[Katastr] V jakém měřítku se ve Stabilním katastru skutečně mapovalo?

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý večer.

 

Protoľe se rychle blíľí „kulaté“ výročí 200 let od vzniku „Stabilního katastr“ a vydání císařského patentu Frantiąka I. z 23. 12. 1817: „Grundsteuerpatent PSG Nr. 162/1817  "Einführung eines neuen Grundsteuer-Systems", moľná neuąkodí, kdyľ se po předchozí diskusi téma způsobu výpočtu výměr parcel ve „Stabilním katastru“ dnes zaměřím na daląí moľné (a neméně polemické) téma, a to: jaké bylo skutečné měřítko mapování pro „Stabilní katastr“ ?

 

Obecně se uvádí, ľe sekční listy byly ve Stabilním katastru vyhotoveny v měřítku 1 palec : 40 sáhům, tj. 1 : 2 880 a od toho různí autoři zpravidla odvíjejí i své úvahy o jakési globální výsledné (grafické) přesnosti celého tohoto mapového díla jako celku. Obecně známé je nakonec i to, ľe v hustě zastavěných městských aglomeracích se pro „Stabilní katastr“ mapovalo i v měřítku dvojnásobném (1 : 1440) či někde snad i dokonce čtyřnásobném (1 : 720). K případným poľadavkům na mapování ve větąích měřítkách neľ 1 : 2880 Frantiąek Novotný ve své publikaci z r. 1897 uvádí: „Za tyto částě, ve větąím měřítku provedené, platiti musely obce zvláątní příplatek. Rovněľ i města, která ľádala, aby mapa zhotovena byla v měřítku 1 : 1440 aneb 1 : 720, platiti musela zvláątní příplatky.“

 

Mnohým vąak moľná uniklo, ľe v dobové literatuře jsou i nepřehlédnutelné zmínky o tom, ľe v některých „katastrálních obcích“ (resp. dneąních k. ú.) se mohlo jednat i o mapovací měřítko poloviční (tj. 1 palec : 80 sáhům, neboli 1 : 5 760) a do výsledného měřítka 1:2880 byly takové případné výsledky původního mapování toliko jen později finálně „zvětąeny“ (tj. ve své době zřejmě pantografem při litografickém zpracování).

 

Svědčí o tom např. následující zdroje:

 

1. Instrukce z r. 1824 ku provedení zemského měření pro vąeobecný katastr nařízeného v §§ 8 a 9 nejvyąąího patentu ze dne 23. prosince 1817, (1824) kapitola „II. O přípravných pracích pro podrobné měření“, podkapitola „4. Ustanovení polovičního měřítka“. Stručný (jen rekapitulační) překlad této instrukce vydal VÚGTK Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM „Zeměměřictví a katastr III.“.

„II. O přípravných pracích pro podrobné měření

4. Ustanovení polovičního měřítka

§ 197 Měření mohlo býti vykonáno v celém nebo polovičním měřítku; zpravidla se provedlo v celém katastrálním měřítku, t. j. 1 palec = 40 sáhům.

§ 198 Jakmile byly skončeny předběľné práce, totiľ grafická triangulace a popsání hranic, měla uváľiti zemská komise se zřením na následující podrobné měření, zda má býti zaměřena jedna kaľdá obec v katastrálním měřítku celém anebo polovičním.

§ 199 K tomu pouľívala zemská komise návrhy grafického triangulátora, výkazy o kulturách, které obdrľela od vrchností a konečně po ruce jsoucí dobré mapy.

§ 200 Obec byla způsobilá k zaměření v polovičním měřítku, jestliľe její pozemky se vyskytují jen v málo způsobech obdělávání a bude moľno v parcelách zřetelně zapsati parcelní čísla. Proto budou se hoditi k mapování v polovičním měřítku zpravidla takové obce, v nichľ větąí část území tvoří horstva, rozsáhlejąí spojené lesy, louky nebo pastviny.

