Re: [rkz-l ] Opevnění Malé strany a RK

[Robert J. Hřebíček <robertjh AT centrum.cz>]

Dobrý den,

 

netroufám si říci; možná šlo opravdu v první řadě o peníze, jako vždy, protože Malá strana, respektive to, co tam bylo před Malou stranou, byla prostorem hlavně kupeckým, byl tam i trh s otroky. Co jsem vyrozumněl, v prostoru potomního Starého města byly zase spíš řemeslnické usedlosti a dílny.

 

Teď už jen čirá spekulace diletanta: O prostoru Hradu se uvádí, že měl dlouhou dobu zejména sakrální ráz, vzhledem k posvárnému místu Žiži (Endres navrhoval, že původní znění bylo nějak jako Sžíž, místo zápalných obětí) a asi i posvátnému knížecímu stolci (spíše kamenu, jaký podobný se dlouho dochoval v Korutanech). Hájek tvrdí, že Prahu nechal - Hrad a Malou stranu - stavět a opevňovat kníže Mnata. To asi nelze brát za bernou minci, ale ukazuje to možná na staré povědomí dlouhodobého osídlení i ohrazení. A vzhledem k sakrální povaze prostoru pozdějšího Hradu mohla být "Pra-Malá strana" třeba centrem života profánního. Ale jak říkám, to se jen dopouštím vlastní spekulace :)

 

Zdraví RJH 

______________________________________________________________
> Od: "Z. F. Daneš" <ZFDanes AT seznam.cz>
> Komu: "Robert J. Hřebíček" <robertjh AT centrum.cz>
> Datum: 30.06.2021 17:35
> Předmět: Re: Opevnění Malé strany a RK
>

> CC: <skodova.jitka AT tiscali.cz, dana.mentzlova AT gmail.com, knesmerak AT centrum.cz, skodova.jitka AT tiscali.cz, jiri.urban AT volny.cz, ondrej.kucera AT rvl13.com, davidprokop AT centrum.cz, rkz-l AT fsv.cvut.cz>

Zajímavé. K čemu mohlo sloužit opevnění Malé strany v devátem století? Bylo tam nějaké město? Most přes Vltavu? Útulek pro kupce? Takové opevnění musil být dost nákladný projekt. Komu asi stál za to vydání?

Zdraví Daneš.

---------- Původní e-mail ----------
Od: Robert J. Hřebíček <robertjh AT centrum.cz>
Komu: SKODOVA JITKA <skodova.jitka AT tiscali.cz>, Dana Mentzlová <dana.mentzlova AT gmail.com>, RNDr.Karel Nesměrák <knesmerak AT centrum.cz>, Jitka Škodová <skodova.jitka AT tiscali.cz>, jiri.urban AT volny.cz, ondrej.kucera AT rvl13.com, David Prokop <davidprokop AT centrum.cz>, Z.F.Daneš <ZFDanes AT seznam.cz>, Konference RKZ <rkz-l AT fsv.cvut.cz>
Datum: 30. 6. 2021 0:59:13
Předmět: Opevnění Malé strany a RK

Přátelé milí,

 

našel jsem zajímavý článek, který shrnuje dnešní poznatky o vývoji opevnění různých částí dnešní Prahy (http://www.staletapraha.cz/media/2009_1/sp-09-1-1-cihakova.pdf nebo příloha)

Hlavně jde o kusy věnované Malé straně. To je pro rukopisníky zajímavé téma zejména vzhledem ke skladbě O pobití Polanů ("Oldřich") z královédvorského rukopisu. Od poloviny 19. století se vede diskuse 1) o tom, zda může být zpěv souvěký událostem z r. 1004, nebo zda je sám plodem až nějaké pozdější tradice, a 2) o vzájemném vztahu a závislosti této části RK a dochovaných pramenů.

 

Poměrně dlouhou dobu se diskuse vedla v mantinelech, které narýsoval W. W. Tomek a v nichž se potom pohybovali jak "odpůrci" tak "obránci" ať už souvěkého vzniku skladby, nebo přímo samotné pravosti RK. Vycházelo se ze zjištění, že opevněna byla obě pražská města až v průběhu 13. století, kdy mezi vznikem opevnění Starého města a opevněním Malé strany vznikl malý prostor několika let, kdy situace odpovídala zhruba představě, jakou čtenář nabyl z líčení RK. Pro rukopisnou obranu měl potom velký význam objev jižní brány do Hradu ve 30. letech 20. století, který podstatně usnadnil výklad RK (a nejen RK, ale i Dalimila, případně dokonce Hájka) a alespoň v tomto bodu umožnil "vrátit" celé drama až k r. 1004.

