RE: [rkz-l ] Opevnění Malé strany a RK

["SKODOVA JITKA" <skodova.jitka AT tiscali.cz>]

Milí kolegové,

též se vřele připojuji k názoru pana profesora Daneše, že spekulovat je také 
velmi zapotřebí Ta záležitost s opevněním Malé Strany, jak to popisuje ten 
velmi důkladný článek, je moc zajímavá. K dnešnímu svátku posílám odkaz na 
tento článek:

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25870-nebyt-cyrila-a-metodeje-byli-bychom-jen-marginalnimi-folklornimi-mensinami-zijicimi-na-predmesti-anglofonniho-a-frankofonniho-sveta-svet-tomase-koloce.htm?utm_source=pld

a všechny srdečně zdravím. J.Š.

-------- Původní zpráva -------
Od: Robert J. Hřebíček <robertjh AT centrum.cz>
Komu: Z. F. Daneš <ZFDanes AT seznam.cz>
Předmět: Re: Opevnění Malé strany a RK
Datum: 01.07.2021 00:12>  Dobrý den,
> 
>   
> 
>  netroufám si říci; možná šlo opravdu v první řadě o peníze, jako vždy, 
> protože Malá strana, respektive to, co tam bylo před Malou stranou, byla 
> prostorem hlavně kupeckým, byl tam i trh s otroky. Co jsem vyrozumněl, v 
> prostoru potomního Starého města byly zase spíš řemeslnické usedlosti a 
> dílny.
> 
>   
> 
>  Teď už jen čirá spekulace diletanta: O prostoru Hradu se uvádí, že měl 
> dlouhou dobu zejména sakrální ráz, vzhledem k posvárnému místu Žiži (Endres 
> navrhoval, že původní znění bylo nějak jako Sžíž, místo zápalných obětí) a 
> asi i posvátnému knížecímu stolci (spíše kamenu, jaký podobný se dlouho 
> dochoval v Korutanech).  Hájek tvrdí, že Prahu nechal - Hrad a Malou stranu 
> - stavět a opevňovat kníže Mnata. To asi nelze brát za bernou minci, ale 
> ukazuje to možná na staré povědomí dlouhodobého osídlení i ohrazení. A 
> vzhledem k sakrální povaze prostoru pozdějšího Hradu mohla být "Pra-Malá 
> strana" třeba centrem života profánního. Ale jak říkám, to se jen dopouštím 
> vlastní spekulace :)
> 
>   
> 
>   Zdraví RJH 
> 
>  ______________________________________________________________
> 
>> Od: "Z. F. Daneš" <ZFDanes AT seznam.cz>
> 
>> Komu: "Robert J. Hřebíček" <robertjh AT centrum.cz>
> 
>> Datum: 30.06.2021 17:35
> 
>> Předmět: Re: Opevnění Malé strany a RK
> 
>>
> 
>  > CC: <skodova.jitka AT tiscali.cz, dana.mentzlova AT gmail.com, 
> knesmerak AT centrum.cz, skodova.jitka AT tiscali.cz, jiri.urban AT volny.cz, 
> ondrej.kucera@rvl13com, davidprokop AT centrum.cz, rkz-l AT fsv.cvut.cz>
> 
> Zajímavé. K čemu mohlo sloužit opevnění Malé strany v devátem století? Bylo 
> tam nějaké město? Most přes Vltavu? Útulek pro kupce? Takové opevnění musil 
> být dost nákladný projekt. Komu asi stál za to vydání?
>  Zdraví Daneš.
> 
>  ---------- Původní e-mail ----------
> 
>  Od: Robert J. Hřebíček <robertjh AT centrum.cz>
> 
>  Komu: SKODOVA JITKA <skodova.jitka AT tiscali.cz>, Dana Mentzlová 
> <dana.mentzlova AT gmail.com>, RNDr.Karel Nesměrák <knesmerak AT centrum.cz>, 
> Jitka Škodová <skodova.jitka@tiscalicz>, jiri.urban AT volny.cz, 
> ondrej.kucera AT rvl13.com, David Prokop <davidprokop AT centrum.cz>, Z.F.Daneš 
> <ZFDanes AT seznam.cz>, Konference RKZ <rkz-l AT fsv.cvut.cz>
> 
>  Datum: 30. 6. 2021 0:59:13
> 
>  Předmět: Opevnění Malé strany a RK 
> 
>  Přátelé milí,
> 
>   
> 
>  našel jsem zajímavý článek, který shrnuje dnešní poznatky o vývoji 
> opevnění různých částí dnešní Prahy 
> (http://www.staletapraha.cz/media/2009_1/sp-09-1-1-cihakova.pdf nebo 
> příloha)
> 
>   Hlavně jde o kusy věnované Malé straně. To je pro rukopisníky zajímavé 
> téma zejména vzhledem ke skladbě O pobití Polanů ("Oldřich") z 
> královédvorského rukopisu. Od poloviny 19. století se vede diskuse 1) o 
> tom, zda může být zpěv souvěký událostem z r. 1004, nebo zda je sám plodem 
> až nějaké pozdější tradice, a 2) o vzájemném vztahu a závislosti této části 
> RK a dochovaných pramenů.
> 
>   
> 
>  Poměrně dlouhou dobu se diskuse vedla v mantinelech, které narýsoval W. W. 
> Tomek a v nichž se potom pohybovali jak "odpůrci" tak "obránci" ať už 
> souvěkého vzniku skladby, nebo přímo samotné pravosti RK. Vycházelo se ze 
