Re: [Ekodum] tepelná izolace základů pasivního domu

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

On Sat, 5 Jun 2004, Pavel Pleva wrote:

> Zajímalo by mě, jak tepelně izolují v zahraničí základy pasivního domu.
> Z diskuse na http://www.tzb-info.cz/t.py?t=22&i=1978#text404 vyplývá, že
> to je asi nejsložitější část při projektování. Všechny izolační látky
> (vatou počínaje, přes polystyren, pěnové sklo a Ytongem konče) mají
> malou únosnost, která logicky klesá s vyšší izolační mohutností. Pěnové
> sklo je navíc dost drahé. Boční izolací základů např. polystyrenem
> získám 5 stupňů, posunu vlastně základovou spáru níže a to není moc.
> Okna lze sice drae, lze je vyměnit. Základy nevyměním... Jak to řešíte
> vy?

Já zatím nijak... nicméně, i metrový sloupec cihelné zdi nakonec trošku
izoluje, je to jen lineární tepelný most, u starých baráků, ke kterým se
přidá pořádná vnější izolace jdoucí i dost pod zem (nebo ve sklepě i
zevnitř). Ztráty nemusí být větší než pět wattů na metr obvodu zdi, to
není žádná hrůza.

U nízkých (dvoupodlažních) pasivních domů se někdy skutečně dává na zem
prostě polystyrenová vrstva, na ni se vybetonuje armovaná deska, a na
desku se pak staví.

Zatím nejvyšší nové pasivní domy jsou asi pětipodlažní. Pro Utendorfgasse
ve Vídni (staví se až letos) píší projektanti, že pro vnější zdi jim
vychází jako nejlepší položit je na pórobeton a vnitřní pak na patky z
běžného železobetonu; vzniklé tepelné mosty prý přináší potřebu zesílit
izolaci pod spodním obytným patrem ze 35 na 37 cm.

Pěnové sklo se používá všude dost vzácně. Jeho zlevnění asi není na
obzoru, problém je zřejmě v tom, že se skleněná pěna musí nechat dlouho a
pomalu stydnout.

Samozřejmě, bezproblémové jsou lehké konstrukce, kde zbývá jen tepelný
most tvořený tou částí profilu, kterou zabírá dřevo.


Ještě poznámku k závislosti vodivosti na pevnosti izolačních materiálů
(jestli se tou ,,mohutností`` nemyslí to, že kvádr s výškou hodně
přesahující šířku je asi méně pevný než kvádr placatý); to spíš proto, že
jsem se nad tím tak jako tak chtěl zamyslet:

Izolační schopnost pěnového polystyrénu s rostoucí objemovou hmotností
neklesá, naopak. Běžná bílá pěna se na úroveň 033 dostává až při hustotě
přes třicet kilo na kubík, a nezhoršuje se až do padesáti kil na kubík. Je
to proto, že sám polymer vede teplo stejně málo jako dřevo, má nanejvýš
0.17 W/m.K (spíš ale jen 0.14), a růst vedení tepla polymerem v pěně je v
tomto intervalu vynahrazen snížením zářivého tepelného toku. Když je
polymeru jen v pěně pět procent (sám má hustotu jako voda, stejně jako
většina jiných termoplastů) přidává k vodivosti pěny jen 8 mW/m.K. U
polyuretanu je to trochu horší, polymer vede skoro dvakrát víc, a u skla
ještě o něco horší (ale při stejné objemové hmotnosti ne o moc, jeho
objemový podíl je totiž vzhledem k hustotě skla dvaapůlkrát menší).
U pěnového skla i vaty by materiálový podíl při 50 kg/m3 měl být tak 20
mW/m.K.

Sklo a polyuretan mají zřejmě výhodu, že zářivý přenos je v nich vždy
menší. Už tenké vrstvy přestávají být ,,dlouhovlnně průsvitné``. U EPS se
to docílí leda příměsí grafitu nebo hliníku, jinak je efektivní dosah
zářivého přenosu v ,,patnáctce`` tak tři milimetry, tj. přidává 12 mW/m.K,
příměs to může stlačit na půlku, pak i takový lehký šedý EPS izoluje jako
bílá ,,třicítka``, tj. pěna mající třicet kilo na kubík.

Rychle spočtená vodivost slámy: kdyby v ní byla zanedbatelná konvekce, a
byla stlačená na sto kilo na kubík: sláma bez vzduchu by měla mít nejvýš
vodivost dřeva, tedy řekněme 0.15 W/m.K, když je jí tam desetina, způsobí
15 mW/m.K, vzduch přidá svých 25 mW/m.K, celkem teda je to těch 40 mW/m.K.
Jak ale píše Karel, hodně stlačené desky Stramit mají jen 0.11 W/m.K,
na druhé straně nějaký ten miliwatt přidá ve vzduchových dutinách přenos
zářivý, moc níž se při takové objemové hmotnosti dostat nedá, a při
nižších se konvekce rozbíhá dřív.

Zcela bez tepelného mostu do základů se dá stavět (neužijeme-li betonovou
desku na pěně) z obřích balíků slámy (ty bývají stlačené víc, ale větší
vodivost než 55 mW/m.K mít nemohou, tož ta stěna má max. 0.05 W/m2K čili
slušný ,,R=20``). Už pár takových domů stojí. Je to vlastně návrat k
solidním domům s tloušťkou stěny přes metr, na rozdíl od těch starých jsou
to ale domy celoročně útulné. Nemělo by být problém z nich stavět budovy
aspoň třípodlažní. Jsou navíc skvěle odolné proti zemětřesením.

jeník hollan