§ 201  Je-li v obci jen málo územních částí, které jsou rozděleny na tak malé parcely, které nepřipouątějí zřetelné jejich číslování, můľe tato obec přece býti mapována v polovičním měřítku, ale geometr má dotčené partie za účelem číslování parcel vyhotoviti v celém katastrálním měřítku a takové mapy se mají povaľovati za mapy příloľené (Beimappen), v nichľ jsou zapsána parcelní čísla. Toho se vąak uľije jen, je-li území, které nepřipouątí poloviční měřítka skutečně jen malé; je-li značnějąí a přesahuje-li rozloha vąech parcel v obci, jeľ nelze zobraziti v polovičním měřítku 500 jiter (tj. dnes = cca 288 ha), nepouľije se toho a provede se zaměření celé obce v celém měřítku

§ 202  Při zahájení polních prací dal měřiti inspektor nejprve ony obce, u nichľ mělo býti pouľito celého měřítka, a při revisních cestách se předběľně přesvědčiti, zda obce určené k zaměření v polovičním měřítku jsou skutečně k tomu způsobilé. Zjistil-li, ľe některá taková obec se zřením na ustanovení § 200 není k tomu způsobilá, oznámí to s uvedením důvodů a vyľádá si rozhodnutí.

§ 203 Zaměření obce se musí ostatně provésti vľdy zcela buď v celém nebo polovičním měřítku a je výslovně zakázáno jednu a touľ obec zaměřiti z části v celém a z části v polovičním měřítku.“

 

2. Novotný Frantiąek: O rakouském katastru a knihách pozemkových se zvláątním zřetelem na Král. české, nakladatel Alois Wiesner, knihtiskárna, Praha 1897. Faksimile na CD-ROM „Zeměměřictví a katastr 1999“, VÚGTK 1999. Digitalizovaná verze dostupná prostřednictvím Internetu na URL: http://www.cuzk.cz/CUZK/media/knihy/Novotny%20F%20Nauka%20o%20rakouskem%20katastru/00_obs.htm. Autor se v kapitole „§ 16 Měření detailní stolem měřickým“ (na str. 45 své knihy) výslovně o mapování v polovičním měřítku 1:5760 zmiňuje.

III. STABILNÝ KATASTR A JEHO ZAŘÍZENÍ (1817-1869)

A. Mapa stabilního katastru

b) Postup měřických prací stabilního katastru

§ 16 Měření detailní stolem měřickým

„Obsahovala-li osada velké komplexy lesů aneb pozemků méně výnosných, bylo dovoleno zhotoviti listy sekční v měřítku 1" = 80° (1 : 5760). Mapa obce sdělána byla později opět v měřítku 1 : 2880 a to zvětąením těchto listů. Obsahovala-li obec převahou malé parcely, bylo dovoleno jen výminečně se svolením zem. finan. ředitelství provésti sekce v měřítku 1" = 20° (1 : 1440) a to jen ve vlastním obvodu obce. Mapa ostatních pozemků téľe obce zhotovena byla v měřítku 1 : 2880 a plocha pro zastavený obvod obce zůstala prázdnou. Označena byla ona prázdná plocha jedině písmenou, která udávala číslo přísluąné přílohy. Při lithografické reprodukci map katastrálných zmenąena byla ona čás» na 1" = 40°, ale vedle toho část tato samostatně se reprodukovala. Někdy vyskytovaly se v obci tak malé stavební parcely (masné krámy a p.), které nebylo moľno ani v měřítku 1 : 1440 zřetelně zobraziti. V tom případě stanoveno bylo, ľe mají se vynésti stranou na sekčním listu, pokud to místo dovoluje, v měřítku 1 : 720.“

Byla-li pak výsledná katastrální mapa uľ vľdy ve finálním měřítku 1:2880, čehoľ se dle Novotného dosáhlo „zvětąením“ (listů původně mapovaných v měřítku 1:5760), tak uľ dnes nemáme vůbec ľádnou ąanci zjistit ta dneąní k. ú. (resp. ty dřívějąí „katastrální obce“), která byly fakticky měřickým stolem zmapována v „polovičním“ měřítku 1:5760. Výsledné „originály“ map „Stabilního katastru“ uchované do dneąní doby v archivech, jsou totiľ logicky uľ v poľadovaném výsledném (by» moľná jen toliko „zvětąeném“) měřítku 1:2880.

