Re: [Ekodum] Máš moc času?

[František Kurtin <kurtin AT ekodum.cz>]

Toto můľe fungovat pouze při zajiątění neustálého podtlaku ve větraných místnostech. Pokud ale dojde k výpadku, můľe pára pronikat (zejména spoji - to jsou ta kritická místa) a kondenzovat.

 

K samotnému suąení vzduchu:

Při teplotě -15 st.C je 100% rel. vlhkost vzduchu s 1,39 g/m3 vody. Při teplotě +21 st.C by to odpovídalo 7,5 %. V takovém prostředí se ľít ze zdravotních důvodů nedá (vyschnutí sliznic a nabourání obranyschopnosti organismu).

Opačný postup:

Zvolme 50 % (uváděné optimum 40-60%) s 9,17g/m3 vody při 21 st.C. Při ochlazení na -15 st.C nadbytečná vlhkost 9,17-1,39=7,78g/m3 někde zkondenzuje. A zkondenzuje tam kde bylo odebráno teplo - tedy na studené stěně.

 

Frantiąek Kurtin

4.Nevidíte u vnitřní izolace ľádný problém v tom, ľe sebemenąí nedostatek parotěsnosti této vrstvy se projeví kondenzací na venkovním neizolovaném a tedy studeném zdivu? Nedomníváte se, ľe tenhle problém je daleko menąí u zdí s venkovní izolací, kde prakticky celé zdivo má teplotu nad rosným bodem?

Posuďte sám tento případpro variantu 4) : dostatečně silná  deska EPS 70 ( 100) tl. cca 16 cm . Z vnějąí strany  mráz -15 stC  a  95 % vlhkost a  z druhé strany  vąemi  uváděné teplo+21 stC v prostředí větraném  a suąeném rekuperačním výměníkem  a zemním registrem. Vyzkouąel jste si někdy  na povrch  sáhnou z jedné a potom z druhé strany. Hlavně z té chlazené.  Dojde někdy na povrchu obou takto namáhaných stran ke kondenzaci  pokud povrch  má  okamľitou  teplotu svého okolí.  K průniku vlhkosti do izolantu by nutila  jen difuze  vodních par,  protoľe tepota by tomu rozhodně  nepomáhala.