[Katastr] Vytyčení hranice pozemku - mimo odchylku

[Jan Pěčonka <peconka AT hdgeo.cz>]

Dobrý den kolegové,

 

Občas se přihodí, ľe při vytyčení hranice pozemku je rozdíl mezi grafickým obrazem mapy z KMD (DKM) a původní zeměměřickou činností hranice (nebo jiným starým náčrtem, kde je vytyčovaná hranice úzce spojena s jiným obsahem – např. z vyznačovanou budovou) větąí, neľ je dovolená odchylka pro daný KK hranice (bodu).

 

Nejspíąe můľe být důvod tento:

• V původní mapě byla hranice chybně zobrazena a je tak také převzata do přepracované mapy
• V přepracované digitální mapě ji zpracovatel mapy ąpatně posoudil s jinou starąí zeměměřickou činností a zobrazil ji chybně (např. si popletl roh budovy, od které je hranice vzdálena nějakou vzdálenost uvedenou v náčrtu, chybná transformace atd.)
• …. ?

 

Náą případ je ten, kdy vytyčovaná hranice pozemku je od staré budovy podle starąí (nepůvodní, tato neexistuje) zeměměřické dokumentace např. 24.10 m a v mapě je KMD 27.85 m, tedy rozdíl 3.75 m. Neexistuje jiná (dohledaná) dokumentace, která by evidovala změnu této hranice. Starąí náčrt jinak věrně souhlasí se zaměřenou skutečností.

 

Obrázky:

https://drive.google.com/file/d/1kuykoKgtRz2NPflBRUqmlk9pLc0uZeio/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1oMK04Ga-pqxZJWJYWAfv-GN1XjeK-3sH/view?usp=sharing

 

Vytyčovaná hranice je ztotoľněna s linií zaměřeného plotu (v odchylce), „kolmý“ plot k vytyčované hranici se odchyluje od hranice (kolmé) pozemku více a více (ubíhá) a ztotoľněna není – i s ohledem na míru ze starąí zeměměřické činnosti. Tedy průsečík plotů (náą vytyčovaný bod) je v odchylce, ale pak ubíhá plot pryč přes odchylku. Pozemek vlevo a vpravo je stejného vlastníka (mohl si plot tedy stavět jak chtěl).

 

Co vytyčíte za bod dané hranice?

• Bod podle starąí zeměměřické dokumentace (a jste mimo odchylku z KMD)
• Bod sloupek plotu (nerespektujete starąí zeměměřickou činnost), jsme v odchylce od KMD, nejistota zda je plot hranicí
• Bod podle zobrazení v mapě KMD

 

Rozhodnutí můľe být dáno i jinými aspekty, ale s čím se setkáváte a vy a jak se rozhodujete?

 

Umoľňují vůbec předpisy vytyčit bod „přes“ odchylku v katastrální mapě, kdyľ se zároveň s tím neprovádí např. oprava hranice pozemku geometrickým plánem?

 

Děkuji Pěčonka Jan

 

 

Podle vyhláąky a zákona:

• Vytyčování hranice pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů pozemku podle údajů katastru o jejich GPU
• číselným vyjádřením předmětů polohopisu určení souřadnic S-JTSK geodetickými metodami
• původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení
• záznamem podrobného měření změn výsledek zeměměřických činností podle této vyhláąky, jakoľ i obdobné výsledky zeměměřických činností, provedených podle dřívějąích právních předpisů, dokumentované u katastrálního úřadu,  zejména měřická část geometrického plánu, polní nebo měřický náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník měřených údajů.
• Geometrické a polohové určení je dáno číselným vyjádřením prvků podle odstavce 1 a spojnicemi lomových bodů, nebo jen zobrazením hranic nebo obvodů těchto prvků v katastrální mapě.
• Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, ověří se jeho správnost podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Je-li původním výsledkem grafický operát dřívějąí pozemkové evidence a je-li to účelné pro dosaľení vyąąí přesnosti vytyčení, vytyčovací prvky se určí z tohoto grafického operátu transformací na identické body a linie. K určení vytyčovacích prvků se vľdy vyuľijí přímo měřené
  údaje z původního výsledku zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou vyuľít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjiątěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.
• Před vytyčením se posuzuje vyuľitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a moľnosti vyuľití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.