 

3. Cafourek Petr: Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické operáty (kandidátská disertační práce) z r. 1967. Vydal VÚGTK Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM „Zeměměřictví a katastr III.“.  V kapitole 12. (nazvané „Soustava katastrálních map“) je na str. 40 odstavec nadepsaný „Měřítka sekčních listů“  , který zní:

12) Soustava katastrálních map

Měřítka sekčních listů

Vznik nejčastěji uľívaného měřítka 1 :  2 880 a přepočet palců na mapě na jitra ve skutečnosti je vysvětlen v 7. kapitole.
Obsahovala-li osada velké komplexy lesů, méněcenné půdy, ledovců, baľin nebo podobně a pokud bylo v parcelách dost prostoru k zřetelnému zapsání čísel, mohla zemská komise podle návrhu grafického triangulátora rozhodnout, aby bylo uľito polovičního měřítka 1 : 5 760, v němľ 1 palec rovná se 80 sáhům a 1 čtvereční palec se rovná 6 400 čtverečním sáhům čili 4 jitrům (2 ha 3 a 19 m²).
V opačném případě, kdy bylo nutno znázornit s poľadovanou přesností a úplností i drobné parcely (zejména v zastavěné části obce), se zhotovila mapa v dvojnásobném měřítku, v němľ 1 palec = 20 sáhů a 1 čtvereční palec = 400 čtver. sáhů = 1/4 jitra (14 a 39 m²).
Za zcela výjimečných okolností vznikla mapa ve čtyřnásobném měřítku 1 : 720, v němľ 1 palec = 10 sáhů a 1 čtver. palec = 100 čtver. sáhů = 1/6 jitra (3 a 60 m²). Z instrukce z r. 1824, § 203, vyplývá, ľe obec musela být ve zvoleném měřítku znázorněna celá. Platil výslovný zákaz znázornit část obce v jednom měřítku a část obce v druhém měřítku.
Aby se dala stanovit sráľka papíru (tj. poruąení původního rozměru a tím i změna měřítka), byly po celém rámečku vymezujícím mapové zrcadlo vyrýsovány dílky po jednom palci. Pozdějąí kontrolou délky těchto palcových úseků se mohla určit velikost sráľky papíru a při měřeních a výpočtech stanovit přísluąná oprava.

 

Proti hypotéze, ľe některá k. ú. byla ve stabilním katastru původně mapována v polovičním měřítku 1 : 5760 a do výsledného měřítka 1 . 2880 byla „jen“ později zvětąena. jsem naąel (zatím) jen jediný zdroj.

 

4. Peąl Ivan: Katastr nemovitostí po kapkách. Časopis Zeměměřič č. 1+2, č. 3+4, č. 5+6, č. 7+8, č. 9+10/1998. V části publikované v časopisu Zeměměřič č. 3+4/1998 je na str. 12 mimo jiné publikován tento text:

