Dobrý den,
dovolil bych si malý a soukromý příspěvek z katastrálního pracoviště (tvůrcům novely ovšem do hlavy nevidím J).
V případě bodu napojení nové hranice do dosavadní hranice, jejíž lomové body jsou v terénu označeny trvalým způsobem a současně je evidována s k.k. 6, 7 či 8, je to tak jak píšete. Pokud sousední vlastník nedoručí písemný nesouhlas, tak se bod označí k.k. 3 a v terénu se bod označí trvalou stabilizací, pokud nebude uvedeno, že je bod označen dočasným způsobem z jiného důvodu (ohrožen stavební činností).
V případě napojení nové hranice do dosavadní hranice, jejíž lomové body nejsou v terénu označeny a současně je evidována s k.k. 6, 7 či 8, dochází k vytyčení dle § 87 a dále bych si dovolil nesouhlasit, jelikož bod napojení nebude s k.k. 3, resp. může být s k.k. 3 pouze při postupu podle § 50 katastrálního zákona, tj. souhlasné prohlášení, i když dle § 88 odst. 2 bude označen trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků neplyne nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání k seznámení s průběhem a označení vytyčené hranice.
Tomáš Charvát
Dobrý den,
Trochu praktického úskalí s novou vyhláškou. Je škoda, že k aktualizaci nedali lidé z ČÚZK možnost si stáhnout také nějakou jejich presentaci (byť informativní). Chápu správně – znění §§ dole - (?):
- Má se za to, že při dělení pozemku a podle § 81 odst. 3 a podle přílohy 16.26:
- že v případě znatelné hranice s KK8 a po prokazatelném vyrozumění vlastníka sousedního pozemku (při neúčasti do 15 dní od odeslání vyrozumění) bod nové hranice v terénu stabilizuji trvale a přiřadím bodu KK3.
- co v případě, že se vlastník nevyjádří do 15 dní? Dám trvalou stabilizaci? Mám za to, že souhlasí?
- v případě neznatelné a nečíselné hranice budu postupovat podle ustanovení o vytyčení (§ 87 a …), tedy:
- vlastník je přítomný a souhlasí s průběhem a označením hranic à dám trvalou stabilizaci a bodu KK3 (bod napojení, nebo vložený bod nové hranice)
- vlastník není přítomný a do 10 dní vyjádří svůj souhlas à trvalá stabilizace a bod KK3
- vlastník není přítomný a ani se nevyjádří do 10 dní, dám dočasnou stabilizaci, protože je v odst. 2 uvedeno: „ v ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem“ a bod zůstane s KK podle navazující hranice.
- Nedají se slučovat parcely (jejich části) pokud jsou u nich vedeny (navíc k právům) také různé údaje o upozorněních. Nově také nebrání sloučení parcel v případě existence VB pouze k budově (jako součást pozemku (tedy rozumím bez nového vymezení VB kolem budovy na GP).
- Chtělo by však někde (presentace, atd. ..) blíže osvětlit příklady pro část věty: „… pokud to povaha věcného břemene umožňuje“ – tedy např. kdy ano/ ne
- Trochu se mění revize katastru. Zajímavé je uvození odst. 4 v § 43, „… podle potřeby se dále revidují ..“. Co to je podle potřeby a kdo to posoudí?
- Dobré doplnění o možnosti potvrdit podpis osoby při opravě GPU zeměměřičem ÚOZI, § 44. Ovšem ze změny vyplývá, že na písemném prohlášení musí být podpisy úředně ověřeny, nebo potvrzeny ÚOZI. Tedy § 63 (ověření pravosti podpisu na soukromé listině) se zde nemůže uplatnit?
- U chybného zobrazení hranice v mapě při zjišťování hranic se oprava vyznačí v náčrtu, ale již se nepožaduje podpis vlastníka (proč?)
Každá změna má své výhody a nevýhody. Pro geodeta z toho vyplývají obě varianty. Co již zažíváme dnes je skutečnost, že když rozdělujete pozemek na části – dědictví, soudní pře, vypořádání vlastnictví, tak lidé chtějí rozdělit pozemek prostě na dohodnuté části (např. poloviny) a to znamená, že výsledek jsou stejné m2. Více krát je to po bodech s KK8 (grafická výměra parcely). V případě, kdy v terénu naleznete prvek polohopisu a novou hranici napojíte do tohoto bodu, tak bod upřesníte a výměry se počítají z tohoto bodu – tedy v případě souhlasu souseda. Netušíte dopředu, zda bude souhlasit či nikoliv, tedy vaše nachystané dělení se může rázem změnit a již neodpovídá zadání objednatele. Těžko vysvětlíte, že výměra není závazný údaj a podobně. V terénu jistě není možné vytyčit více variant dělení a pak jednu dostabilizovat trvale, pak se v tom málo kdo vyzná a vlastníci nás budou brát za šarlatány a podezírat, že jsme něco udělali právě pro toho druhého k jeho prospěchu.
Všem přeji pohodu v práci a sžití se s novými změnami.
Pěčonka Jan
§ 81
Zeměměřické činnosti v terénu
- - - - - - -
(3) Není-li bod na dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, označen v terénu trvalým způsobem ani není číselně vyjádřen, vytyčí se postupem podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků. Obdobně se postupuje v případě, kdy nová hranice vychází z bodu vloženého do přímého úseku dosavadní hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem ani není tato hranice číselně vyjádřena. V případě hranice, jejíž lomové body jsou označeny trvalým způsobem, ale není číselně vyjádřena, vyhotovitel geometrického plánu ověří soulad průběhu hranice s údaji katastru nemovitostí. Pokud tato hranice odpovídá v mezích přesnosti dosavadnímu geometrickému a polohovému určení, přičemž průběh hranice pohledově odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě, vyhotovitel geometrického plánu prokazatelně vyrozumí vlastníka sousedního pozemku o vyhodnocení hranice jako identické a o záměru trvalého označení bodu napojení. Ve vyrozumění uvede lhůtu ne kratší než 15 dnů od odeslání vyrozumění, ve které vlastník může vyhotoviteli geometrického plánu doručit písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické. V případě takového nesouhlasu se bod napojení označí dočasným způsobem.
§ 87
Podklady pro vytyčení hranice pozemků
(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, ověří se jeho správnost podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Je-li původním výsledkem grafický operát dřívější pozemkové evidence a je-li to účelné pro dosažení vyšší přesnosti vytyčení, vytyčovací prvky se určí z tohoto grafického operátu transformací na identické body a linie. K určení vytyčovacích prvků se vždy využijí přímo měřené údaje z původního výsledku zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.
§ 88
Zeměměřické činnosti v terénu
(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.
(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků nevyplývá nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání, s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.
§ 89
Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků
(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka se doručí vlastníkům pozemků s předstihem alespoň 7 dnů a obsahuje datum, čas a místo seznámení s výsledky vytyčení, a dále
a) upozornění, že
1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,
2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,
3. v případě neúčasti na ústním jednání se lze k průběhu hranice písemně vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě 10 dnů po tomto jednání,
4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele, ….
Příloha 16.26:
Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. U bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. Je-li bod napojení označen v souladu s § 81 odst. 3 trvalým způsobem, uvede se kód kvality 3. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
