

Pak taky zvážte, jak to budete zvenčí chránit proti dešti ..  není li 
dostatečný přesah střechy.

Vápenná omítka či hliněná omítka s chlévskou mrvou ?

Tak ať se vám dílo podaří.

Dan Grmela







> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav Dusík <stanislav.dusik AT centrum.cz>
> Předmět: [Ekodum] Sláma namáčená v hliněné kaši
> Datum: 27.9.2009 17:41:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Rozhodl jsem se, že nosnou dřevěnou konstrukci vyplním slámou namáčenou v
> hliněné kaši. Tu bych chtěl postupně po slabých vrstvách napěchovat do 
> bednění,
> které po zaschnutí odstraním. Zatím jsem z lisované slámy vyrobil zkušební 
> kvádr
> o rozměrech 14 x 28 x 28 cm. Jeho objemová hmotnost po uschnutí je 625 kg / 
> m3 a
> položený spolehlivě unese 290 kg, tedy téměř 6 metrů své výšky (takže 
> pevnost je
> pro nenosnou stěnu dostatečná). Mám k tomu několik dotazů:
> 
> 1) Jak je to v takové stěně s konvekcí? Je tak velká jako u balíků, nebo se
> tímto problémem nemusím zabývat?
> 2) V jednom dokumentu pojednávajícím o tepelnémodporu různých materiálů 
> jsem se
> dočetl: hlína lehčená slámou (650 kg /m3) - 0,2 W/m.K,   (300 kg/m3) - 0,1
> W/m.K.  Z toho jsem vyvodil, že pro lepší tepelněizolační vlastnosti by bylo
> vhodnější použít místo lisované slámy slámu volně loženou. Je to tak?
> 3) Pokud použiju volně loženou slámu, nesníží se tím výrazně pevnost tohoto
> materiálu? 
> 4) Lepí se hliněná kaše na dřevo? Při výrobě zkušebního kvádru jsem na 
> vnitřní
> stranu bednění dal papír, abych se při rozebírání bednění vyvaroval 
> poškození
> kvádru. Bál jsem se, že by část hlíny mohla zůstat na bednění a kvádr bude 
> mít
> narušené stěny. Nevím ale, zda to nebylo zbytečné. Při stavbě to můžu udělat
> zrovna tak, ale pokud to nebude nutné, radši bych si tuto práci odpustil.
> 
> Za odpovědi předem děkuji
> 
> 

S pozdravem,
Ing. Daniel Grmela

danielgrmela AT email.cz
tel: +420 602 443 664
icq: 255-030-803
skype: daniel.grmela

Vysoké učení technické v Brně
Stavební fyzika a tvorba vnitřního prostředí,
Environmentální stavitelství,
kancelář D212