Po vydání patentu byla vyhláąena prozatímní měřická instrukce ze dne 28. března 1818 a po získání dobrých zkuąeností se zaměřením pozemků v rozsahu čtvereční vídeňské míle (asi 50 km²) byla vydána definitivní měřická instrukce ze dne 28. února 1824 pod názvem "Instruction zur Ausführung der zum Behufe des 8-ten und 9-ten Paragraphes des Allerhöchsten Patentes von 23. December 1817 angeordneten Landes-Vermessung" (Instrukce k provádění zemského vyměřování nařízeného podle nejvyąąího patentu ze dne 23. prosince 1817).
    Tato instrukce stanovila měřítko 1:2 880, pouze pro rozsáhlé lesy a pastviny a pro horská území se mohlo pouľít měřítko poloviční 1:5 760. Toto menąí měřítko se vąak v českých zemích nepouľilo. Přesnost zobrazení délek byla stanovena tak, ľe rozdíl měřené délky a délky odsunuté na mapě neměl překročit 1/200 délky a pouze u pozemků malé ceny mohl rozdíl činit aľ 1/100.
    Původní instrukce z roku 1824 byla přepracována a podstatně doplněna, aby vyhovovala i odchylným poměrům v uherských zemích. Jako prozatímní pak byla vydána v roce 1856 a jako definitivní v roce 1865, tedy jiľ po zaloľení katastru v rakouských zemích. Platila pro celé území Rakouska-Uherska, tedy pro zaloľení katastru v uherských zemích a obnovu katastru v zemích rakouských. Pro města a cennou půdu umoľňovala pouľití daląích měřítek 1:720 a 1:1 440. Měřické instrukce propracovaly a zavedly promyąlené kontrolní postupy v průběhu celého procesu, jejichľ principy se pouľívají dodnes.

Zdroj svého tvrzení (či hypotézy), ľe v českých zemích se ustanovení Instrukce z r. 1824 o pouľití menąího měřítka „nepouľilo“ vąak Ivan Peąl neuvádí. Jeątě mne napadlo, ľe kniha Frantiąka Novotného (prvně vydaná v r. 1897) doznala jeątě svého daląího (doplněného) vydání v roce 1911 a zda se autor v tomto doplněném daląím vydání své knihy k této otázce nějak nevyjádřil. Novějąí vydání knihy z r. 1911 jsem nečetl.

 

V dneąní době se případné pouľití nebo (naopak) nepouľití primárního mapovacího měřítka 1:5760 uľ prakticky nijak prokázat nedá (kdyľ je vąe archivováno ve výsledném finálním měřítku 1:2880) a jde tedy v obou případech jen o pouhé „hypotézy“.

Moľnost případného pouľití mapovacího měřítka 1:5760 by mohla třeba v některých případech vysvětlit existenci takových k. ú., ve kterých se celé generace geodetů nemohly (v rámci očekávaných tolerancí) nikdy pořádně „doměřit“, ač se jednalo o lokality původních pozemků (zmapovaných jeątě v původním „Stabilním katastru“), které nebyly nijak fatálně „postiľeny“ jeho pozdějąí „reambulací“ nebo nějakými rozsáhlými a „neumětelskými“ (resp. ąpatně připojenými) geometrickými plány.

Historická zkuąenost nám přitom říká, ľe vyskytla-li se v dějinách katastrálních evidencí nějaká moľnost, jak práce nějak zjednoduąit = urychlit = zlevnit (by» na úkor její původně zamýąlené a očekávané kvality), tak byla větąinou taková moľnost vľdy aplikována (a nezřídka jeątě „tvůrčím“ způsobem od „vynálezců“ takových technologických nebo i právních  „zjednoduąení“).

Zamyslíme-li se nad tím, kolik i dnes existuje (resp. v 1. polovině 19. století existovalo) celých katastrálních území, ve kterých větąinu plochy tvoří „rozsáhlejąí spojené lesy, louky nebo pastviny“ nebo slovy Fr. Novotného  „velké komplexy lesů a pozemků méně výnosných“, tak nějaké příklady takových k. ú. by asi mohl uvést skoro kaľdý. A pro úplnost jen zase připomínám, ľe cca 1/3 naąeho státního území tvoří lesy.

Moľnost případného pouľití polovičního mapovacího měřítka 1:5760 uľ v 1. polovině 19. století při měření pro „Stabilní katastr“ v některých takových lokalitách bych proto striktně nevylučoval (a dokonce ji spíąe povaľuji za pravděpodobnou). Kde je pravda samozřejmě nevím.

 

Hezký konec dneąního svátečního dne přeje vąem „katastralistům“

Lumír Nedvídek