> zjištění, že opevněna byla obě pražská města až v průběhu 13. století, kdy 
> mezi vznikem opevnění Starého města a opevněním Malé strany vznikl malý 
> prostor několika let, kdy situace odpovídala zhruba představě, jakou čtenář 
> nabyl z líčení RK. Pro rukopisnou obranu měl potom velký význam objev jižní 
> brány do Hradu ve 30. letech 20. století, který podstatně usnadnil výklad 
> RK (a nejen RK, ale i Dalimila, případně dokonce Hájka) a alespoň v tomto 
> bodu umožnil "vrátit" celé drama až k r. 1004.
> 
>   
> 
>  Jenže od poloviny 90. let 20. století je postupně odkrýván systém 
> mohutného a na svou dobu velkolepého opevnění Malé strany s počátky už 
> někde v polovině 9. století. "Zatímco do roku 1994 byl brán jako počátek 
> pro existenci opevnění tohoto prostoru rok 1257, pokládaný za rok založení 
> královského města Přemyslem Otakarem II., a tím i zděných městských hradeb 
> (FRB II, 294), v roce 1994 byl archeologicky jednoznačně prokázán výrazně 
> starší fortifikační systém raně středověký", jak se píše v článku. Vzhledem 
> ke kusosti nálezů je obtížné získat nějaký jednoznačný obrázek opevnění a 
> jeho vývoje (nebo stavu r. 1004), nicméně se ukazuje, že všechno bylo 
> nejspíš úplně jinak a v podstatě všechny ty důmyslné kostrukce výkladu 
> textu RK ať už obránců, nebo odpůrců, ať už s jižní branou nebo bez, 
> nejspíš vůbec nedopovídají realitě r. 1004.
> 
>   
> 
>  Pro samotný text RK existuje široká škála protichůdných, ale kupodivu 
> stále vcelku přesvědčivých výkladů toho, jak si vlastně skladatel zpěvu 
> představoval Prahu, od Tomka přes Golla a Letošníka ke Karlu Urbanovi. To 
> ukazuje, že podání RK je dostatečně stručné, univerzální a vlastně 
> nejednoznačné na to, aby takovou škálu výkladů sneslo. Vždy se však 
> počítalo s tím, že Malá strana byla v představě pěvce opevnění prostá, 
> protože na ni nejprve Oldřich a jeho věrní bez překážky sestoupili a tam 
> odtud teprve zaútočili, ať už na Hrad podle novějšího, či na Staré město 
> podle staršího výkladu, poté, co si pastýř při ranním vyhánění stáda nechal 
> otevřít bránu (ať už vedla kamkoli).
> 
>   
> 
>  Pro obránce RK je objev mohutné raně středověké fortifikace potěšitelnou 
> zprávou v tom, že boří dodnes obvyklou představu primitivnosti českých a 
> pražských poměrů ve staré době, kdy se vzdor zmínkám např. arabských kupců 
> Praha maluje jako jaksi opevněný vršek s několika dřevěnými pastouškami 
> okolo; na druhou stranu to ztěžuje představu, že zpěv RK je současný s 
> líčenými událostmi. Souvěkost samozřejmě problematizuje i sama myšlenka, že 
> Poláky vyhnalo z Prahy r. 1004 pouhých 50 odhodlaných mužů v čele s 
> Oldřichem, jehož účast navíc nepředpokládá ani skutečně současný Dětmar 
> (který, neplete-li mě paměť, v Praze v září 1004 opravdu byl spolu s 
> Jindřichem a Jaromírem). Lest hrdiny a hrstky věrných, díky níž přemohou 
> mnohem větší sílu nepřátel, je námět hezký pro pověst či hrdinský zpěv, ale 
> jako historická skutečnost to moc nepůsobí.
> 
>   
> 
>   Současně s tím padá i celá slavná "Gollova metoda", která v případě 
> Oldřicha vycházela z kombinace vývoje podání o vyhnání Poláků v historické 
> tradici na jedné a historické skutečnosti vývoje opevnění Prahy a jejích 
> částí na druhé straně, protože Gollovy vývody byly zcela založeny na 
> Tomkově podání dějin opevnění. Lépe řečeno padá podruhé, protože poprvé ji 
> zlikvidoval objev jižní brány. Tentokrát ovšem padá nezávisle na jižní 
> bráně a úplně z jiné strany.
> 
>   
> 
>  Vycházíme-li ze samotného obsahu (Oldřich a jeho parta, pastýř atd.), RK 
> podává prakticky totožný obraz jako Dalimil. Nic tedy nebrání tomu, chápat 
> dochovanou podobu zpěvu o vyhnání Poláků jako produkt 13. nebo 14. století, 
> byť za RK i Dalimilem může samozřejmě stát delší tradice a i dochovaný zpěv 
> může v detailech (Jaromírův nástup na stolec) zachovávat podání starší. 
> Historického by pak ovšem na samotném líčení mnoho nebylo. "Pravosti" RK to 
> však není nijak na závadu.
> 
>   
> 
>  Zdraví 
> 
>   
> 
>  Robert J. Hřebíček
>