 

Jenže od poloviny 90. let 20. století je postupně odkrýván systém mohutného a na svou dobu velkolepého opevnění Malé strany s počátky už někde v polovině 9. století. "Zatímco do roku 1994 byl brán jako počátek pro existenci opevnění tohoto prostoru rok 1257, pokládaný za rok založení královského města Přemyslem Otakarem II., a tím i zděných městských hradeb (FRB II, 294), v roce 1994 byl archeologicky jednoznačně prokázán výrazně starší fortifikační systém raně středověký", jak se píše v článku. Vzhledem ke kusosti nálezů je obtížné získat nějaký jednoznačný obrázek opevnění a jeho vývoje (nebo stavu r. 1004), nicméně se ukazuje, že všechno bylo nejspíš úplně jinak a v podstatě všechny ty důmyslné kostrukce výkladu textu RK ať už obránců, nebo odpůrců, ať už s jižní branou nebo bez, nejspíš vůbec nedopovídají realitě r. 1004.

 

Pro samotný text RK existuje široká škála protichůdných, ale kupodivu stále vcelku přesvědčivých výkladů toho, jak si vlastně skladatel zpěvu představoval Prahu, od Tomka přes Golla a Letošníka ke Karlu Urbanovi. To ukazuje, že podání RK je dostatečně stručné, univerzální a vlastně nejednoznačné na to, aby takovou škálu výkladů sneslo. Vždy se však počítalo s tím, že Malá strana byla v představě pěvce opevnění prostá, protože na ni nejprve Oldřich a jeho věrní bez překážky sestoupili a tam odtud teprve zaútočili, ať už na Hrad podle novějšího, či na Staré město podle staršího výkladu, poté, co si pastýř při ranním vyhánění stáda nechal otevřít bránu (ať už vedla kamkoli).

 

Pro obránce RK je objev mohutné raně středověké fortifikace potěšitelnou zprávou v tom, že boří dodnes obvyklou představu primitivnosti českých a pražských poměrů ve staré době, kdy se vzdor zmínkám např. arabských kupců Praha maluje jako jaksi opevněný vršek s několika dřevěnými pastouškami okolo; na druhou stranu to ztěžuje představu, že zpěv RK je současný s líčenými událostmi. Souvěkost samozřejmě problematizuje i sama myšlenka, že Poláky vyhnalo z Prahy r. 1004 pouhých 50 odhodlaných mužů v čele s Oldřichem, jehož účast navíc nepředpokládá ani skutečně současný Dětmar (který, neplete-li mě paměť, v Praze v září 1004 opravdu byl spolu s Jindřichem a Jaromírem). Lest hrdiny a hrstky věrných, díky níž přemohou mnohem větší sílu nepřátel, je námět hezký pro pověst či hrdinský zpěv, ale jako historická skutečnost to moc nepůsobí.

 

Současně s tím padá i celá slavná "Gollova metoda", která v případě Oldřicha vycházela z kombinace vývoje podání o vyhnání Poláků v historické tradici na jedné a historické skutečnosti vývoje opevnění Prahy a jejích částí na druhé straně, protože Gollovy vývody byly zcela založeny na Tomkově podání dějin opevnění. Lépe řečeno padá podruhé, protože poprvé ji zlikvidoval objev jižní brány. Tentokrát ovšem padá nezávisle na jižní bráně a úplně z jiné strany.

 

Vycházíme-li ze samotného obsahu (Oldřich a jeho parta, pastýř atd.), RK podává prakticky totožný obraz jako Dalimil. Nic tedy nebrání tomu, chápat dochovanou podobu zpěvu o vyhnání Poláků jako produkt 13. nebo 14. století, byť za RK i Dalimilem může samozřejmě stát delší tradice a i dochovaný zpěv může v detailech (Jaromírův nástup na stolec) zachovávat podání starší. Historického by pak ovšem na samotném líčení mnoho nebylo. "Pravosti" RK to však není nijak na závadu.

 

Zdraví 

 

Robert J. Hřebíček