Skip to Content.
Sympa Menu

ekodum - Re: [Ekodum] Sláma namáčená v hliněné kaši

ekodum AT fsv.cvut.cz

Předmět: Ekologické stavebnictví

List archive

Re: [Ekodum] Sláma namáčená v hliněné kaši


Chronological Podle vláken 
  • From: Jan Marton <martonj AT seznam.cz>
  • To: Ekologické stavebnictví <ekodum AT fsv.cvut.cz>
  • Subject: Re: [Ekodum] Sláma namáčená v hliněné kaši
  • Date: Sun, 27 Sep 2009 19:12:43 +0200 (CEST)
  • Domainkey-signature: a=rsa-sha1; q=dns; c=nofws; s=beta; d=seznam.cz; h=In-Reply-To:Received:Date:To:From:Subject:Mime-Version:Message-Id:Content-Transfer-Encoding:Content-Type:X-Abuse:X-Seznam-User:X-QM-Mark; b=HhP6vS870Z83e8+TJ3jY5mxO7MVeXrM+QTlMKbzkF5B41V6C1m27pCoIGjjY8Z6OF ieBpMDfWkzjbYoS4F3fx42PkO48WjXtuPWNs5CwJ4fjWcSHgHJPq7Py9oAyMfnqigOV 1/dCtHs85kswvhE3PzaP6cKJ7HDSp9Jpb+V6Qfk=
  • List-archive: <http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum>
  • List-id: Ekologické stavebnictví <ekodum.fsv.cvut.cz>

1. Ke konvekci, pokud je hustota jak pisete, by myslim prakticky nemelo
dojit, protoze vzduchove komurky mezi slamou budou hlinou celkem ucpane.

2. Se snizovanim hustoty samozrejme dochazi ke zlepsovani tepelne-technickych
parametru. Po mnoha merenich je optimalni hustota baliku cca 90 kg/m3, ale
bez hliny. S hlinou bude mit stena vzdy horsi tep-izo schopnosti. Cim vice
slamy, resp. vzduchu, tim lepsi U, ale ke stabilite steny je urcite mnozstvi
hliny samozrejme potreba.

3. Tady nerozumim - asi myslite, jestli neni rozdil mezi slamou z baliku a
slamou, kterou seberete na poli? Pokud ano, tak u slamy z pole bych cekal
lepsi vlastnosti, protoze balikovanim se stebla lehce slisuji a vzduchove
komurky se porusi.

4. Bude zrejme zalezet na hladkosti dreva - pokud to bude obyc prkno, tak se
od kompaktni steny oddeli lehce.

Toz snad jsem na otazky alespon trochu srozumitelne odpovedel ;)

Jan Marton



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav Dusík <stanislav.dusik AT centrum.cz>
> Předmět: [Ekodum] Sláma namáčená v hliněné kaši
> Datum: 27.9.2009 17:43:46
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Rozhodl jsem se, že nosnou dřevěnou konstrukci vyplním slámou namáčenou v
> hliněné kaši. Tu bych chtěl postupně po slabých vrstvách napěchovat do
> bednění,
> které po zaschnutí odstraním. Zatím jsem z lisované slámy vyrobil zkušební
> kvádr
> o rozměrech 14 x 28 x 28 cm. Jeho objemová hmotnost po uschnutí je 625 kg /
> m3 a
> položený spolehlivě unese 290 kg, tedy téměř 6 metrů své výšky (takže
> pevnost je
> pro nenosnou stěnu dostatečná). Mám k tomu několik dotazů:
>
> 1) Jak je to v takové stěně s konvekcí? Je tak velká jako u balíků, nebo se
> tímto problémem nemusím zabývat?
> 2) V jednom dokumentu pojednávajícím o tepelnémodporu různých materiálů
> jsem se
> dočetl: hlína lehčená slámou (650 kg /m3) - 0,2 W/m.K, (300 kg/m3) - 0,1
> W/m.K. Z toho jsem vyvodil, že pro lepší tepelněizolační vlastnosti by bylo
> vhodnější použít místo lisované slámy slámu volně loženou. Je to tak?
> 3) Pokud použiju volně loženou slámu, nesníží se tím výrazně pevnost tohoto
> materiálu?
> 4) Lepí se hliněná kaše na dřevo? Při výrobě zkušebního kvádru jsem na
> vnitřní
> stranu bednění dal papír, abych se při rozebírání bednění vyvaroval
> poškození
> kvádru. Bál jsem se, že by část hlíny mohla zůstat na bednění a kvádr bude
> mít
> narušené stěny. Nevím ale, zda to nebylo zbytečné. Při stavbě to můžu udělat
> zrovna tak, ale pokud to nebude nutné, radši bych si tuto práci odpustil.
>
> Za odpovědi předem děkuji
>
>





Archivace běží na MHonArc 2.6.19+.

Top of Page