Dobrý den,
Je-li moľné, rád bych poľádal znalé kolegy z resortu o krátké vysvětlení, zda je moľno stavbu zapsat do katastru jako samostatnou věc i jinak, neľ pomocí institutu věcného
práva stavby. Omlouvám se za ąirąí zadání.
-
Dva lidé, druh/ druľka (stavebníci) staví společně rodinný dům
-
Stavební povolení je vydané na oba stavebníky
-
Předčasné uľívání stavby je vydáno na oba stavebníky
-
Stavba jako věc v právním smyslu vznikla po 1.1.2014
-
Nyní má stavba vydané číslo popisné
-
Chystá se zápis do katastru nemovitostí (GP je vyhotoven)
Stavba vzniká na pozemku druľky (částečně na jejich dvou pozemcích)
Hypotéka je sepsaná na oba stavebníky
-
Smlouva předpokládá, ľe stavba splyne s pozemkem a pak budou vlastníky pozemku oba stavebníci, nebo
-
Stavba bude samostatnou věcí a stavebníci zapíąí stavbu jako vlastnictví na sebe a zastaví stavbu bance
Původní (dva) pozemky, na kterých je stavba částečně postavena, jsou zastavěny bankou zástavním právem a zákazem zcizení
Z rodinných důvodů není moľné, aby druľka dala pozemek do společného vlastnictví i druhovi, tedy pozemek pod stavbou by měl nejlépe zůstat v jejím vlastnictví
Jak nejlépe postupovat?
-
Náą návrh řeąení je sepsat smlouvu o
právu stavby a právo stavby zapsat na stavebníky (druh a druľka)
-
Nicméně je nejasné, zda vlastník pozemku můľe sám sobě nechat zapsat věcné právo „právo stavby“
-
U věcného břemene je to moľné
-
U práva stavby je to moľné (podle OZ) v případě, ľe oprávněný z práva stavby odstoupí od práva sttavby a právo stavby jeątě trvá (je na dobu určitou), pak můľe vlastník pozemku právo napsat na sebe
-
Z toho vyvozuji, ľe je moľné, aby vlastník pozemku zapsal právo stavby sám na sebe i obecně (zákon to nezakazuje) a zde tedy zároveň i na druhého (na druha)
Názor právníka je nejasný, vlastně neví a není si jist jak postupovat
-
Podle něj je postup s právem stavby zbytečně sloľitý
-
Předpokládá, ľe jsou-li jiná práva na pozemcích (na kterých stojí prozatím nezapsaná stavba), tak stejně stavba nesplyne s pozemkem a musí existovat jiná, snadnějąí varianta neľ právo stavby
-
Tedy prokáľe-li vlastník stavby (druh a druľka) vlastnictví – to je společně vydané stavební povolení, předčasné uľívání stavby, sepíąou souhlasné prohláąení – pak katastr zapíąe stavbu na tyto investory (druh a druľka)
Neumí si představit, ľe v případě rozhodnutí soudu o spoluvlastnictví by musel soud svýmm rozhodnutím zřídit i „právo stavby“ aby se stavba mohla (procesně) zapsat do katastru
-
Tento případ můľe třeba nastat, kdyľ druh/ druľka postaví společně dům, na pozemeku (tento je jen druľky) je zástavní právo, stavba je po výstavbě zapsána do vlastnictví jen druľky. Vznikne spor mezi druhy a začnou se
soudit o určení vlastnictví, soud uzná nárok druha na vlastnictví a dá stavbu do spoluvlastnictví ……… jak to katastr zapíąe? Soud jistě nemůľe ve svém rozhodnutí říkat, ľe napřed se vypořádá zástava, tato se roząíří bance i na stavbu a pak se zapíąe stavba
na oba podílníky.
Daląí jeho návrh se mi zdá „zcestný“, to je ten, ľe se uměle vyvolá soudní spor a soud přikáľe (po úvodním jednání, kde se druh/ druľka) po společné dohodě stavbu do jejich podílového vlstnictví. Je to drahé, soud cca 5.000
Kč + nějaké náklady na právníka, + návrh na vklad, + čas.
Podle mého pečlivého přečtení návodu pro správu KN tam není uvedeno řeąení k této věci. Respektive je tam moľnost jen práva stavby.
Jak tedy docílit vhodného postupu pro zápis budovy (jako samostatné věci) do katastru na oba stavebníky a přitom nechat pozemek pod budovou na jednoho z nich?
Děkuji moc za vaąi odpověď. Věřím, ľe tyto problémy jiľ řeąilo v katastru od roku 2014 mnoho lidí.
S pozdravem Pěčonka Jan
|
